Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons/old

Současné trendy rozvoje služeb akademických knihoven, podstata Information (Learning) Commons, příklady aplikace a jejich srovnání. Současné metody vyhledávání na webu, vyhledávání v interních zdrojích a jejich indexace, vyhledávací a indexovací technologie, neviditelný (hluboký) web, nevyužité možnosti masově používaných vyhledávacích strojů, znalostní roboti, Web 2.0 a informační služby knihoven.

• http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2009-roc-61/0708-2009/knihovny-a-web-2-0-information-commons-od-teorie-k-praxi-60-451.htm
• Celý archív konference www.inforum.cz, kde je toto ústředním tématem
• Library 2.0 (Wikipedia) http://en.wikipedia.org/wiki/Library_2.0
• M. Casey & L. Savastinuk: “Library 2.0: Service for the next-generation library” http://www.libraryjournal.com/article/CA6365200.html

Přehled

4/28/08 Stuparičová

Knihovna 2.0 reflektuje proměnu knihovnických služeb ve smyslu vyslyšení potřeb uživatelů. Knihovnické služby jsou neustále aktualizovány a znovu hodnoceny tak, aby byly pro uživatele co nejpřitažlivější. Knihovna se též snaží přenechat rozhodování za vzhled a funkčnost služeb na uživateli, který může svou zpětnou vazbou a účastí ovlivňovat design a implementaci knihovnických služeb (např. díky blogům, spolupráce na galerii obrázků, obsahy zpřístupňované pomocí RSS kanálů, apod.). Knihovna 2.0 není pouze o přístupu ke knihám a informacím, ale jde i o spojení lidí, komunitního prostoru a inovací díky sociálním sítím. Kvalitních výsledků je možno dosáhnout díky uživatelům a jejich sdílení myšlenek skrze psaní, hodnocení a komentování všeho, co se v knihovních sbírkách nachází. Tento model nelpí na technologiích, ty jsou pouze jeho prostředkem. Služby by se měly přizpůsobovat především změnám požadavků uživatelů. Dva hlavní cíle: Knihovny by měly zaměřit svou pozornost na získání uživatelů (ukázat jim a naučit je získávat informace i z jiných zdrojů než jim poskytuje Google) a na nepřetržité a neustálé změny.

Web 2.0 je založen na komunikaci a jeho nástroje jako například blogy, wikis či jiné softwarové aplikace umožňují všem zúčastněným hovořit a být interaktivní jako nikdy předtím. Knihovny mohou kromě základních programů jako jsou blogy, Wikipedii, podcasting, RSS kanály, iTunes, Flickr, YouTube, aj. využívat i nástrojů pro sdílení dokumentů: Zoho[1], Google docs[2], 37 signals[3] či komunikačních nástrojů Skype, ICQ, aj.

Teorie Information commons se dá popsat jako komplex knihovních, informačních, výpočetních a prezentačních služeb dle požadavku uživatele, které jsou dobře dostupné, výborného orientačního značení a virtuálního značení.

Obsah

4/28/08 Marková

Information Commons

Koncept vznikl v Severní Americe a v praxi se aplikuje od začátku 90. let. V obecné rovině představuje filozofii volného přístupu k informacím bez jakýchkoli zábran. V knihovnické praxi to pak znamená pokud možno neomezený přístup ke zdrojům, tzn. ke knihám, časopisům a elektronickým zdrojům by se měli dostat všichni příchozí bez ohledu na to, jestli jsou studenti či nestudenti, k prezenčnímu studiu zdrojů by pak měli mít přístup i lidé bez čtenářského průkazu apod. Koncept Information Commons zároveň prosazuje propojování těchto informačních zdrojů – tradičních tištěných médií s novými elektronickými médii. V instituci, která se řídí konceptem Information Commons, by pak mělo elektronicky probíhat i vyhledávání v katalogu.

Koncept Information Commons zahrnuje i zcela konkrétní představu o tom, jak by mělo fyzicky vypadat prostorové uspořádání knihovny – prostor by měl být maximálně otevřen, aby umožnil lidem volný pohyb mezi regály a jednotlivými odděleními, samozřejmostí by měla být pohodlná pracovní místa s počítači a Internetem. Veškeré operace (výpůjčky, vracení knih) by měly probíhat u jednoho pultu, zároveň s tímto jednoduchým fyzickým přístupem by mělo být jednoduché i rozhraní pro online přístup k nabídce knihovny.

Aplikace konceptu Information Commons znamená změnu fyzického uspořádání knihovny, rozšíření, případně změnu její nabídky, znamená ale i změnu práce zaměstnanců knihovny a jejich přístupu ke čtenářům. Knihovna jakékoliv velikosti by ve finále měla být institucí, kde se kdokoli dozví cokoli s minimální námahou.

Library 2.0

Popsanou vstřícnost vůči čtenáři má koncept Information Commons společnou s konceptem Library 2.0 (knihovna 2.0). Pojem Library 2.0 poprvé použil Michael Casey na svém blogu Library Crunch. Vychází ze staršího Web 2.0, se kterým také pojem Library 2.0 velmi úzce souvisí. Koncept Library 2.0 bývá považován za propojení klasické knihovny s prvky Web 2.0. Myšlenkou konceptu Library 2.0 je vytvoření knihovny, která by odpovídala potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně by neustále dynamicky reagovala na změny jejich potřeb a přání. Dalším důležitým prvkem Library 2.0 je využití technologií Web 2.0 přímo v knihovnách a službách, které nabízí. Přístup do katalogu pomocí Web OPAC je zavedený standard současných knihoven, je ovšem možné ho kombinovat např. i s RSS kanály, uživatelskou možností hodnotit či přidávat své názory na jednotlivé tituly apod.

Pro koncept Library 2.0 je tedy především charakteristické:

- zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny, k čemu mají posloužit právě technologie Web 2.0

- Library 2.0 není uzavřený koncept. Což v podstatě znamená, že je pro knihovnu nutné neustále reagovat na potřeby uživatelů, vylepšovat stávající systémy a služby a zároveň by uživatelé knihovny měli mít možnost modifikovat, či obohacovat služby, které knihovna nabízí. Library 2.0 je tedy především knihovna, která se neustále vyvíjí a mění společně s potřebami svých uživatelů.

Spisovatelka K. G Schneiderová, která se zabývá i konceptem Library 2.0, takto srovnává tradiční knihovny s Library 2.0:

Library 1.0 / Library 2.0

Closed stacks / Open stacks

Collection development / Library suggestion box

Preorganized ILS / User tagging

Walk-in services / Globally available services

Read-only” katalog / Amazon-style comments

Print newsletter mailed out / Team-built blog

Easy = dumb users / Easy = smart systems

Limited service options / Broad range of options

Information as commodity / Information as conversation

Monolithic applications / Flexible, adaptive modules

Mission focus is output / Mission focus is outcome

Focus on bringing ‘em in / Focus on finding the user

ILS is core operation / User services are core

V odborné veřejnosti se ovšem názory na Library 2.0 různí. Podle některých je to jen utopie, která popisuje, jak by knihovny měly vypadat v budoucnu, podle jiných je to úplná hloupost, a podle dalších Library 2.0 už v některých ohledech existuje a představuje směr, kterým se knihovny budou muset vyvíjet, aby neztrácely „čtenáře“ a dál plnily roli informační instituce.

Anotovaná bibliografie

Beagle, D.R., Bailey, D.R., Tierney, B.:The Information Commons Handbook: Neal-Schuman Publishers, 2006. 247 s. ISBN-13: 978-1555705626

Tento průvodce do světa Information Commons je rozdělen do tří částí. Popisuje fyzické, virtuální a kulturní prostředí a jejich zdroje, které v jejich rámci podporují sféru učení.

Berners-Lee, T.: Hypertext Markup Language - 2.0.: tools.ietf.org [online]. 1995. Dostupné na World Wide Web: < http://tools.ietf.org/html/rfc1866>.

Jedná se o základní dokumnet, který definuje standard pro internetový vyhledávací protokol používaný internetovými komunitami. Rozvíjí debatu nad jeho využitím a dává prostor pro inovace.

Salton, G., McGill M.J.: Introduction to Modern Information Retrieval: McGraw-Hill, Inc., 1986. 448s. ISBN-13: 978-0070544840

Aktuální vydání tohoto textu popisuje hlavní změny a vývoj v počítačovém zpracovávání, ukládání a získávání infromací. Zvláštní zřetel je věnován získávání infromací z webu, uživatelským rozhraním, digitálním knihovnám a metadatům.

Hamilton, N.: The Mechanics of a Deep Net Metasearch Engine: Turbo10.com [online]. 2002. Dostupné na World Wide Web: <http://turbo10.com/papers/deepnet.pdf>.

Deep net je soubor tisíců specifických dokumentů a dat, které nejsou dosptupné běžným internetovým vyhledávačům. Tento článek pojednává o speciálních vyhledávačích, které jsou schopny pracovat s metadaty uvnitř deep netu.

Maness, J.M.: Library 2.0 Theory: Web 2.0 and Its Implications for Libraries: www.webology.ir [online]. 2006. Dostupné na World Wide Web: <http://www.webology.ir/2006/v3n2/a25.html>.

Tento článek obsahuje definice a teorie o knihovně 2,0. Předpokládá se v něm, že současná změna pohledu na internet a nové způsoby geneze jeho obsahu slučované pod hlavičku web 2,0 budou mít fundamnetální dopad na fungování knihoven. I přesto, že tyto dopady na knihovny úzce souvisí s jejich historickým vývojem a funkci, vyžadují nové paradigma v přístupu ke knihovnictví.

Epperson, T.W.: Toward a Critical Ethnography of Librarian-Supported Collaborative Learning: www.webpages.uidaho.edu [online]. 2006. Dostupné na World Wide Web: <http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/epperson.htm>.

Multidisciplinární pole kolaborativního učení s počítačovou podporou (computer-supported collaborative learning - CSCL) má potenciál významně zasáhnout do teoretických, politických a pratkických témat v rámci knihovnictví jako akademického oboru.

Crawford, W.: Library 2.0 and „Library 2.0“: Cites & Insights [online]. 2006, vol. 6. no. 2. Dostupné na World Wide Web: <http://cites.boisestate.edu/civ6i2.pdf>.

Crawfordův text analyzuje velký počet součásných definic a názorů na pojem knihovna 2,0. Autor se snaží o utříbení a zpřesnění informací o tom, co to vlastně knihovna 2,0 je a jaký má význam.

Notess, G. R.: The Terrible Twos: Web 2.0, Library 2.0, and More. Online [online]. 2006, vol. 30, no. 3, pp. 40-43. Dostupné také na World Wide <http://infotoday.com/online/may06/OnTheNet.shtml>.

I když mnohé z 2,0 technologií jsou pouze hřiště pro webové designéry a programátory, znalost terminologie a vzory aplikace 2,0 principů nám umožňují vést odbornou diskuzi na téma jejich využití v jakýchkoliv informačních systémech a databázích včetně knihoven nového typu.

Demonstrace

Carol Grotnes Belk Library

Jedním z vydařených projektů sytému Knihovna 2.0 patří právě Carol Grotnes Belk Library, otevřená v roce 2000. Projekt stál 14 milionů USD a patří do univerzitního kampusu Elon University. Ve sbírkách má přibližně 200 000 svazků, 1000 titulů periodik, 8000 on-line časopisů s plným textem a 4 500 videokazet.

V centru knihovny je velká hala, která umožňuje dobrou (bezbariérovou) dostupnost do všech oddělení. Pracuje zde 10 odborných knihovníků, 11 dalších zaměstnanců a 30-40 studentů. Knihovna je organizačně propojena s mediálními a IT službami. Tento stav ilustruje tendenci spojovat informační střediska různého typu do jednoho oddělení.

V hale je pult "circulation and reserves", kde se provozují výpůjční služby. "Media Services" je zase samostatné oddělení poskytující řadu služeb - vypalování nosičů, kopírování, úpravu videa a další činnosti související s produkcí informací. V celé budově je více než 100 počítačů. K zapůjčení je i 20 notebooku s bezdrátovým připojením. Půjčují se však i další přístroje jako fotoaparáty a kamery. K dispozici je však celá řada dalších, i historických přístrojů. V knihovně je 16 group study groups, což jsou malé místnosti pro malé pracovní týmy. Vedle toho jsou však k dispozici i písárny.