Informační chování

  • chování uživatelů při vyhledávání informací
  • jde o vzájemnou interakci člověka s informačními zdroji a systémy v určité situaci
  • chování je projevem toho, jak člověk vnímá, zpracovává či pamatuje si hledané informace a jak se dále podle nich chová. Na informační chování má vliv několik faktorů jako vnitřní psychické jevy, sociální zařazení či okolnosti za jakých vznikla informační potřeba


T.D.Wilson

  • profesor Sheffieldské univerzity
  • jakožto hlavní představitel této problematiky, popisuje ve své knize Human Informatin Behaviour (2000) čtyři základní pojmy, vyskytující se v souvislosti s informačním chování:


1. Information Behaviour

  • informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům, včetně aktivního i pasivního vyhledávání a samozřejmě následného použití
  • obsahuje prostor pro komunikaci tváří v tvář s ostatními lidmi, jakož i pasivní příjem informací v podobě sledování televizních reklam, bez nějakého záměru získat nějaké informace


2. Information Seeking Behaviour

  • informační chování při vyhledávání je definované jako záměrné vyhledávání informací s cílem dosáhnout určitého cíle a uspokojit danou informační potřebu v průběhu hledání informací může uživatel spolupracovat s manuálními informačními systémy (například noviny nebo knihovny) nebo s počítačově orientovanými systémy na bázi (jako je World Wide Web)


3. Information Searching Behaviour

  • "mikro-úroveň" informačního chování využívaná hledajícím v interakci
  • s informačními systémy všeho druhu
  • skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni
  • interakce člověka s počítačem (například používání myši a kliknutí na odkazy) nebo na intelektuální úrovni (např. přijetí logické strategii vyhledávání nebo stanovení kritérií pro rozhodování o tom, který ze dvou knih vybraných v knihovně ze sousedních míst je nejužitečnější
  • což bude zahrnovat i duševní úkony, jako je posuzování významu získaných dat a informací


4. Information Behaviour Use

  • informace chování při využívání získaných informací
  • skládá se z fyzických a duševních aktů podílející se na začlenění nalezených informací do osobního vědomostního fondu
  • to může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi


Wilsons Nested Model of Conceptual Areas.png







Vybrané modely a pojmy informačního chování

Robert Taylor

  • jeho práce se zaměřuje na formální informační vyhledávací činnosti, ke které dochází v knihovně na přepážce
  • jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků
  • popisuje čtyři úrovně vyhledávání informací:
  1. identifikace vnitřní potřeby, nebo "vágní druh nespokojenosti", který je nejednoznačný
  2. formulace vědomé potřeby, která je vyjádřena jako "nejednoznačné a nesourodé prohlášení" , což někdy vede k potřebě komunikovat to s jinou osobu
  3. vytvoření formální potřeby, vyjádřené jako "kvalifikované a racionální" prohlášení o potřebě, a konečně
  4. vytvoření kompromisní potřeby, což je otázka vyjádřena a formulována tak, že odpovídá organizaci informačního systému (tj. sbírka nebo databáze knihovny)

Nicholas Belkin

  • stoupencem koncepce Anomalous States of Knowledge(ASK)
  • uvědomil si, že v mnoha případech, uživatelé vyhledávacích systémů nejsou schopni přesně formulovat to, co potřebují
  • chybí jim jakási nezbytná znalost formulovat své dotazy
  • v takových případech je vhodnější, aby se pokusili popsat uživatelský anomální stav poznání, nežli se ptát uživatele na zadání jeho / její potřeby jako žádosti do systému

Brenda Dervin

  • jedna z nejvýznamnějších zastánců modelů, které se zaměřují na kognitivní dimenze informačního chování
  • její metafora popisuje člověka jako pohybující se v čase a prostoru, dokud nedosáhne kognitivní mezeru, kde je potřeba informačního vnímání
  • tyto mezery musí být přemostěny prostřednictvím akvizice nových informací než se může začít pohybovat dále kupředu
  • cílem lidského úsilí při hledání informací je udělat si jasno v aktuální situaci
Dervin's sense-making model re-drawn.gif

Carol Kuhlthau

  • jeho výzkum je založen na práci psychologa George Kellyho
  • Kelly se domníval, že učení je proces testování konstrukcí
  • Kuhlthau na Kellyho teorii postavil a vyvinout model s názvem Information Search Process(ISP)
  • odobně jako Belkin a Dervin, Kuhlthaunův ISP Model předpokládá snížení nejistoty jako primární motivace pro výzkum a stejně jako Taylor, Kuhlthau rozděluje proces vyhledávání informací na etapy
  • nicméně, ústředním bodem Kuhlthauna jsou emocionální stavy, které doprovázejí jednotlivé etapy
  • úzkost, například doprovází uznání nejistoty na prvním stupni, zahájení
  • dalších pět etap a běžné citové stavy se kterými jsou spojeny (uvedené v závorkách): (2) volba (optimismus), (3) průzkum (zmatenost / frustrace / pochybnosti), (4) formulace (přehlednost), (5 ) shromažďování (důvěra), a (6) prezentace (úleva / spokojenost nebo zklamání)


Kuhlthau's and Ellis's model.gif



David Ellis

  • Ellisovo rozpracování různých chování zapojených do vyhledávání informací, není stanoveno jako schematický model a Ellis si nečiní žádný nárok na to, že různá chování představují jednotný soubor fází
  • používá pojem rysy, spíše než fáze
  • tyto rysy jsou pojmenovány a definovány níže:
  • spuštění: použité prostředky uživatelem k zahájení hledání informací, například dotaz na nějakého zkušeného kolegu
  • řetězení: poznámky pod čarou a citace ve známém materiálu nebo "dopředu" zřetězení se známými položkami prostřednictvím citačních indexů
  • procházení: "částečně-řízené nebo částečně-strukturované vyhledávání"
  • rozlišení: pomocí známých rozdílů v informačních zdrojích, jako způsob filtrování množství získaných informací
  • monitoring: udržet up-to-date nebo aktuální informovaností vyhledávání.
  • extrakce: selektivní identifikace relevantního materiálu v informačním zdroji
  • ověření: kontrola správnosti informací
  • ukončení: což může být vykládáno jako "zavazování volných konců" prostřednictvím konečného vyhledávání

Zdroje:

http://liswiki.org/wiki/Information_behavior_theories

http://www.informationr.net/tdw/publ/papers/1999JDoc.html

http://en.wikipedia.org/wiki/Information_seeking_behavior

http://en.wikipedia.org/wiki/Information_behavior

http://inform.nu/Articles/Vol3/v3n2p49-56.pdf

http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu

http://wiki.knihovna.cz/