John B. Watson

Život

• Americký psycholog
• Ředitel psychologické laboratoře J. Hopkinse
• Zakladatel behaviorismu (klasické pojetí behaviorismu)
• Za nepodmíněné a nenaučené pokládal pouze: lásku, strach a vztek
• Práce:

• Psychology from the Standpoint of a Behaviorist
• Behaviorism

Teorie

• Odmítá pojem osobnosti jako soustavy vnitřního prožitkového dění (subjektivního Já)
• Podle něj se má aktuální chování studovat a ne o něm hloubat
• Podle něj se buď psychologie přemění v přírodní vědu, nebo bude jako věda pohřbena
• Psychický reflex – základní kámen a jednotící článek
• Individuální zvláštnosti chování vztahuje pouze ke specifické zkušenosti, kterou jedinci získali na základě toho, jakým podnětům byli v životě vystaveni
• Nelze pozorovat nitro organismu, je ale zastoupeno v chování

• Strukturami, které jsou organismu samému vlastní a mají obecnou povahu
• Zvyky, které jsou výsledky zkušenosti

Pojetí osobnosti

• Založeno na koncepci lidského chování
• Pojímá člověka jako mechanismus jehož činnost je určena obsahem prostředí, ve kterém žije
• U člověka lze rozlišit dvě úrovně:

• Vrozenou

• Fyziologické vlastnosti organismu
• Nepodmíněně reflexní povaha vrozených reakcí
• Spojené se základními emocemi – strach, hněv a sex

• Získanou

• Nové jednotky chování, vzniklé a rozvinuté na podmíněně reflexním základě nových spojů mezi vrozenými odezvami a novými podněty
• Patří sem:

• Instinkty (vznikající učením)
• Zvyky (vznikají na základě styku s okolím)

• Utvářejí se tedy systémy odpověďového chování které usnadpují nebo komplikují proces přizpůsobování jedince
• Osobnost je tedy produktem soustavy zvyků
• Vývojovým cílem osobnosti je dospět k vytvoření vhodné soustavy zvyků

• Umožpující účinné přizpůsobování okolí
• Zabezpečující přežití

• Kvalitativní úrovep přizpůsobování

• Přiměřeným řízením procesů získávání a rozvíjení zkušenosti lze zdravého novorozence dovést k jakékoli skladbě povahových vlastností a schopností v dospělosti
• => teze o všemocnosti výchovy

• Soustavu zvyků lze poznat na základě pozorování jedince v přirozených či experimentálních situacích