Kodexy informační etiky

K regulaci mravního jednání a chování jednotlivých povolání byly vytvořeny soubory mravních zásad, hodnot a norem, nazývané profesní kodexy nebo etické kodexy povolání nebo profesní etika.[1] Téměř každá profese má svůj specifický kodex

Etické kodexy mají několik forem:[2]

  1. Právní normy - tiskový zákon, zákon o svobodě informací, autorský zákon, zákon o ochraně osobních údajů
  2. Mezinárodní smlouvy - právo na svobodu slova a tisku, právo na ochranu soukromí
  3. Profesní kodexy - kodex pro žurnalisty, knihovníky, informační pracovníky

Příklady kodexů

Kodex Netiquette

Kodex Netiquette [3] neboli zásada síťové etiky se týká způsobu chování na internetu. Jsou v ní probírána témata jako e-mail, diskusní fóra, blog, chat a sociální sítě.

  • Nepoužívat počítač k tomu, aby škodil ostatním lidem
  • Nebránit ostatním lidem pracovat na počítači
  • Neprohlížet cizí soubory
  • Nekrást pomocí počítače
  • Nešířit pomocí počítače fámy
  • Nepoužívat ani nekopírovat nezaplacený program
  • Nepoužívat bez svolení prostředky na cizím počítači
  • Neupírat ostatním lidem užívat svůj intelekt
  • Myslet na společenské souvislosti programu, na kterém se podílíme
  • Používat počítač s respektem a uvážením

Kodex knihovníka

Hlavní prioritou knihovníka je uspokojit uživatelovy informační potřeby. Jeden z nejznámějších je kodex ALA, který sepsala Americká knihovnická asociace. U nás vznikl Kodex etiky českých knihovníků[4] , vytvořený SKIPem. Zde jsou jeho základní body:

  • knihovník hájí základní právo jedince na informaci. Poskytuje neomezený, rovný a svobodný přístup k informacím a informačním zdrojům, které jsou obsaženy ve fondech knihoven. Činí tak bez ohledu na politická, ideologická a náboženská hlediska a bez jakékoliv cenzury, s výjimkami uvedenými v zákonných předpisech.
  • usiluje o všestrannou dostupnost informací uložených v dokumentech bez ohledu na místo jejich uložení; poskytuje své služby uživatelům bez ohledu na jejich národnost, rasu, náboženství, pohlaví a sociální status;
  • respektuje práva autorů a nakládá s jejich intelektuálním vlastnictvím v souladu se zákonnými předpisy;
  • respektuje práva uživatelů na soukromí a anonymitu, vztahy s nimi zakládá na respektu k jejich osobnostem a informačním potřebám. chrání jejich osobní údaje a uživatelské aktivity;
  • svým profesionálním jednáním a loajálním chováním přispívá k dobré pověsti knihovny na veřejnosti. Formuje pozitivní obraz knihovny i profese ve společnosti;
  • sleduje aktuální problematiku své profese a usiluje o celoživotní vzdělávání a profesní zdokonalování

Kodex novináře

U každého novinářského kodexu je velký důraz kladen na pravidlo objektivity a zásadu nestrannosti, dále na svobodu tisku a jiných médií. Nutné je rozlišovat fakta od domněnek a respektovat soukromí.

Hlavní organizací, která se zabývá novinářskou etikou u nás, je Syndikát novinářů České republiky. Syndikát na základě mezinárodních dokumentů a smluv vypracoval Etický kodex novináře[5], s těmito hlavními body:

1. Právo občanů na včasné, pravdivé a nezkreslené informace.

  • zveřejňovat jen informace, jejichž původ je znám, nebo v opačném případě je doprovodit nezbytnými výhradami,
  • respektovat pravdu bez ohledu na důsledky, které to pro něj může mít
  • neodchylovat se věcně od pravdy ani v komentáři z důvodu zaujatosti
  • odmítat jakýkoli nátlak na zveřejnění nepravdivé, nebo jen částečně pravdivé informace
  • odmítat jakékoli zásahy státních orgánů, jež by mohly ovlivnit pravdivost sdělení
  • nepoužívat nepoctivé prostředky k získání informace, fotografie nebo dokumentu

2. Požadavky na vysokou profesionalitu v žurnalistice.

  • nést osobní odpovědnost za všechny své uveřejněné materiály
  • nepřijímat žádné hodnotné dary nebo výhody, které by měly souvislost s jeho novinářskou činností
  • nezneužívat povolání novináře k činnosti reklamního pracovníka
  • nepodepisovat svým jménem obchodní ani finanční reklamy
  • nezneužívat výsad, plynoucích z povolání novináře, k prezentování svých osobních postojů

3. Důvěryhodnost, slušnost a serióznost zvyšují autoritu médií.

  • nic neomlouvá nepřesnost nebo neprověření informace, každá uveřejněná informace, která se ukáže jako nepřesná, musí být neprodleně opravena
  • jestliže si zdroj informací přeje zůstat utajen, novinář je povinen zachovávat profesionální tajemství
  • respektovat soukromí osob, zejména dětí a osob, které nejsou schopny pochopit následky svých výpovědí
  • dodržovat přísně zásadu presumpce neviny a neidentifikovat příbuzné obětí nebo delikventů bez jejich jasného svolení


Odkazy

Reference

  1. Hemerová-Hájková 2002, s. 16
  2. Činčera 2002, s. 21
  3. Silicon Hill
  4. Kodex etiky českých knihovníků. SKIP
  5. Syndikát novinářů ČR

Použitá literatura

ČINČERA, Jan. Informační etika: Sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. 1. vyd. Brno: Masarykova universita, 2002, 81 s. ISBN 80-210-2981-1.

Kodex etiky českých knihovníků. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. 2010 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/co-je-skip/kodex-etiky/kodex-etiky-ceskych-knihovniku?searchterm=kodex+k

Etický kodex. Syndikát novinářů ČR [online]. 2014 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.syndikat-novinaru.cz/etika/kodex/

HEMEROVÁ - HÁJKOVÁ, Kateřina. Etické principy v informační činnosti. Praha, 2002. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.

Netiquette. Silicon Hill [online]. 2009 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://wiki.siliconhill.cz/Netiquette

Související články

Cenzura

Etika informačního specialisty

Informační etika

Základní témata informační etiky

Klíčová slova

informační etika, etické kodexy, novinářská etika