Webometrie

Webometrie (nebo také Kybermetrie) je vědecká disciplína zkoumající vytváření a užití informačních zdrojů, struktur a technologií v rámci World Wide Web (Internet). Vědci zabývající se touto disciplínou se nazývají webometrici

Historie

Pojem webometrie byl poprvé použit v roce 1997 Peterem Ingwersenem a S. Thomasem C. Alvindem jako jméno časopisu. Ve Španělsku se uchytil spíše název kybermetrie, vzhledem k tomu že ve španělštině webometrics nabývalo vedlejšího významu (webometrics = egg/testicle measurer; Thelwall, 2009). Poněkud později byla přijata definice webometrie jako studia internetového fenoménu za použití kvantivního výzkumu na základě infometrie (Bjöneborn & Ingversen, 2004).

Způsoby získávání informací

Data jsou nejčastěji získávána pomocí web crawlerů nebo internetových vyhledávačů. Samotná extrakce poté probíhá metodami data miningu, podobně jako při získávání zdrojů pro competitive inteligence. Dále se používají poznatky z online etnografie, nebo teorie grafů Zaznamenávány jsou např. typy a počty hypertextových odkazů, počet návštěv (jak opakovaných, tak unikátních),. Příklady měření může být například PageRank nebo Impakt faktor.

Výhody

Webometrie může být užitečná při odhalování aktuálních trendů s a následně je využít při vyhledávání v internetovém prostředí. Umožňuje aktuální studium vědecké komunikace uvnitř World Wide Web '

Nevýhody

Jedná se stále o ještě poměrně mladou disciplínu, jejíž problematika a aspekty nejsou zcela úplně prostudovány a může tedy docházet k nepřesnostem. Internet je velmi rychle se měnící médium a není jisté, jak dlouho budou výsledky relevantní.

Reference:

1. HERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí. Praha,2005. 214 s., 31 s. příl. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2005. Konzultant rigorózní práce Prof. PhDr. Marie Kónigová, CSc

2. MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz.

3. SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda [online]. 2012 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf