Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení
Vnímání barev je možné díky fyzikální vlastností světla, jež se nazývá vlnová délka. Právě díky tomu, že světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a oku, které tyto délky umí rozpoznat, pak vnímáme světlo jako barevné (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží. Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstali v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů označujících jednotlivé barvy. [1] [2]
Obsah
Principy vnímání barev
Vjem barvy je dán spektrálním složením světla dopadajícího do oka. Záření o určitých vlnových délkách vždy vzbuzuje vjem určité barvy. Směs těchto záření o různých vlnových délkách vzbuzuje vjem, jehož barva závisí na spektrálním složení směsi. Oko vnímá záření aditivně a jednotlivě vlnové délky skládá na určitou barvu; nemá však schopnost analyzovat, tj. poznat z kterých vlnových délek je světlo složené. Předmět osvětlený bílým světlem se jeví jako bílý, jestliže difúzně odráží světla všech vlnových délek; odráží-li pouze v krátkovlné oblasti, oko jej vidí jako modrý; odráží-li pouze v dlouhovlné oblasti, jeví se jako červený; neodráží-li světelné paprsky vůbec jeví se jako černý.
Barevné spektrum
Většina barevných vjemů vzniká prostřednictvím směsi barev, u nichž se světlo dvou nebo více vlnových rozsahů překrývá. Vlnové délky mezi 380-480 nm oko vnímá jako fialovou až modrou barvu, 480-550 nm jako modrozelenou až žlutozelenou, 550-560 nm jako žlutou, 560-570 nm jako žlutočervenou a od 570 dp 750 nm jako červenou. Směs všech vlnových délek, podle spektra Slunce, vnímá oko jako bílé denní světlo.
Barva | vlnová délka |
---|---|
červená | ~ 625–800 nm |
oranžová | ~ 590–625 nm |
žlutá | ~ 565–590 nm |
zelená | ~ 520–565 nm |
tyrkysová (azurová) | ~ 500–520 nm |
modrá | ~ 430–500 nm |
fialová (purpurová, nachová) | ~ 400–430 nm |
Tabulka uvádí barevné spektrum světla dle barev, odpovídající vlnové délky a frekvence monochromatické záření. Za hranicemi na straně červené resp. fialové barvy leží pásma infračerveného a ultrafialového záření, které již lidské oko nevnímá, ale jsou ho schopni vnímat někteří jiní živočichové vybavení čípky příslušného rozsahu.
Aditivní míchání
Subtraktivní míchání
Omezení spojená s vnímáním barev
Fyzikální
Fyziologická
Odkazy
Reference
- ↑ Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]
- ↑ Rozlišení modré a zelené barvy v různých jazycích. Martin Smutek [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://jazykove.fairlist.cz/2013/06/rozliseni-modre-a-zelene-barvy-v-ruznych-jazycich/
Použitá literatura
Související články
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto odkazu.
Podotázky Jaké jsou fyzikální vlastnosti světla důležité pro vnímání barev? Na jakém principu funguje aditivní a subtraktivní vytváření barev? Jaké základní fyziologické procesy se uplatní při zrakovém vnímání?