Afiliace (sociální psychologie)

Verze z 2. 12. 2013, 11:29, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: studiem afiliace se zabývá sociální psychologie == Vymezení pojmu == * termín afiliace vyjadřuje potřebu člověka navazovat pozitivní a těsné vztahy s jin…)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

studiem afiliace se zabývá sociální psychologie

Vymezení pojmu

  • termín afiliace vyjadřuje potřebu člověka navazovat pozitivní a těsné vztahy s jinými lidmi, které mají podobu spolupráce, přátelství a lásky (Slaměník)
  • potřeba být v přítomnosti druhých (Nakonečný)
  • základní sociální potřeba člověka
  • kontinuum - družnost -> afiliace -> intimita (družnost a intimita jsou dva opačné póly afiliace)


  • tato interakce je důležitá, protože:
  • poskytuje konsensuální ověření jedincova chápání reality, tendence k afiliaci vzrůstá při ohrožení
  • přítomnost jiných lidí způsobuje potěšení, umocňuje radost umenšuje zármutek
  • interakce poskytuje podněty pro srovnávání a osvojování si nových poznatků
  • očekává se odměna za vynaložené úsilí
  • spolupráce při společné práci přináší uspokojení
  • u důvěrných vztahů je sama důvěra zdrojem uspokojení
  • těsné interpersonální vztahy přináší pocit jistoty


Teorie sociálního srovnávání

  • '''Leon Festinger'''
  • tvrdí, že k afiliaci vede snaha o vzájemné porovnávání srovnání vlastních předností, nedostatků, síly a slabosti
  • takové srovnávání je užitečné jen v případě, že jedinec se porovnává se srovnatelnými jedinci
  • Schachter zjistil, že lidé prožívají nepříjemné situace raději mezi ostatními
  • obecně platí, že při srovnávání hledáme někoho, kdo je na tom hůře než my


Samota a osamění

  • samota je dobrovolně zvolený stav, člověkem vyhledávaný pro utřídění psychického prostředí, uklidnění atd....
  • vychází z potřeby být sám - např. z důvodu čerpání sil, přemýšlení o životě, vyrovnání se s prožitými událostmi...
  • patologické - únik do samoty ze strachu, ze sociálního prostředí
  • osamění je dlouhodobý, většinou nepříjemný stav
  • rozeznáváme dva druhy osamění:
  1. sociální izolace - stav přicházející v nové sociální situaci, kdy člověk ještě nemá navázány nové vztahy, zatímco staré již zanikly (období adaptace na nové prostředí)
  2. emocionální izolace - stav, kdy sice máme kolem sebe známé lidi, ale nejsme schopni s nimi navázat žádný bližší, důvěrný vztah
  • zásadě je k navazování vztahu jako nejdůležitější podmínka fyzická blízkost
  • podobně i sympatie, kterou člověk vzbuzuje