Bubastis

• Tell el-Basta se nachází nedaleko dnešního města Zagazik.

• Bubastis je řecký název lokality, podle egyptského per Bastet, Dům bohyně Bastet.

Výzkumy na lokalitě:

• 1889 E. Naville
• 40. léta 20.stol. L. Habachi - chrám Pepiho I.
• 60. léta 20. stol. S. Farid - palác ze Střední říše
• od roku 1977 expedice spojené z univerzity Zagaziku a Německý archeologický institut DAI

Osídlení

Město spojeno s kočičí bohyní Bastetou, jejíž jméno se dá přeložit jako: Ta z Basty.Lokalita byla osídlená od Ranědynastického období až do ovládnutí Egypta Araby.

Stará říše

Lokalita již byla důležitá, její jméno se objevilo v pyramidovém komlexu panovníka Rachefa. Koncem Staré říše již byla jedním z hlavních center východní delty. Byl zde chrám Bastety, který se nedochoval. Dále chrámy pro Ka panovníků Pepiho a Tetiho. Archeologicky zachycena část paláce z tohoto období, která byla orientována k pohřebišti elity té doby, jež bylo potušeno přestavbou paláce ve Střední říši.

Střední říše

Chrám bohyně Bastet, který byl dále pak přestavěn, datace do období vlád Amenemheta I., Senusreta I. a Senusreta III. Důležitým nálezem byl však palác z tohoto období, který měl neobvyklý plán s nepřímou osou a jižní orientací - vstup zprava. Skládá se z monumentálního vstupu s 6 sloupy, hypostylový dvůr, místnost určenou pro úředníka či krále a množství skladů. O jeho účelu se vedou diskuze. Předpokládá se, že mohl sloužit místnímu velmoži, či dokonce jako dočasná královská rezidence. Tuto teorii by potvrzoval nález dveřního překladu se zobrazením Amenemheta III. ve svatyni svátku sed.

Nová říše

Zbytky osídlení z tohoto období byly archeologicky zachyceny v místě paláce ze Střední říše. Doložena je zde 18. dynastie a to díky amarnskému typu domu. Samotný palác ze Střední říše však ustoupil vybudování pohřebiště. Amenhotep III. v Bubastis přistavěl malý chrámek. Z ramessovského období pochází pohřeby významných hodnostářů Horiho II. a Horiho III., avšak v tomto období je předpokládaná stavební aktivita veliká, nicméně památky byly později přesunuty do nových center jako např. Tanis. In-situ se zachovala kolosální socha dcery Ramese II. Meritamon, která byla ve Třetí přechodné době přetesána do podoby jiné královny.

Třetí přechodná doba

Význam lokality je největší za 22.dynastie, která odsud pocházela. Bubastis byla metropolí 18. dolnoegyptského kraje. Bastetin chrám byl přestavován zejména Osorkonem I. a Osorkonem II., který přidal další vstupní pylon, jež byl zdoben výjevy svátku sed. Vedou se diskuze, zda li zde svátek i oslavil. Dále v Bubastis Osorkon II. postavil malý chrám synu bohyně Bastety, bohu se lví hlavou Mihovi. Po dobytí Egypta Pianchim tato lokalita začala ztrácet význam.

Pozdní doba

Zásadním fenoménem pro toto období je vznikání katakomb pro pohřby mumií posvátných koček bohyně Bastety. Během perské nadvlády ji navštívil Herodotos, který ve svém díle Historie popsal jak probíhal svátek v tomto městě. Roku 342 před Kristem byla Bubastis, stejně jako ostatní města ve východní deltě velmi poničena invazí Peršanů.

Řecko - římské období

Bubastis byla významným obchodním centrem díky svému strategickému umístění, které spojovalo východní deltu se zbytkem země, Alexandrii s Rudým mořem. Dále si svoji pozici náboženského centra udržela díky kultu Bastety. Vznikla zde římsko - byzanská pevnost.