Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam/old

Úvod - Barbora Bjackova

S stále rostoucí technologizací mnohých činností a pronikáním techniky mezi stále více lidí, zejména laiků, bylo potřeba techniku více přiblížit uživatelům. V dobách sálových počítačů těmto strojům rozuměla jen úzká skupina odborníků a techniků. Naopak v současné době si většina euroamerické civilizace nedokáže život bez počítače představit. Počítače už nepomáhají pouze s prací, ale zprostředkovávají i zábavu nebo kontakty s lidmi ze všech kontinentů. Programátoři a designéři si museli uvědomit, že je potřeba přiblížit počítačové aplikace a software, co nejširším vrstvám lidí. Human-computer interaction je obor, který je složený z mnoha dílčích oborů. Sdružuje poznatky z mnoha vědních oblastí a oborů, aby je aplikoval v praxi. Obory, kterými se HCI zabývá a které jej ovlivňují se dají rozdělit do několika zdánlivě nesourodých skupin. Na jedné straně jsou to sociální a humanitní vědy jako psychologie, sociologie, lingvistika, filosofie nebo antropologie, které se v HCI spojují s technickými a počítačovými obory jako počítačová věda, umělá inteligence, design, ale také s různými oblastmi výtvarného umění nebo například s oborem ergonomie.

Psychologie

Psychologie jako věda, která se zabývá chováním lidí a jejich duševními procesy, má podstatný vliv na HCI, obor zaměřený na uživatele. Od té doby co jsou počítače běžnou součástí našeho života, ač si to často nechceme připustit, ovlivňují naši psychiku. Zejména internet, který nabízí spoustu nových možností, jak pozitivní, tak negativní. Ten může psychice pomáhat, vyhledávání různých užitečných informací, různé poradny a odborné rady, ale také může přinášet negativní vlivy jako závislost na online počítačových hrách nebo na internetu samotném. Internet navíc skýtá anonymitu jako dav, takže tu lidé více projevují své chování nebo emoce, které nejsou schopni nebo je nemohou projevovat v běžném životě. Zásady HCI, například ve tvorbě webových stránek nebo aplikací, reagují na požadavky uživatele. Abychom tyto požadavky mohli zjistit nebo sledovat, využíváme aplikovaných psychologických postupů. „Abychom mohli vytvořit software, snadno pochopitelný, nenáročný na paměť a jednoduchý na používání nových úloh, musíme pochopit proces učení, fungování paměti a řešení otázek. Tyto témata se běžně vyskytují spíše v oblasti kognitivní psychologie než v počítačové vědě.“ („In order to make software that is easy to learn, easy to remember and easy to apply to new problems, we must understand something about learning, memory and problem solving. These are topics that are normally taught in cognitive psychology departments rather than computer science.“)

Sociologie

Internet je médiem, které dokáže spojovat lidi s různými zájmy ať žijí na kterékoliv části planety a nejen to, díky internetu vnikají i nové skupiny lidí, které můžou vědci zkoumat z hlediska sociologie. „Internet je jedinečné médium, protože spojuje jak různé možnosti komunikace (vzájemné působení, vysílání, vyhledávání podle vlastních odkazů, diskusní skupiny, interakce počítač – člověk), tak různé druhy obsahu (textový, video, vizuální, audio) v jediné médium. Tato všestrannost poskytuje možnost, že tato technologie bude více ovlivňovat mnohé sociální změny, možná více než televize nebo rozhlas.“ („The Internet is unique because it integrates both different modalities of communication (reciprocal interaction, broadcasting, individual reference searching, group discussion, person/machine interaction) and different kinds of content (text, video, visual images, audio) in a single medium. This versatility renders plausible claims that the technology will be implicated in many kinds of social change, perhaps more deeply than television or radio.“)

Design

Termín design je široký pojem, zahrnuje různé oblasti užitého umění, ale i průmyslového nebo počítačového grafického designu. Cílem designérů je navrhnout vzhled nebo i funkčnost určitého předmětu podle své představy, ale měl by zahrnovat i interakci s okolím. S oborem HCI nejvíce souvisí webdesign nebo design různých softwarových aplikací. Web designér navrhuje vizuální stránku webu, ale i jeho vlastnosti – rozmístění ovládacích prvků, použití různých flashových animací atd. Designér musí brát v úvahu především to, pro jakou skupinu lidí webovou stránku vytváří, každá skupina má jiné požadavky. Jinak bude vypadat webová stránka pro teenagery a jinak pro starší lidi. Problému mohou nastat v rozdílnosti, jak rozvržení a grafiku stránky vidí designér a jakou by ji chtěl mít uživatel. Mnoho designérů se například snaží mít co nejzajímavější a nejoriginálnější vzhled, zatímco pro uživatele je pak výsledná stránka příliš matoucí, chaotická nebo se uživatelům s pomalejším připojením načítá neúměrně dlouho.

Umění

Umění úzce souvisí s designem. Někteří web designéři chápou internet jako obrovskou možnost publikování svého díla. Avšak mnohdy může být výsledek takovéto tvorby pro uživatele velmi nepoužitelný, mnohdy spíše zhoršením práce s webem. To platí především pro designéry, kteří vytváří web, na kterém je pro uživatele nejpodstatnější jeho informační hodnota, přesto ho designéři pojmou jako možnost pro svou kreativitu. Uživateli pak dělá problém se v mnoha netradičních grafických prvcích vyznat. Člověk by se měl při navrhování designu orientovaného na uživatele držet spíše klasických schémat, výsledná webová stránka by měla být co nejpochopitelnější ohledně textu a také graficky spíše uměřená.

Informační věda

Interakce a schopnost lidí pracovat s počítači je podstatná pro informační vědu. Dnes se už téměř všechny informace zpracovávají, archivují i vyhledávají pomocí výpočetní techniky narozdíl od dřívějších „papírových“ forem. „Styčným bodem human-computer interacion a informační vědy je jejich zájem o koncového uživatele. HCI zkoumá koncového uživatele velmi podrobně, zejména v oblasti označované jako uživatelské rozhraní. I pro informační vědu je koncový uživatel, jeho okolí, chování a informační potřeby předmětem zkoumání.“ Do oblasti HCI i informační vědy patří i výzkum informačního chování. Dobře je to vidět například na vyhledávání informací. Rozdíly mezi vstupy a výstupy v počítačových či vyhledávacích systémech existují proto, že otázky v lidské řeči je potřeba formulovat a speciálně překládat tak, aby jim počítače rozuměly a mohly podat relevantní odpověď. „Mnohé vyhledávací software pracující se slovy, redukují použitelnost stránky, jelikož si nedokáží poradit s překlepy, množným číslem, mezerami a pomlčkami nebo různými jinými gramatickými variantami vyhledávaného termínu. S takovými vyhledávači těžko pracují nejen starší uživatelé, ale působí problémy i ostatním.“ („Overly literal search engines reduce usability in that they're unable to handle typos, plurals, hyphens, and other variants of the query terms. Such search engines are particularly difficult for elderly users, but they hurt everybody.“)

Massmédia

Internet je jedním z nejvýznamnějších a nejrychleji se rozvíjejících mass médií. Oblast human-computer interaction musí proto také počítat se skutečností, že internet využívá všech forem médií, jak textových, tak vizuálních (obrázky), audio (zvuky, hudba), či audiovizuálních (video). Proto by měli web designeři své stránky přizpůsobit uživateli, např. mít video v nějakém běžném formátu nebo alespoň nabídnout uživateli možnost stáhnout si program, který tyto videa bude přehrávat.

Ergonomie

Oblast interakce člověka a počítače se neomezuje pouze na pracování se softwarem, ale i na zkoumání působení počítače jako předmětu se kterým běžně pracujeme. Pro vylepšení podmínek práce, v našem případě s počítačem, vznikla různá pravidla a doporučení, které souhrnně tvoří samostatný obor. „Věda, která se zabývá studiem optimálních pracovních podmínek, se jmenuje ergonomie. Jejím cílem je navrhnout individuálnímu jednotlivci jeho pracovní prostředí tak, aby zajišťovalo jeho zdraví, bezpečnost a podporovalo co nejvyšší pracovní výkon.“

Bibliografie:

1) BLACKWELL, A.: Human Computer Interaction Notes - Advanced Graphics & HCI. Dostupné z WWW: http://www.cl.cam.ac.uk/teaching/1999/AGraphHCI/HCI/ Anotace: Teoretické, materiální a praktické přístupy ke tvorbě uživatelských rozhraní pokrývají techniku interakce, psychologické modely uživatele a také jejich důvěru v systém, který používají, a jak ovlivňuje jejich činnost.

2) DiMAGGIO, Paul et al.: Social implications of Internet. Dostupné z WWW: http://www.hks.harvard.edu/digitalcenter/workshops/Papers/dimaggio_implications.pdf Anotace: Internet je velmi důležitým vyhlédávacím médiem pro sociology. Současný výzkum se soustředí na význam internetu a rozděluje ho na 5 oblastí: 1) nepoměr (propast mezi lidmi, kteří mají přístup k informačním zdrojům a mezi těmi, co nemají); 2) společnost a sociální kapitál; 3) politická účast; 4) organizace a jiné instituce; 5) účast a rozmanitost kultury. V každé oblasti závisí konečné sociální důsledky této technologie na ekonomických, právních a vládních rozhodnutích, které tvoří podobu internetu od té doby, co začal být brán jako instituce.

3) PILECKÁ, Věra. Kognitivní aspekty procesu vyhledávání informací [Cognitive aspects of information retrieval process]. Ikaros, Roč. 10, č. 9 (2006). Dostupné z WWW: http://www.ikaros.cz/node/3592 Anotace: Text se zabývá vztahem mezi informační vědou a kognitivními vědami. Rozebírá jednotlivé prvky a systém poznávacích schopností a kognitivní psychologie. Zmiňuje i obory související jak s informační, tak s kognitivní vědou, vyhledávání informací a to, jak se na něm podílejí právě kognitivní aspekty.

4) NIELSEN, Jakob: Top Ten Mistakes in Web Design. Jakob Nielsen's Alertbox, ISSN 1548-5552. Dostupné z WWW: http://www.useit.com/alertbox/9605.html Anotace: Tento článek je výběrem a popisem deseti největších chyb, které může web designér udělat. Takové chyby pak činí ze stránky zcela nepoužitelnou pro běžné uživatele. Nejlepší možností, jak vytvořit funkční a uživatelsky přívětivý web, je vyvarovat se těchto chyb.

5) PAVLICOVÁ, Libuše. I vy trpíte chorobou z povolání! Ikaros [online]. 1998, roč. 2, č. 9 [cit. 2008-11-30]. Dostupný na WWW: <http://www.ikaros.cz/node/478>. URN-NBN:cz-ik478. ISSN 1212-5075 Anotace: Jak se mění charakter práce, mění se i problémy a choroby s ní spojené. Řešením může být obor, který studuje pracovní podmínky a navrhuje jejich lepší a prospěšnější uspořádání.

Zdroje: Carroll, John M.: Human-computer interaction: Psychology as a science of design. Dostupný z WWW: http://www.webpages.uidaho.edu/~swerner/hci/materials/carroll.reading1.pdf Jacob, Robert J. K.: Computers in HCI. Dostupný z WWW: http://www.eecs.tufts.edu/~jacob/papers/erlbaum.pdf Orzack, M. H.: Computer addiction: What is it? Dostupný z WWW: http://www.psychiatrictimes.com/display/article/10168/54286?pageNumber=1