Nejstarší představy o duši (starověké kultury)

- otázka podstaty duševna a jeho vztah k bytí
- studium historických památek na archaické kultury
- názory, zvyky, obřady různých etnických skupin
- rozsáhlý etnografický materiál, 70. léta 19. století
- anglický etnolog E. B. Tylor - teorie animismu

pokus o vysvětlení vzniku náboženství z primitivních představ o duši
v mysli divocha 2 skupiny biologických otázek

1) V čem je rozdíl mezi živým a mrtvým tělem? Co je příčinou bdění, spánku, stavu vytržení, nemoci, smrti?

2) Co jsou lidské podoby, které se zjevují ve snech a viděních?

- jevy druhé skupiny - vysvětlení rozdílu mezi tělem oživeným a mrtvé
- představa ducha příznačná pro animismus:

netělesný obraz či podoba mající povahu páry
příčinou života a myšlení jednotlivce
může tělo opouštět
neviditelný a neuchopitelný, ale může projevit také fyzickou sílu

- dualistický pohled na člověka (bytost složená z těla a ducha)
- rozmanitost představ o duši - i téže etnické skupiny často chaoticky vedle sebe
- koexistence dvou představ duše:

1. životné, resp. Životodárné

2. ducha zemřelého (Taylor) - začíná existovat až od okamžiku smrt

- jde o odlišné představy, založené na zkušenostech a zážitcích odlišného citového zabarvení
- katathymně fantazijní myšlení

Životné duše:

a) Krevní duše

materialisticky míněna krev spolu s něčím „vyšším“
krev je nositelem životní síly => napitím se krve obětovaného člověka lze si přisvojit jeho životní sílu => obava ze ztráty vlastní krve

b) Orgánová duše

zejména srdce, vnější pohlavní orgány, ledvin
duší je míněn materialisticky orgán ale i životnost vůbec

c) Dechová duše

známkou smrti je ztráta pohyblivosti a tedy i dýchání
etymolog. základ slova duše = dýchat
nehmatatelná, někdy viditelná ve formě páry
podkladem pro předfilosofické představy o duševnu u starých Řeků

d) Thymos

podle Homérského Řecka to co oživuje
v podobě afektů, citových vzruchů, myšlení, chtění, rozhodování se, paměti
souvisí s ostatními představami životné duše (uniká z rány krví, je v hrudi)