Vědomí

= nepřetržitý proud psychických zážitků (stream of consciousness – W. James), který je typický kontinuitou, osobní charakteristikou a proměnlivostí

- základní psychologická kategorie a současně jeden z ústředních problémů teoretické psychologie se značným dopadem v oblasti aplikační

základní pojmy:

- vědomí – consciousness (ve smyslu „vědomost“ – knowledge, cognizance, learning)

- uvědomování (být si vědom něčeho, včetně vlastního vědomí, tj. vědomí o vědomí) - awareness

- bdělost - vigilance - alertness (základní předpoklad aktivace vědomí)

- lucidita – jasnost vědomí, je určována zvláštní úrovní vigilance

alterované stavy vědomí

- bezvědomí vs. spánek (objektivní odlišení pomocí EEG)

- kóma – stav hlubokého bezvědomí, v němž se vytrácí cyklus bdění a spánku, vznikající při narušení funkcí retikulárně-aktivačního systému

- somnolence – kvantitativní porucha vědomí, projevující se snížením lucidity, jde o stav zastřeného vědomí, projevující se jako ospalost při vyčerpání, lehčí intoxikaci nebo nemoci + zhoršení percepce, zpomalení myšlení a horší kontakt s okolím

- sopor (torpor) – kvantitativní porucha vědomí, těžší než somnolence, ale lehčí než kóma, projevující se jako hluboký či tvrdý spánek, kontakt s okolím jen na velmi intenzívní podnět a časově omezený, reakce na bolest zachována

základní kategorie vědomí

- prožívání

- poznání (kongnice)

- vztah (hodnotící soudy apod.)

- vědomí jako evidence vlastních prožitků při realizaci vztahu k realitě

* Typologie vědomí (R. E. Ornstein)

- Atomistický typ utváření vědomí (asocianistický) racionální a logické postupy poznání světa, založen na intelektových schopnostech, cirkadiální rytmicita: denní typ, explicitní, kauzální, adjektivum lineární, způsob využívající argumentace k vystavění vztahu, typ mužský (argumentující)

- Celostní typ utváření vědomí smyslové poznání, intuitivní postupy, řešení problému syntézou, způsob argumentace: implicitnost, cirkadiální typ: noční, způsob argumentace: nelineární, nepřímo postupující, hledisko intrasexuálních rozdílů: typ ženský

* Hlavní funkce vědomí

1. Orientační funkce - Sběr, skladba a ukládání informací, orientace v místě, čase a prostoru, opakem je dezorientace allopsychická orientace – orientace ve vnějším, zevním prostředí autopsychická orientace – adekvátní si uvědomování sebe sama somatopsychická orientace – správné vnímání vlastního těla

2. Kontrolní funkce – identifikace chyb a omylů ve vztahu k realitě. Rozpoznání dopadů našich aktů na okolí (druhé lidi). Oslabeno u psychopatických osobností. Soulad mezi plány a výsledky činnosti. Zpětná vazba ke korigování jednání.

3. Integrační funkce vědomí – intrapsychická koheze, vzájemná propojenost psychiky.