Hudební kultury Balkánu

Balkánské země jsou jedním z kulturních okruhů vyučovaných v rámci předmětu Etnomuzikologie na FF UK doc. PhDr. Lubomírem Tyllnerem, CSc. Mezi další areály probírané během přednášek evropské etnomuzikologie patří: alpské země, Středomoří, Střední Evropa, oblast od řeky Moravy po Maďarsko, Severské země, Pobaltí, ale také židovská hudba, český folklor nebo vánoční písně.

Geograficko-historický kontext

Mezi balkánské země, které jsou na přednáškách v rámci tohoto kulturního okruhu probírány patří Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Řecko a také někdy je zařazováno Slovinsko, i když se většinou do balkánského kulturního okruhu nepočítá.

Většina z těchto zemí patřila původně do Byzantské říše a od 14. století se jich dotkla okupace osmanskými Turky. Ti roku 1453 dosáhli zániku Byzantské říše dobytím Konstantinopole. Důležitou událostí, která se objevuje ve folklorní tvorbě Balkánu a která pádu Konstantinopole ještě předcházela, je bitva na Kosově poli roku 1389, kdy se osmanským Turkům podařilo zvítězit nad Srby. Kromě toho se v lidové hudební kultuře Balkánu ale i Česka nebo Slovenska objevuje námět spojený s bitvou u Moháče roku 1526, kdy se Turkům podařilo dobít Uhry a dostat se až do horních Uher, tedy dnešního Slovenska. Hlavním syžetem lidových písní spojených s protitureckými válkami je utrápená žena, které puká srdce, protože její milý nebo její syn odešli do boje.