Chentkaus I.

Verze z 4. 2. 2015, 22:19, kterou vytvořil Diana.Mickova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „'''Chentkaus I.'''byla dcera panovníka Menkaurea a manželka nebo sestra jeho nástupce Šepseskafa. Spekuluje se, že po smrti…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Chentkaus I.byla dcera panovníka Menkaurea a manželka nebo sestra jeho nástupce Šepseskafa. Spekuluje se, že po smrti svého manžela se stala regentkou, a právě ona je spojovacím článek nejasného přelomu 4. a 5.dynastie, přestože její vztah k prvnímu panovníkovi 5.dynastie, Veserkafovi, je nejasný, nejčastěji bývá považována za jeho manželku či matku.

Titul a role v dějinách na přelom 4. a 5. dynastie Chentkaus I. měla zvláštní titul, který se dá číst buď jako "král Horního a Dolního Egypataa matka krále“, nebo „matka dvou králů Horního a Dolního Egypta".[1] Právě z první interpretace vycházejí ti badatelé, kteří zastávají názor, že Chentkaus se po smrti svého manželka chopila moci a vládla jako regentka. Této interpretaci napovídá i jedno z královniných zobrazení, nalezeno na dveřích z červené žuly, vedoucích do její zádušní kaple, kdy jí byl přidělán faraonský vous, žezlo a supí čelenka. Jelikož se ovšem jedná o pozdější úpravu, že možné, že tyto atributy byly na zobrazení přitesány až v době, kdy bylo její, ať už skutečné nebo domnělé regentsví, známé jako legenda. Chentkaus I. byla také často spojována s legednou o zrození tří panovníků 5.dynastie, která se dochovala na papyru Westcar.

Hrobka Chentkaus I. byla pohřbena v hrobce v Gíze, označované LG 100, které se též někdy říká "čtvrtá pyramida v Gíze". Jedná se o mastabu, na níž bylo postaveno druhé patro, obložené vápencem. Hrobka byla částečně vytesána do skály. Branou z červené žuly se vstupvalo do předsíně, z níž vedly dva vchody do severní a západní místnosti. V severní místnoti byly nalezeny dvoje nepravé dveře z červené žuly, a v západní tři výklenky pro sochy. Zde se také dochovala část výzdoby v nízkém reliéfu. V královnině pohřební komoře se kromě zlomků alabastrového sarkofágu nenašly žádné stopy po pohřbu. Nedlouho po pohřbu byla hrobka přestaně a změněna na dvoustupňovou stavbu s ohradní zdí okolo. Hrobka byla objevena v letech 1931-32 Selimem Hassanem. [2] Z královnina kompelxu původně vedla cesta, která spojovala její zádušní kaplie s údolním chrámem jejího otce Menakurea, ale v průběhu času byla zastavěna sídlištěm pro kněze.[3]

Reference

  1. Grajetzki, 2005 : Ancient Egyptian Queens – a hieroglyphic dictionary, London.
  2. Hassan, S. 1930 :Excavations at Gîza IV. 1932–1933. Cairo: Government Press, Bulâq.
  3. Verner, M. 2008: Pyramidy. Praha.