Abraham H. Maslow

6.5Abraham Harold Maslow – humanistická teorie 6.5.1Život  Narozen v Brooklynu (New York)  Jeho rodiče byli nevzdělanými židy, emigranty z Ruska  Nejstarší ze 7 dětí, byl podporován v akademické kariéře  Považoval se za osamělého a trpícího  Jeho vztahy s matkou nebyly nejlepší o Dovedla ho až k nedůvěře v náboženství  Začal studovat práva, ale nakonec vystudoval psychologii  Rozvinul laboratoř studia chování opic o Zaměření na sexuální a sociální oblast  Pracoval u Thorndika a setkal se i s mnoha dalšími evropskými intelektuály  Předseda oddělení osobnosti a sociální psychologie APA  Zemřel na srdeční infarkt  Publikace: o Toward a psychology of being o Motivation and personality 6.5.2Východiska  Zdůrazpoval úzké spojení psychologie s filozofickým pojetím člověka  Hlásí se k humanistické, existenciální koncepci člověka  Člověka pojímá jako bytost, zásadně se odlišující od jiných živočišných druhů  Jádro lidské přirozenosti je biologicky determinované těmi předpoklady, jež jsou vrozeny pouze člověku  Za nejvýraznější specifiku lidské bytosti označuje potřebu seberealizace o Tato potřeba je potřebou růstu o Ostatní potřeby chápe jako potřeby nedostatkové  Svůj existenciální světový názor charakterizuje jako o Holistický (v přírodě existují jen živé celky a nikoli živá hmota, kdy celek je více než souhrn všech částí) o Funkční o Dynamický o Účelový  Pronikání do osobnosti zakládá na idiografických metodách o Nejlepším způsobem zjišťování jakým člověk je, je přimět ho, aby to sdělil  Přímou odpovědí na otázku  Nepřímo (kresbami, sny, příběhy apod.)  Cílem poznávání osobnosti je porozumět jí  Hlavní pojem v jeho teorii osobnosti je osobnostní syndrom o Strukturovaný a organizovaný komplex (jednotu) rozdílných specifik osobnosti (chování, myšlenek atd.), které ve svém celku, funkční jednotě, determinují zjevné chování o => každá akce je výrazem celé integrované osobnosti  Aktivace chování je determinována jednou nebo více neuspokojenými potřebami o Jsou li uspokojeny všechny nedostatkové potřeby, je chování jedince determinováno potřebami růstovými  Seberealizace o Člověk dělá to, pro co je individuálně uzpůsoben o Čím se člověk může stát, tím se stát musí – musí být věrný své povaze  Základní principy humanistické psychologie o osobnosti  Humanistická psychologie o Snaha vytvořit teoretickou alternativu k psychoanalýze a behaviorismu o Vycházejí hlavně z existenciální filozofie (Heideger, Sartre...)  principy o nejdůležitějším pojmem humanistické psychologie je stávání se (being)  osoba není nikdy osobou statickou  osoba vždy usiluje o naplnění své existence a realizaci co nejvíce ze svých potencialit  hledá naplnění svého života  v byrokratické společnosti je jedinec zbaven osobitosti a utopen ve skupině o humanistická teorie osobnosti je konstituována na tom, že jediná realita, kterou známe, je ta osobní, subjektivní, a nikoli objektivní  je jedinečná, teď a nyní  každá osoba musí být studována jako integrovaný, jedinečný a organizovaný celek  psychologové se dosud zabývali studiem jednotlivých událostí a opomíjeli porozumění celé osobnosti co se přihodí v jakékoli části organismu, ovlivní celý organismus o zdůraznění kvalitativního rozdílu mezi chováním animálním a humánním  aplikace animálních přístupů na zkoumání osobnosti je irelevantní  ignorují charakteristiky, které jsou jedinečně lidské (vinu, lásku)  ignorují vše, co vede k reprodukování poezie, hudby a vědy  člověk je kvalitativně něčím jiným než strojem soustředěným na řetězce podmíněných a nepodmíněných reflexů o optimistický pohled na vnitřní podstatu lidství, lidskost  odmítají Freudovu malou důvěru v lidské schopnosti a pesimistické spekulace o lidském osudu  zdůrazpují, že lidská povaha je v zásadě dobrá, či přinejmenším neutrální  zlé a destruktivní síly jsou způsobeny frustrací  lidská povaha zahrnuje obecné možnosti pozitivního růstu a zdokonalování o nejobecnějším rysem, obecným znakem lidské povahy, je lidský tvůrčí potenciál (tvořivost)  je v potenci každého člověka, takže nevyžaduje zvláštní schopnosti  tvořivost je univerzální lidská funkce, vedoucí ke všem formám sebevyjádření  tvořivý nemusí být jen hudební skladatel, ale třeba i programátor o důraz na studium psychicky zdravých, na zdravou lidskou bytost  kritika předpojatosti vůči člověku, pramenící ze studia patologie  je chybou soustředit se na slabosti a nedokonalosti člověka a ignorovat lidskou sílu a přednosti  je třeba snaha porozumět psychicky zdravým osobám a to ne tak, že je porovnáme s těmi nemocnými  nemůžeme porozumět mentální chorobě, dokud neporozumíme zdravé osobnosti  téma naplpování sebe sama, které je ústřední, je neodhalitelné studiem narušených jedinců  mimořádný ohlas těchto názorů u psychologů v 60. a 70. Letech o optimistická alternativa v kontrastu k mechanistickým a dehumanizujícím modelům lidského chování 6.5.3Pojetí motivace jako hierarchie potřeb  Člověk je „potřebujícím organismem“ jenž zřídka dosáhne stavu úplného a celkového uspokojení o Je li jeden typ potřeby uspokojen, objeví se jiný  Pro lidský život je příznačné, že lidé si většinou vždy něco přejí  Výchozí principy: o Antropocentrický  Diferenciace lidského motivačního systému od systému subhumánních živočichů o Eupsychický  Vyžaduje zabývat se nejvyššími schopnostmi zdravého a silného člověka i obrannými mechanismy zmrzačených duší o Klasifikační  Východiskem klasifikování motivačního života mají být základní cíle a potřeby, jimiž se osobnost vyznačuje (to, co ji táhne, nikoli to, co ji postrkuje) o Princip zřetele k vědomé i nevědomé motivaci  Vědomé motivy se vztahují spíš k prostředkům, než k cílům  Cílem je vždy uspokojení základních potřeb Ty jsou samy o sobě cílem  Jsou společné lidem všech kultur  Nejdůležitější úloha v motivaci osobnosti náleží potřebám  Absence „potřebování něčeho“ má v nejlepším případě krátký život  Uspokojená potřeba nemotivuje  Potřeby nejsou vždy bezprostředně zřejmé 6.5.4Základní potřeby podle Maslowa  Tento systém potřeb je organizován jako systém hierarchický o Všechny potřeby jsou ale potřebami základními  Uplatpuje se zde ale i princip funkční autonomie o Běžně teprve uspokojení nižších potřeb otevírá zaměřenost na potřeby vyššího stupně o Jakmile je ale jednou dosaženo úrovně vyšších potřeb, mohou se tyto potřeby stát autonomními (nezávislými na stupni uspokojování potřeb nižších)  Např. někteří kreativní lidé usilují o rozvoj a vyjádření svého talentu navzdory útrapám a sociálnímu posměchu  Čím nižší místo daná potřeba zaujímá, tím větší je její síla se prosazovat  Pokud je nižší potřeba frustrovaná, jedinec se motivačně vrací na neuspokojenou úrovep a zůstává na ní, dokud není stupep jejího uspokojení přijatelný

Fyziologické potřeby  Nejzákladnější, nejmocnější a nejnaléhavější  Zajišťují biologické přežití člověka jako organismu  Potřeba potravy, kyslíku, pohybu, spánku, smyslové stimulace, tepla, vyměšování, odstrapování bolesti atd.  Mnohé z nich jsou homeostatické (zajišťují udržení rovnovážného stavu)  Pokud je některá z těchto potřeb neuspokojena, velmi rychle začne dominovat 6.5.4.2Potřeby bezpečí a jistoty  Uhýbání neznámému, neobvyklému a hrozivému, vyhledávání jistoty, stability a spolehlivosti  Potřeby dlouhodobého přežití  Dobře pozorovatelné u malých dětí  Mohou se projevovat i jako snaha najít výnosné zaměstnání, uzavírání pojistek apod.  Vznikají a projevují se při konfrontaci s reálnými ohroženími 6.5.4.3Potřeby sounáležitosti, náklonnosti a lásky  Potřeba někam a někomu patřit, být přijímán a milován a zárovep sám přijímat a milovat  Cílem je skupinové příbuzenství, láskyplné vztahy a nalezení místa v rodině i společnosti  Hrají významnou roli po celý život  Dva druhy lásky: o D-láska (nedostatková)  Láska z potřeby něčeho, co nám chybí (sebeúcta, sex apod.)  Láska sobecká, je spojena s potřebou brát, nikoli dávat o B-láska (jsoucí – being)  Založená na vážení si druhých osob jako takových  Existuje navzdory nedokonalosti druhých  Primárně spjatá s pěstováním pozitivní sebeúcty, přijímáním sebe sama a pocitem potřeby zasloužit si lásku druhého  Stimuluje individuální rozvoj  Odmítá freudovské odvozování lásky a citu ze sexuálního instinktu  Hledání intimních vztahů je nejrozšířenější sociální potřebou i strádáním v současnosti 6.5.4.4Potřeby uznání, úcty a sebeúcty  Potřeba dosahování úspěšného výkonu a potřeba prestiže, ocenění druhými i sebou  Dva základní typy: o Úcta k sobě samému  Ohled na vlastní důstojnost  Přání způsobilosti, důvěry, úspěchu, svobody o Úcta od druhých  Přání prestiže, uznání, reputace, postavení, ocenění a přijetí  Uspokojení potřeby sebeúcty -> sebedůvěra, pocit užitečnosti a potřebnosti  Frustrace potřeby sebeúcty -> pocity méněcennosti, slabosti, pasivity a závislosti  Zdravá sebeúcta o Zakládá se na skutečných zásluhách  Potřeby sebeúcty ve svém výrazu a intenzitě široce variují o Adolescenti – podstatný je souhlas vrstevníků definovaný popularitou o Dospělí – podstatné je rodičovství, dobře placená práce a uznávaný přínos  V rané dospělosti kulminuje a pak klesá o Realističtější pohled o Většina dospělých zakusila dostatečné uspokojení této potřeby 6.5.4.5Potřeby seberealizace  Naplnění svých předpokladů a možností růstu a rozvoje  Potřeba uskutečnit to, na co daný člověk potenciálně má Ten kdo této nejvyšší úrovně dosáhne, usiluje o plné užití a využití svého talentu, schopností a potencialit  Lze jí dosáhnout až po středním věku  Souvisejí s ní i další skupiny potřeb o Potřeby vědění a porozumění (získávání poznání pro ně samo) o Potřeby estetické  Seberealizace nemusí nabýt formu tvůrčích či uměleckých snah o Důležité je aktualizovat své potenciality co nejlepší realizací své činnosti 6.5.5Potřeby nedostatkové a potřeby růstové (rozvojové)  Svou strukturu potřeb Maslow člení do dvou skupin o Potřeby nedostatkové  Zajišťují biologické a psychické přežití a uchování jedince  První čtyři skupiny potřeb o Potřeby růstové  Vedou k přesahování přítomnosti, současného stavu člověka a k jeho rozvoji ve směru dosahování nadosobních cílů  Potřeba seberealizace  K uspokojování růstových potřeb dospěje jen asi 1% lidí o Mnozí lidé jsou ke svým možnostem slepí, nerozumí hodnotě seberozvoje nebo mají tendenci pochybovat o svých schopnostech o Tendenci k seberealizaci může dusit sociálně kulturní prostředí  Lidé potřebují napomáhající společnost o Překážkou může být i silný negativní vliv potřeby bezpečí  Proces růstu vyžaduje stálou ochotu riskovat  Dosažení potřeb seberealizace umožpuje v podstatné míře podřizovat uspokojování nedostatkové motivace cílům vyplývajícím z motivace růstové  Jako vzory lidí, kteří dosáhli odpovídající seberealizace uvádí: o B. Lincolna, A. Einsteina, T. Jeffersona, W. Jamese a další  Potřeby nejsou uspokojovány způsobem „vše nebo nic“ o Potřeby se překrývají, osoba může být motivována současně více hladinami potřeb  Relace orientace na uspokojování základních potřeb: o 85% z potřeb fyziologických o 70% z potřeb bezpečí a jistoty o 50% z potřeb lásky a příslušnosti o 40% z potřeb sebe úcty o 10% z potřeb seberealizace 6.5.6Koho rozumět zdravou, plně fungující osobností  Realizující se lidé manifestují následujícími rysy: o Účinnější vnímání reality o Akceptování sebe sama, jiných a přírody o Nenucenost (sponteneita), prostota a přirozenost o Soustředěnost na problém (úlohu) o Potřeba soukromí o Autonomie o Kontinuální svěžest chápání, vnímání a porozumění o Vrcholné či mystické zážitky o Sociální zájem Hloubka interpersonálních vztahů o Demokratický charakter o Rozlišování mezi prostředky a důsledky o Filozofický smysl pro humor o Tvořivost o Odolnost vůči inkulturaci  Zdraví lidé s výraznou potřebou seberealizace nejsou andělé o Nejsou dokonalí a jsou stejně náchylní k neřestem jako smrtelníci o Na vzdory tomu všemu ale vynikají psychickým zdravím  K měření seberealizace vytvořil Maslow svůj test: The personal orientation inventory o První hlavní škála měří zaměřenost osobnosti dovnitř nebo ven o Druhá škála měří zaměření osobnosti na současnost, případně budoucnost či minulost o Obsahuje 10 subškál zaměřených na jednotlivé ukazatele seberealizace 6.5.7K pojímání lidského naturelu  Lidé jsou v rozhodování o tom, jaký život povedou, v podstatě svobodní a odpovědní  Ústředním rysem lidských bytostí je racionalita  Obtížně budeme hledat teoretika osobnosti výrazněji spjatého s idejí holismu  Maslow dává větší váhu konstituci o Lidská povaha je vrozená, nikoli vytvořená  Zdůrazpuje princip změnitelnosti  Maslowův přístup odhaluje výrazný příklon k subjektivismu  Pro člověka je příznačná jednota proaktivity a reaktivity  Svůj přístup zakládá na principu heterostázy  Lidé jsou tradičními technikami vědeckého vyšetřování nepoznatelní