Předškolní období
Verze z 2. 11. 2013, 09:55, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky)
Obsah
Předškolní období
- 3 – 6 let
- dítě si vymýšlí, stále si hraje, ale nikdy není v klidu = aktivita je charakteristická pro toto období, je to to první, čeho si psycholog všímá, je to období, kdy se dítě nikdy nenudí, dokáží se sami zabavit (třeba si i aktivně pohlížet knížku) → když je někdo tak hodně aktivní, tak toho samozřejmě dělá taky hodně špatně – cítí za to vinu (že se ušpinil, že něco rozbil,…) (iniciativa x vina)
- aktivita je spojena s nepřiměřeným sebevědomím – o všem říká, že to umí, a že to dokáží, a když to pak náhodou nedokáží, tak z toho vůbec nemají pocit prohry (smutní jsou jen když jim rodiče řeknou, že je zklamal) → hodně úrazů, protože kvůli tomu sebevědomí neodhadnou, své možnosti
- děti jsou chlubivé, nemají v tom žádnou míru, stále jsou egocentričtí, zajímá je jen to, co řekli oni + je to spojeno s konfabulací, tvořivě si vymýšlí a dotvářejí realitu (v tomto věku se nemluví o lži!)
- jsou velmi majetnické, zajímá je, co všechno jako rodina mají, stále to vypočítává (kolik mají aut, kol, cenností) a taky rádo samo něco vlastní
- potřebuje ke svému životu vrstevníky (opak by působil jako deprivační činitel) – to, co se doma naučilo teď potřebuje odzkoušet mezi vrstevníky, extrafamiliárně, potřebuje si v realitě zkoušet interiorizované normy, potřebuje zkusit modelové situace (vyženou ho ze hry, být hvězdou skupinky, ztráta pozice, péče o kamaráda) → zkouší si to v době, kdy je jeho okolní společnost nezáludná a milá (nebaví se s ním a vyhodí ho ze hry, ale izolují ho třeba jen ¼ hodiny a zase je to dobré)
Freud - falické období
- 4 až 6,7 let
- časné stádium genitální
- přesun do krajiny genitální - největší libost stimulace genitálů
- projevuje se zájem o nahé tělo, zvlášť opačného pohlaví, masturbují, studují milostné hrádky rodičů
- penis = pýcha chlapce
- závist dívky (považují se za defektní)
- vytváření platonického vztahu k rodiči opačného pohlaví → Oidipův/Elektřin komplex
- kastrační úzkost
Erik Erikson - iniciativa x vina
- 3 až 6 let
- ctností je účelnost
- aktivita dítěte, období hry, začíná se tvořit sebevědomí
- začíná samo sebe hodnotit, protože v předchozím věku docházelo k interiorizaci sociálních norem
- rádo se dostává z přímé kontroly dospělého (např.: se schovává do domečků na prolézačkách) + zkoumají své tělo
- zkoušejí to, co nesmí, protože jejich aktivita jim nedá poslechnout všechny ty věci, které mají zakázané
- jejich svědomí je celkem trápí, protože jsou vcelku kruté a vše ji spojují se sebou („nechci aby děda přišel“, děda pak umře, „je to moje vina, že umřel, protože jsem nechtěl, ať přijde“)
- dítěti se nesmí vzít jeho aktivita, chuť poznávat, prozkoumávat, aby pak neztratilo schopnost „riskovat“
- spontánní hra, nechat ho dělat to, co ono samo teď chce, nenutit ho do něčeho jiného
- dítě někdy až tak tíží svědomí, že se jde raději samo udat
Jean Piaget - názorné myšlení
- 4 až 7 let
- ukončení tohoto období = zralost pro nástup do školy, je to testováno Korálkovým experimentem
- myšlení koncentrováno na to, co právě nazírají (to znamená, že vždy myslí na to, co právě dělají)
- korálkový experiment:má kupu korálků, které má rozdělit na 2 stejné poloviny → to zvládne, pak má každou půlku dát do jedné sklenice, jedna je nízká a široká a druhá je úzká a vysoká → i když věděli, že korálků je stejně, tvrdí, že ve vysoké sklenici je jich více → nedokážou udělat ten myšlenkový krok zpět
- ještě neumí vnímat více dimenzí současně
- když mají nespojitý materiál (korálky), umí ho už v 6 letech rozdělit na dvě poloviny, když je to spojitý materiál (plastelína), dokáži to až o dva roky později
Hra
- hra je především kooperativní
- je to popisováno jako období hry
- musí se mu dát možnost spontánní hry, aby si hrálo tehdy a jak chce
- se stylem jeho hry koresponduje, jak bude šikovné a pracovně orientované
- potřebuje pro svou hru ostatní – když nemá po ruce děti, chce si hrát i s dospělými
- hra a to jak vypadá je dáno rozvojem řeči (ve 2 letech, když ještě řeč není rozvinutá budou děti asi těžko kooperovat)
Vývoj kognitivních procesů
- Piaget: období názorného intuitivního myšlení
- to, co nazírá ovlivňuje to, jak myslí – co vidí ovlivní jeho závěry
- vidí 8 vajec a 8 stojánků seřazených vedle sebe → řekne, že je jich stejně, když stojánky a vejce rozdělíme na skupinky a třeba stojánky přisuneme k sobě a vejce necháme rozptýlené, tak buď řekne, že je něčeho více, nebo je začne přirovnávat k sobě, aby to poznalo
- dítě je vázáno na to, co nazírá a není schopno se myšlením vrátit o nějaké kroky zpět → jeho myšlení je ireverzibilní
- dítě je soustředěno jen na jednu složku vnímání (často chodí samo pro limonádu do obchodu, pak jednou potká po cestě pěkného psa, o kterém usoudí, že se ztratil a jde s ním, aby nebyl ztracený a buď se taky ztratí, nebo se vrátí domů, ale bez limonády)
- vnímání předškolního dítěte je globální = vnímá jako celek a není často schopno rozložit něco na detaily, ale často je upoutáváno nějakými výraznými částmi nebo vzhledem k jeho potřebě (obrázek zmrzliny ve výloze s hračkami, když je mu horko)
- rozvoj zrakové a sluchové diferenciace – ta je důležitá pro to, jak bude číst ve škole a jak uslyší pokyny učitele → procvičovat sluch (říkanky, zpívat si)
- orientuje se už v prostoru (schopno zajít do obchodu), ale snadno něco odvede jeho pozornost
- pozornost je nezralá, krátkodobá, povrchní a převládá neúmyslná pozornost
- koncentrace se zvyšuje s věkem, souvisí to s rozvojem nervové soustavy, pak dokáže i ignorovat nežádané podněty
- paměť je velkokapacitní, mechanická, bezděčná, záměrná je až od 5ti let, je konkrétní než verbální a i přes to, že je krátkodobá, tak citově zabarvené podněty si můžeme pamatovat i ze 3 let