Předškolní období

3 – 6 let
dítě si vymýšlí, stále si hraje, ale nikdy není v klidu = aktivita je charakteristická pro toto období, je to to první, čeho si psycholog všímá, je to období, kdy se dítě nikdy nenudí, dokáží se sami zabavit (třeba si i aktivně pohlížet knížku) → když je někdo tak hodně aktivní, tak toho samozřejmě dělá taky hodně špatně – cítí za to vinu (že se ušpinil, že něco rozbil,…) (iniciativa x vina)
aktivita je spojena s nepřiměřeným sebevědomím – o všem říká, že to umí, a že to dokáží, a když to pak náhodou nedokáží, tak z toho vůbec nemají pocit prohry (smutní jsou jen když jim rodiče řeknou, že je zklamal) → hodně úrazů, protože kvůli tomu sebevědomí neodhadnou, své možnosti
děti jsou chlubivé, nemají v tom žádnou míru, stále jsou egocentričtí, zajímá je jen to, co řekli oni + je to spojeno s konfabulací, tvořivě si vymýšlí a dotvářejí realitu (v tomto věku se nemluví o lži!)
jsou velmi majetnické, zajímá je, co všechno jako rodina mají, stále to vypočítává (kolik mají aut, kol, cenností) a taky rádo samo něco vlastní
potřebuje ke svému životu vrstevníky (opak by působil jako deprivační činitel) – to, co se doma naučilo teď potřebuje odzkoušet mezi vrstevníky, extrafamiliárně, potřebuje si v realitě zkoušet interiorizované normy, potřebuje zkusit modelové situace (vyženou ho ze hry, být hvězdou skupinky, ztráta pozice, péče o kamaráda) → zkouší si to v době, kdy je jeho okolní společnost nezáludná a milá (nebaví se s ním a vyhodí ho ze hry, ale izolují ho třeba jen ¼ hodiny a zase je to dobré)