Krev

Verze z 5. 12. 2013, 17:31, kterou vytvořil Anna.Vojtiskova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: == Krev - sanguis == hlavní funkce: * zajištění rozvodu životně důležitých látek(dýchací plyny, enzymy, hormony) * přenos životně důležitých látek *…)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Krev - sanguis

hlavní funkce:

  • zajištění rozvodu životně důležitých látek(dýchací plyny, enzymy, hormony)
  • přenos životně důležitých látek
  • transport životně důležitých plynů (transportní)
  • pomoc při termoregulaci (termoregulační)
  • podílí se na obraně organismu proti nemocem (imunitní)
  • podíl na homeostáze spolu s tkáňovým mokem a mízou


množství krve v organismu:

  • 5- 6 litrů = 7-10% hmotnosti
  • nejvíce v žilách, kosterních svalech a plicích
  • třetí nejtěžší část těla
  • maximální možná ztráta 1,5 litru/den při rychlém krvácení, 2,5 litru/den při pomalém krvácení, poté ohrožení života
  • doplňování pomocí krevních zásobáren v podkožním vazivu, játrech a přesunem tkáňových tekutin do krve ( ve stavu nouze).
  • denní produkce je 50 mm3 denně, tj. 18 litrů za rok
  • za rok se krev obmění třikrát

složení krve:

neprůhledná vazká tekutina červené barvy

  1. krevní plazma
  2. krevní elementy (červené krvinky = erytrocyty, bílé krvinky = leukocyty, krevní destičky = trombocyty)


Krevní plasma

  • 2,5 - 3,5 litrů → 5%
  • nažloutlá tekutina, stálé trvalé složení

složení:

  • 91% voda
  • organické látky 8%
  • bílkoviny: syntéza v játrech, albuminy a globuliny zodpovědné za obranyschopnost a fungují jako transportéry látek - vitamíny atp., fibrinogen a protrombin zodpovědné za krevní srážlivost
  • cukry: zdroj energie, stálost glukózy tj. hladina glukózy v krvi glykémie 3,8-6,1 mmol /l (80 – 120 mg/100 cm krychlových,závisí na příjmu potravy), glykémii reguluje inzulin (vznik Langenharsenovy ostrůvky, slinivka břišní),hladina doplňována ze zásob glykogenu v játrech, nižší hodnota je hypoglykémie, vyšší hodnota je hyperglykémie* aminokyseliny
  • vitamíny
  • žlučová barviva
  • anorganické látky 1%: chlorid sodný, kyselý uhličitan sodný, udržují osmotický tlak, napomáhají udržení pH krve – norma 7,4 ! +- 0,04, nad 7,36 alkalóza, pod 7,44 acidóza


Krevní elementy

  • erytrocyty
  • leukocyty
  • trombocyty


Erytrocyty - červené krvinky

  • stálý počet, muži 5-5,5 miliónu na litr, ženy 4,5 miliónu na litr
  • velikost: 7,4 mikrometru
  • nemají jádro
  • funkce - přenos dýchacích plynů O2 a CO2
  • nedostatek = anemie (chudokrevnost)
  • hemoglobin - barvivo, dvě složky = globin - bílkovinná složka, hem - barvivo tj. Fe 2+, hemoglobin se váže s jednotlivými prvky
  • oxy hemoglobin - váže O2 tj. O2 + Hgb
  • karbaminohemoglobin - váže CO2 tj. CO2 + Hgb
  • nepevné vazby, snadno se uvolní
  • karboxyhemoglobin - váže Co tj.. CO +Hgb - ztrácí možnost vázat kyslík tj. vytrácí se dýchací funkce
  • erytrocyty vznikají v červené kostní dřeni a zanikají ve slezině
  • jejich životnost je 120 dní
  • hemoglobin se je odbouráván v játrech a měněn na bilirubin, část železa se ztrácí, obnova potravou


Leukocyty - bílé krvinky

  • granulocyty a agranulocyty
  • počet: 4- 5 tisíc ženy i muži
  • mají jádro a různý tvar
  • životnost různá tj. hodiny až dny
  • snížení pod 4000 leukopenie, zvýšení nad horní hranici leukocytóza
  • funkce: obrana proti infekcím

Podle výskytu granulů v jádře se dělí na :


granulocyty (75%)

  • neutrofily - funkce - diadepéza - pronikají do mezibuněčných prostor- následuje fagocytóza - pohlcování cizorodých látek, Indikátor zánětu
  • eozinofily - aktivní v případě alergických reakcí , nefagocytují
  • bazofily - málo, význam neznámý


agranulocyty - bez zrnek v protoplazmě i jádru

  • lymfocyty - diapedéza, tvoří protilátky , tvoří se v mízních uzlinách
  • monocyty -největší bílé krvinky , fce - fagocytóza, pohlcují bakterie


Trombocyty - krevní destičky

  • počet: 300 tisíc na litr muži i ženy
  • fce: podíl na srážení krve
  • hemostáza - srážení krve
  • podklad je porušení cévní stěny
  • přeměna fibrinogenu na fibrin
  • proměna neaktivního protrombinu na trombin umožňuje trombokináza uvolněná z krevních destiček a ionty vápníku

čtyři fáze hemostázy:

  1. uvolnění tormbokinázy z destiček
  2. proměna protrombinu na trombin,játra , aktivuje trombocyty, způsobuje změnu fibrinogenu na fibrin
  3. proměna fibrinogenu na fibrin , zpevňuje destičky trombů a zachycuje další trombocyty a erytrocyty
  4. smrštění vláken fibrinu a vytlačení krevního séra hemostatická zátka = červený fibrin, neaktivní
  • trvá to 7 - 11 minut, lze zabránit manipulací s vápenatými ionty, nutné pro některé laboratorní testy



SEDIMENTACE KRVE

  • pokles krvinek v závislosti na čase - rychlost závisí na množství bílkovin v krevní plazmě
  • při zánětu se zvyšuje jejich počet
  • normální hodnota - 1-3 mm / hod muži, 4- 7 mm/hod ženy
  • diagnostická metoda, nepřesná, udává jen přítomnost zánětu nikoli jeho povahu
  • nejvyšší hodnoty = TBC, plicní onemocnění, rakovina


Obranyschopnost - imunita

imunizace – proces tvorby protilátek. Protilátky vznikají v retikuloendotelových tkáních a v bílých krvinkách a hromadí se v krevní plazmě. Chemicky jsou to gamaglobuliny (bílkoviny). Protilátky mají specifické působení = na určitý antigen ( toxiny a jiné rozpuštěné škodlivé látky v krvi) se vytvoří určité protilátky, které zneškodňují pouze ten antigen, proti kterému vznikly. Odolnost proti jednotlivým druhům škodlivin se nazývá specifická imunita. Je podmíněna přítomností obranných látek v těle. Tyto látky nejsou u každého člověka stejně zastoupeny, a proto je někdo vůči určité nemoci odolný (imunní), jiný je vůči ní vnímavý (senzitivní). Imunita je buď vrozená, nebo získaná. Vrozená imunita vzniká tím, že mateřské obranné látky projdou placentou do krve plodu. Dítě je tak na začátku svého života odolné proti těm nákazám, proti nimž je imunní jeho matka. Imunitu je možno získat přirozeně nebo uměle. Překoná-li člověk chorobu, zůstávají protilátky v krvi i po jeho uzdravení. Ty pak chrání před opětovným onemocněním toutéž nemocí. V tomto případě mluvíme o imunitě aktivní. Aktivně je imunita získaná i po umělém dodání antigenu při očkování. Do těla přitom naočkují oslabené nebo usmrcené bakterie, které sice nemohou vyvolat onemocnění, ale vyvolají tvorbu protilátek a ty pak chrání organismus před skutečnou nemocí. Vstříknutím séra, které obsahuje již hotové protilátky, se získá imunita pasivní. Opakované vniknutí antigenu do krve může někdy vyvolat stav přecitlivělosti (anafylaxi). – příznaky jsou: malátnost, bolesti hlavy, zrychlené dýchání a tep, závratě a křeče. Anafylaxi se podobá alergie (např. senná rýma, kopřivka).

  • imunita zejména odvozena od fce krevních elementů leukocytů
  • fagocytóza + vytváření protilátek
  • škodliviny v těle aktivují antigeny - aktivují tvorbu protilátek způsobují imunizaci

gamaglobuliny: protilátky, specifické fce:

  • specifická imunita - jeden antigen, přiřazen jeden gamaglobulin , jedna protilátka
  • vrozená imunita - protilátky přinesené z těla matky přes placentu, shodná míra obranyschopnosti.
  • získaná imunita - aktivní: sám organismus vytváří protilátky proti nežádoucím antigenům a pasivní: dodaná buď hotová látka a sám vytvoří protilátku nebo dodá protilátku už hotovou
  • anafylaxe - přehnaná obranná reakce organismu, patologická reakce, může ohrozit na životě, anafylaktický šok , vytvoření velkého množství protilátek ,čímž poškozuje organismus sám sebe, např. vosí píchnutí

Krevní skupiny

Jan Janský zjistil, že je možné rozdělit lidskou krev do 4 skupin podle toho, zda se její červené krvinky shlukují nebo neshlukují krevní plazmou nebo sérem jiných lidí. Antigeny v červených krvinkách se nazývají látky shlukovatelné (aglutinogeny) a označují se velkými písmeny A nebo B. V krevní plazmě jsou látky shlukující (aglutininy), které se označují řeckými písmeny alfa (anti-A) nebo beta (anti-B). Setká-li se aglutinogen A s aglutininem alfa nebo aglutinogen B s aglutininem beta, dojde ke shluknutí (aglutinaci) červených krvinek. V krvi jednoho člověka jsou proto obsaženy jen ty látky, které se vzájemně snášejí.

  • princip antigenů v krevní plazmě a v erytrocytech

v erytrocytech: aglutinogeny A, B v krevní plazmě: aglutininy anti A, anti B A + anti A dochází k aglutinaci - shlukování

Skupina A - 44 % lidí

  • v erytrocytech aglutinogen A
  • plazma aglutinin anti B

Skupina B - 18 % lidí

  • v erytrocytech aglutinogen B
  • plazma aglutinin anti A

Skupina 0 - 30 % lidí, univerzální dárce

  • v erytrocytech nic
  • v plazmě aglutinin anti A, anti B

Skupina AB - 8 % lidí, univerzální příjemce

  • v erytrocytech aglutinogen AB
  • v plazmě nic

dělení krve - asi 30 dalších faktorů

  • Rh faktor - nejdůležitější při transfúzích
  • Rh faktor má 2/3 lidí
  • Rh - Rh faktor nemá
  • člověk nemá obranné látky proti Rh faktoru, vytváří je po proniknutí cizí krve do organismu. Nejdůležitější v těhotenství Rh- matka vytváří protilátky proti Rh+ dítěti (je - li otec Rh +), nebezpečné pro dítě
  • nebezpečí při dalších, nikoli prvních těhotenstvích ( matka již má protilátky). Matka dostává preventivně gamaglobuliny, zabraňující tvorbě protilátek

Při inkompatibilním těhotenství, kdy matka je Rh-, zatímco dítě zdědilo po otci Rh+, dochází k tzv. Fetální erytroblastóze. Fetální erytroblastóza (nyní spíše označovaná jako hemolytická nemoc novorozenců) je stav, kdy matčin imunitní systém bojuje proti plodu (plod je Rh+, matčin imunitní systém tento antigen nezná a považuje jej za cizorodý), začne vytvářet protilátky, které u plodu způsobí různé formy novorozenecké žloutenky (rozklad krve), v horším případě také různé nervové poruchy. První těhotenství většinou rizikové nebývá (díky placentární bariéře nedochází k mísení krve matky s krví plodu), krev novorozence se do matčina oběhu dostane až při samotném porodu. Ovšem toto množství stačí k imunizaci matky, proto každé další nekompatibilní těhotenství by bylo mnohem rizikovější. V současné době se tomuto zamezuje podáváním anti-D protilátek do 72h po porodu (případně i po potratu nebo po provedení amniocentézy).

transfuze = podání inkompatibilní krve z hlediska Rh a krevních skupin ohrožuje na životě - velká obranná reakce organismu


Onemocnění krve

dají se zjistit v krevním obrazu

ERYTROCYTY

Anémie

  • různé důvody (málo Fe, nízká hladina Hgb, snížení počtu erytrocytů atd.)
  • bílé tělo, světlé rty, nehtová lůžka a spojivky, únava, dušnost, bolesti hlavy, přecitlivělost na chlad, poruchy spánku...

LEUKOCYTY

Leukémie

  • Dětská akutní leukémie: náhlý začátek (teplota, spavost...), ↓ hladina granulocytů → žádná imunita, transplantace kostní dřeně, ozařování → 2 - 6 let života
  • Dospělá chronická leukémie:
  1. Lymfatická leukémie: čím vyšší věk, tím nižší malignita, průjem, záněty, léčba: imunoglobuliny, kortikoidy
  2. Myeloidní leukémie: nadměrná tvorba nefunkčních granulocytů, únava, infekce, 3,5 - 5 let života, léčba: cytostatika, ozáření, transplantace kostní dřeně
  • Onemocnění lymfatických cév - Hodgkinova choroba - únava, slabost, infekce, pocení, maligní onemocnění lymfatické tkáně

TROMBOCYTY

  • Trombocytopenie: získaná porucha, pokles tvorby či rychlé odbourávání krevních destiček, vysoká krvácivost
  • Trombocytopatie: kvalitativní porucha → prodloužení krvácivosti (zastaví se), dědičná
  • Koagulopatie: porucha srážlivosti, hemofilie A,B - porucha funkce srážlivosti, žena → přenašečka = dědičné, diseminovná intravaskulární koagulace - mikrotromby - vykrvácení do těla, lék - heparin