Hromadné chování, masové psychické jevy

Hromadné chování, masové psychické jevy

• hromadné chování je specifickým typem chování sociálního
• jeho specifičnost spočívá v tom, že je vyvoláno působením neobvyklých životních okolností na soubor jedinců, kteří se ocitli v podmínkách hromadné psychické zátěže, takže dochází k jejich homogenizaci na základě výrazně působících
• determinant a k rozvoji spontánních schémat interakčního chování

masové jevy jsou skupinové chování, které:

1. vzniká relativně spontánně
2. vyvíjí se neplánovitě
3. je relativně neorganizované a nepředvídatelné
4. závisí na vzájemné stimulaci účastníků

• přístupy k masovým jevům:

1. objektivistický - popisuje, vysvětluje reálné masové jevy, jejich strukturu a průběh, např. vznik davu, popis davového chování
2. subjektivistický - popisuje a vysvětluje duchovní masové útvary, např. převládající hodnoty, normy
3. zkoumání vlivu masových jevů a procesů na jednotlivce, resp. jeho úlohu v nich, např. vliv místa v sociální struktuře na osobnost
4. zohlednění masového kontextu v přístupu ke zkoumání a vysvětlení prožívání a chování jedince

• rozdělení:

• Brown se pokusil o taxonomii masových jevů
• za nejvšeobecnější pojem je považováno crowds neboli seskupení

• dav - aktivní seskupení:

1. agresivní - např. terorizující
2. unikající - např. panika, požár v domě
3. získávající - rabování
4. výrazový - manifestace

posluchačstvo - pasivní seskupení:

1. náhodné - lidi okolo pouličních hudebníků
2. záměrné - lidé v kině, na přednášce

• naproti seskupení stojí sociální hnutí:
• je více strukturované a organizované
• lidé v něm usilují o vyřešení nějakého problému
• někdy se rozlišuje: racionální a racionální
• někdy se překrývá s pojmem seskupení

Sociální hnutí

• představuje více strukturovanou a organizovanou formu kolektivního jednání v porovnání s davem
• sociální hnutí představuje velkou skupinu, která vznikla na podporu určitých cílů či myšlenek
• psychologicky se jedná o snahu velkého počtu lidí vyřešit něco, co:

1. vnímají jako problém
2. společnost to není schopná uspokojivě zvládnou

Dav

• jako dav se označuje jakékoli větší shromáždění lidí, kteří na veřejném místě vstupují do přímé interakce
• v jistém smyslu jsou davy běžnou součástí života
• například davy v městské tržnici, divadle - kdekoli, kde se tísní množství lidí ve fyzicky omezeném prostoru
• v takovém případě však nastává pouze nezaostřená interakce
• tito lidé jsou sice fyzicky přítomni ve stejném prostoru a uvědomují si přítomnost těch druhých, ale přitom každý jedinec nebo malá skupina sleduje své vlastní cíle a jde svou cestou
• u nepokojů, demonstrací nebo paniky je tomu jinak - činnost každého jedince je spojena s tím, co dělají ostatní, dav náhle přechází do zaostřené interakce a začíná se chovat jako celek
• davové jednání a vyvolávání demonstrací je typickým projevem frustrace těch lidí, kteří nemají šanci svou nespokojenost vyjádřit legitimním způsobem
• empirický výzkum davu a davového chování je metodologicky velmi náročný
• poznatky o chování davu a chování v davu se obvykle získávají pozorováním a analýzou na základě záznamů (fotografických, filmových, video), dotazováním účastníků davových akcí, dokumentů policejních orgánů
• za jistých okolností má shromáždění lidí nové vlastnosti, zcela odlišné od vlastností jedinců, kteří ho tvoří:

1. ztrácí se vědomá osobnost
2. city a myšlenky davu jsou zaměřeny stejným směrem
3. tvoří se kolektivní duše, která je přechodná a má specifické vlastnosti - tato duše způsobuje, že každý jedinec v davu myslí, cítí a jedná zcela odlišně než by myslel, cítil a jednal, kdyby byl osamocen, vzniká organizovaný dav, tvoří jedinou bytost a je podroben zákonu duševní jednoty davů

• logické uvažování a inteligence davu klesá na úroveň primitivního jedince
• tendence a schopnost k uskutečňování činů vzrůstá

Vlastnosti davu

• velikost - musíme brát v úvahu velikost populace v místě, prostorové podmínky, denní hodinu apod.
• tvar - většinou kruhový okolo bodu zájmu, charakteristická je propustnost a nejasnost hranic
• vnitřní podstruktura - člověk má kolem sebe ostatní
• polarizace - zaměření řečníka, pokud se změní, je předzvěstí davové akce, při jejím rozptýlení dochází k rozpadu davu, index polarizace = počet osob zaměřených na jeden objekt, děleno sumou všech zúčastněných
• pohyb - většinou pomalý, vlnovitý,roste s klesající hustotou davu
• šíření informací a percepce davu - dav sám sebe také vnímá, může se i pozorovat, což může ovlivnit jeho jednání
• ekologie davu - vyjadřuje závislost fungování davu na jeho prostředí (např. jestli dochází k přehuštění)
• popudlivost, proměnlivost a dráždivost, duševní nákaza - v davu je každý čin a cit nakažlivý, a to až do té míry, že jedinec velmi často obětuje svůj zájem zájmu kolektivnímu, ať jsou city projevované davem dobré nebo zlé, mají vždycky dvě vlastnosti - jsou velmi jednoduché a velmi přehnané,přehánění citů v davu je zesíleno tím, že projevovaný cit se pomocí sugesce a nákazy velmi rychle šíří, zjevný souhlas, se kterým se setkává, velmi stupňuje jeho sílu, prudkost citů u davů, je ještě zvyšována tím, že nemají pocit odpovědnosti - vědomí naprosté beztrestnosti a to tím silnější, čím je dav početnější, vědomí značné okamžité moci, způsobené množstvím, dovolují skupině city a činy, jež jsou nepředstavitelné u osamoceného jedince
• davová logika asociace věcí sobě nepodobných, které mají k sobě jen zdánlivé vztahy, bezprostřední zevšeobecňování výjimečných případů
• sugestibilita - nekritické přijímání názorů a výzev, jedinec v davu je přiveden do stavu podobnému hypnóze, podléhá nevědomé činnosti, mizí vědomá osobnost, vůle a úsudek, není si vědom svých činů, je stržen proudem davu, stává se automatem, vzdělaný člověk se stává bytostí pudovou, má bezděčnost, prudkost, divokost, také nadšení a hrdinství primitivních bytostí, dav bývá pravidelně ve stavu očekávání a napětí, jež sugesci usnadňuje, první jasně formulovaná sugesce nakazí okamžitě všechny členy a vyvolá ihned určité zaměření, cestou sugesce a nákazy bývá často takzvaný zázrak spatřený zprvu jen jedním člověkem, přijat ihned všemi, tak fungují hromadné halucinace, hromadná pozorování davem jsou ze všech nejklamnějších a zpravidla představují iluze jednotlivce, který pak cestou nákazy působil na ostatní, k svědectvím davů je třeba mít naprostou nedůvěru