Adolescence

Obsah

16 až 20 let
už se neptá jaký já jsem, jsem-li pěkný, ale reálně to zkouší, ověřuje si to (např.: jde do tanečních, má nové šaty, sleduje kolik kluků jí přijde požádat o tanec)
už jen nepřemýšlí o vztazích, ale reálně ke prožívá
období velkých rizik, protože riskuje velké zranění od toho, jak něco dopadne (např.: první sexuální zkušenosti → obavy, co pak o mě řekne, nepomluví mě, riziko koho si to vybrala,…)
pubescence je hledání vlastní identity v mysli × adolescence je hledání identity v reále

adolescere - vyrůstati, mohutněti - období přechodu ze závislostí dítěte a soběstačností dospělého
psychologicky představuje marginální situaci, v níž má jedinec vytvořit nové formy adaptace, zejména v těch oblastech, v nichž se liší chování dítěte od chování dospělého
u dívek asi o 2 roky dříve
proces adjustace a adaptace v oblasti sexuální, sociální, ideové a profesionální
mělo by dojít k vyrovnání přechodné pubertální dezorientace a subjektivismu, získání orientace o vlastní osobě
jedná se o přechodnou fází mezi pubertou a dospělostí
v přírodních kulturách tato fáze není, je přeskočena jednoznačným rituálem
ohraničena pohlavním dozráním
důležité jsou vztahy s vrstevníky
většinou dochází k prvnímu pohlavnímu styku, ukončení střední školy, dovršení plnoletosti.

stále záleží na vrstevnické skupině, ale už ne jen na tom, že jí má, ale i jaké to má kamarády, v jaké je to skupině (sám si to už jedinec selektuje)
důležitá je i sebeprezentace – v pubescenci si na sebe vezme všechno moderní, ale v adolescenci už ví co si chce obléknout, má svůj styl, za oblečením může být i nějaká „filosofie“ → reprezentují se tím
pokud ho rodiče do nějakého oblečení nutí, nastávají dvě reakce: agrese, kterou si vybije na rodičích (hádkou o tom oblečení), izolace – ve společnosti si v tom připadá jako blbě, tak se raději ani s nikým nebaví a je v pozadí
vrstevnická skupina je už výběrová a projevuje se negativní referenční skupina (téhle skupiny bych nikdy nechtěl být členem → taky důležité, vymezuje se od toho)
důležitá je skupinová identita – jsou tím velmi formováni, pomáhá jim to v nejistotě (o jejich postavení ve společnosti)
oddělením od rodiny a identitou s výběrovou skupinou se hodně posune k tomu „my“ → pokud si teď najde toho pravého do páru (kamarádského i životního), jsou už schopni toho partnerského života a může to být i na celý život

rozvoj kognitivních struktur → jejich vrchol v životě člověka, pak už to jen jakoby klesá /je to také proto, že musíme ustupovat realitě → zatím si myslí, že všechny jejich principy života jdou realizovat a tak si je i zastávají, prosazují)
vysoké morální cítění (vede k tomu vysoký společenský pokrok), ale to vede i k velkému zdroji konfliktů – hlavně s rodiči (už nejen kritizuje rodiče, ale nyní je už i morálně opouští), také kamarádské spory (rozejdou se kvůli nějakému drobnému rozkolu v principech), ale jsou takto nároční taky sami na sebe (deprese, když udělají něco sami špatně, co není s jejich přesvědčením – jsou schopni opustit školu, pokud na ní byli přijati z protekce)
významnou roli na to má jejich předchozí vývoj (když ho rodiče učili, ber vše co může a měj ze všeho profit, tak asi těžko bude mít nějaké pořádné morální cítění)

Stanley Hall bývá nazýván otcem psychologie adolescence, jako jeden z prvních se snažil rozšířit metody vědecké psychologie na problémy dospívání a mládí, Zejména rozpracoval dotazníkové metody, pro charakteristiku sahá k termínům "Sturm und Drang" (Schiller, Goethe), v psychice adolescenta se podle něho střetávají protichůdné impulsy prométheovského entusiasmu a sentimentálního světobolu, v pozdní adolescenci jedinec rekapituluje stadium začínající moderní civilizací(teorie rekapitulace)

Říčan
řada z nás pociťuje, že ještě nedozráli a hledají cesty oddalování nástupu dospělosti (ještě dlouho jezdí s rodiči na dovolenou, studují jednu školu za druhou, nebo si vybrali VŠ, kde se ještě stále neprofilují – např.: humanitní studia)
psychicky nepřijmou dospělost → oddalují vážná rozhodnutí
někteří třeba vyzkouší 4 zaměstnání než si vyberou a zůstanou u něj
při rozhodování nám pomáhají zkušenosti – „musíme vynést svou kůži na trh“ (to tito lidé nedělají)

jeho první spolupracovníci adolescenci zanedbávali
v pubertě podle Freuda dochází k subordinaci všech sexuálních pudových složek pod primát genitální zóny
vede k primátu(od libosti) reprodukce
druhá oidipovská situace, jejímuž usp. brání rozvinuté superego
z hlediska této situace je úkolem adolescenta osvobodit se za závislosti na rodičích - má se uvolnit libidinózní přilnutí chlapce k matce, dívky k otci

modifikoval psychoanalytickou teorii vývoje na základě zkoumání kulturní antropologie
v dolescenci se má vytvořit identita já
má v prožívání svého já sjednotit všechny své dřívější zkušenosti, zahrnout do něho všechny probíhající změny tělesné i libidinózní pocity jako součást sebe
nevytvoří-li se uspokojivá identita já, je tu nebezpečí difúzního vývoje
v počáteční etapě můžeme sledovat difúznost role - identifikace s hrdiny filmů, někdy do takové míry, že ztrácí vlastní identitu málokdy se ztotožňuje s vlastními rodiči - většinou naopak rebelují proti jejich dominanci
dochází tedy k protikladným tendencím - oddělování identity od rodičů/ až zoufalá potřeba sociální sounáležitosti - skupiny vrstevníků, gangy
láska- ne sexuální, jako později, ale spíše pokusy promítat a testovat vlastní, difúzní a dosud nediferencované já na druhé osobě, aby si tak zamilovaný ujasnil a uvědomil svou vlastní osobnost
identity já by mělo být dosaženo před vstupem do manželství, aby mladý člověk věděl, kdo je a čím chce být dříve než se rozhodne, kdo je vhodným druhem pro něho
dle Eriksona je dosaženo dospělosti, když se vytvořila identita já a integrovaný a nezávislý jedinec stojí nyní na vlastních nohou, bez emocionálních berlí druhých a bez odmítání své vlastní minulosti

zdůrazňuje funkci sebevýchovy, neboť výchovné vlivy se mohou v dospívání a adolescenci uplatnit jedině tehdy, jestliže mladý jedinec akceptuje její hodnoty

nezná ukazatele ve svém rychle se měnícím poli a neobvyklé situace mohou vést ke krizím, ústícím k stažení se do sebe, senzitivitu a utlumenost, ale stejně tak k radikalismu a agresivitě

úkolem je najít sama sebe, nemusí to být nutně bouřlivé období, neboť směřuje k optimální realizaci