Karen Horney

Karen Horney (16. 9. 1885 - 4. 12. 1952)

• Narozena v Hamburku (Německo)
• Její otec byl starší a přísný námořní kapitán
• Matka byla o 17 let mladší než její manžel, byla inteligentní a vysoce kultivovaná
• Její rodina patřila k vyšší střední vrstvě
• Studovala v klášterní škole, po maturitě na gymnáziu vstoupila na lékařskou fakultu (pocity neatraktivnosti kompenzovala vynikajícím studiem)
• Vdala se za právníka a ekonoma Oskara Horneye - později se ale rozvedli
• Prodělala psychoanalytický výcvik - během tohoto období prodělávala silné fyzické vyčerpání a deprese
• Odjela do USA kde se věnovala klinické praxi a výuce - zde sílilo její rozčarování z klasické psychoanalýzy
• Podle rozdílů mezi pacienty usoudila, že hlavní úlohu při utváření osobnosti člověka hrají společenské hodnoty a kultura
• Rozvíjela pochopení pro specifika ženské psychologie a prosazovala rovnost žen ve společnosti
• Odmítla Freudovu domněnku závidění penisu u dívek

Teorie osobnosti

• hlavní důraz klade na úlohu kultury v rozvíjení osobnosti a ve vzniku neuróz
• odmítá generalizování biologických faktorů, pansexualismus, předurčující roli dětství, strukturální dělení psychiky na Id, Ego, Superego
• její sociokulturní pohled pramení:
  

- z Freudova tvrzení o předurčenosti žen jejich biologickou podstatou → považuje to za zcela nelogické
- ze života v Chicagu a New Yorku – diskuse s Frommem, Meadovou, Sullivanem → přesvědčení o vlivu sociokulturních podmínek vývoje a fungování individua
- z vlastních klinických pozorování

• orientace více na neurotickou osobnost
• spojovala prvky psychoanalýzy se silným sociálním hlediskem

Základní úzkost dítěte

• Dítě se rodí do světa obtíženého problémy
• Úzkost v dětství je vyvolávána dospělými, kteří jsou zatíženi neurózami a chovají se nepředvídatelně - Dítě se pak stává nejisté
• Rozporné chování okolí dítě mate a působí mu pocity bezmoci a osamocení

Vztahy s druhými lidmi

• Pro překonání základní úzkosti a získání pocitu bezpečí využívá dítě různých interpersonálních vztahů
• Vysoce ohrožené dítě
  

- Strnule se drží pouze jednoho ze tří následujících způsobů
- Projevy až extrémní (extrémně agresivní, extrémně přítulné atd.)

• Duševní zdraví
  

- Lze ho najít pouze v přirozeném a spontánním spojení všech následujících přístupů
- Tyto přístupy bychom měli ideálně aplikovat podle povahy situace

Neurotické postoje

• Existují 3 typy neurotického postoje neboli pohybů

1. Pohyb směrem k lidem
- Vzniká z předpokladu, že druzí poskytnou člověku pomoc a ochranu, když se jim podrobí
- Neurotik tohoto typu se snaží přiřadit k nejsilnějšímu jedinci
- Lásku si snaží zasloužit oddaným sloužením partnerovi. Toto mnohdy vede až k sebeobětování nebo sebezničení.
- U dětí - pokud panuje mezi rodiči nesoulad, dítě se bude držet toho silnějšího
2. Pohyb směrem proti lidem
- Předpoklad, že mocnému se nikdo neodváží ubližovat
- Příčinou tohoto postoje není síla, ale úzkost a strach
- Takový neurotik si myslí, že svět je jen nepřátelský a podle toho se musíme chovat
- Neurotik se obává, že bude oklamán nebo vykořisťován, na druhou stranu mu působí potěšení činit toto druhým, protože moc a majetek jsou podle něj cestou k tomu, jak se ubránit světu
- Nedůvěra vůči společnosti
- Jediným prostředkem k přežití je podle něj agresivní chování
- Toto pojetí odpovídá Adlerovu dítěti, které usiluje o moc
3. Pohyb směrem od lidí
- Neurotik vyhledává fyzickou i duševní samotu
- Chce zůstat stranou, protože lidé jsou podle něj příčina všech problémů
- Věnuje se knihám, umění a nezapojuje se do sociálního života. Rezignuje na mezilidské vztahy, protože jsou pro něho nebezpečné a ohrožující
- U dětí - takové dítě se snaží vymanit ze vztahů s druhými, protože se mu zdá, že mu nerozumí a nezáleží jim na něm
- Příkladem mohou být i děti, které se poctivě věnují studiu a nemají zájem o kontakt s vrstevníky

Neurotické potřeby dospělých

• Neurotické potřeby v dospělosti jsou pouze pokračováním sociálních postojů z dětství
• Vyznačují se nutkavostí
• Jejich základní složky jsou nevědomé
• Horneyová popisuje deset neurotických potřeb
• Nepopírá ale, že tento seznam nemusí být úplný ani nesporný
• Neurotické potřeby

• Náklonnosti a schválení
• „Partnera“, který převezme péči o jedincův život
• Vymezit svůj život úzce vytyčenými hranicemi
• Moci
• Využívat druhých
• Prestiže
• Obdivu
• Výkonu
• Soběstačnosti a nezávislosti
• Dokonalosti a nenapadnutelnosti

Překonávání neurotičnosti

• Uznává hodnotu psychoterapie, ale zdůrazňuje potřebu svépomoci
• V duši narušené osoby je podle ní mnoho uzdravujících sil
• Život nabízí mnohé šance ke změně, je tak sám uzdravující
• Změnu mohou podnítit významné osoby v životě jedince