Systémy pořádání informací a znalostí

Verze z 20. 6. 2015, 20:10, kterou vytvořil Martina.Ventlukova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „Systémy pořádání informací a znalostí v sobě zrcadlí stav lidského vědění a poznání. Ke globálnímu sdílení informací slouží v dnešn…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Systémy pořádání informací a znalostí v sobě zrcadlí stav lidského vědění a poznání. Ke globálnímu sdílení informací slouží v dnešní informační společnosti celosvětová síť internetu, což také vede k proměně tradičního nosiče informací – dokumentu. Tyto změny s sebou přináší potřebu sjednocovat a harmonizovat informace a znalosti. [1] Potřebu pořádku si za cíl klade pořádání informací a znalostí, čímž rozumíme organizaci a reprezentaci jednotek znalostí, které zajišťují efektivní využívání údajů, informací a poznatků obsažených v informačních zdrojích.[2]

Druhy pořádání informací

  • Identifikační pořádání informací
  • Věcné pořádání informací [3]


Identifikační pořádání informací

Základem pro identifikační pořádání informací je identifikační analýza. Informace jsou zde pořádány podle identifikačních údajů získaných informační analýzou. Patří sem například autor, korporace nebo název dokumentu. Jako terminologické ekvivalenty jsou používány také pojmy identifikační popis, jmenný popis, jmenné zpracování nebo jmenná katalogizace. [4]

Tyto činnosti jsou spojené převážně s knihovnictvím, kde jsou základním procesem při katalogizaci.

Věcné pořádání informací

Věcné pořádání informací vychází z obsahové analýzy, která představuje proces vstupního zpracování informací. Výsledkem této analýzy je sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku nebo jeho jednotlivých částí.[5] Pro věcné pořádání informací jsou používány terminologické ekvivalenty jako klasifikace, indexování, věcné zpracování informací, věcná katalogizace nebo věcný popis. Druhy věcného pořádání informací 1. Systematické pořádání informací 2. Předmětové pořádání informací [4]

Systematické pořádání informací

Při systematickém pořádání informací se vřazují jednotlivé dokumenty a záznamy o dokumentech na příslušné místo systematicky uspořádaného souhrnu lidského poznání. Verbální formulace obsahu dokumentu je většinou nahrazena znaky umělého jazyka. [4]

Předmětové pořádání informací

Při předmětovém pořádání informací se slovně vyjádřený obsah, téma nebo předmět dokumentu převádí do více či méně normalizovaných a formalizovaných hesel, která jsou pak v katalozích, rejstřících apod. abecedně uspořádána.[4]

Selekční jazyk

Proces pořádání informací potřebuje ke svému praktickému využití výrazové a vyjadřovací prostředky. Tyto prostředky se nazývají selekční jazyk. Selekční jazyk používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů slouží k pořádání, ukládání, vyhledávání a distribuci informací a to nejen v soustavě Vědeckých, technických a ekonomických informací (VTEI), ale i v soustavě knihoven. [4] Selekční jazyky je možné dělit podle typu zpřístupňovaných údajů na dokumentační a faktografické selekční jazyky, podle charakteru zpřístupňovaných údajů na identifikační a věcné selekční jazyky, podle povahy komplexních pořádacích znaků na prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky.[6]


Odkazy

Reference

  1. ↑ HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm
  2. ↑ BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001604&local_base=KTD.
  3. ↑ KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s
  5. ↑ KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.
  6. ↑ KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=ktd


Literatura

  • KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.
  • KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.
  • BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001604&local_base=KTD.
  • MAŘÍK, Vladimír, Olga ŠTĚPÁNKOVÁ a Jiří LAŽANSKÝ. Umělá inteligence. Vyd. 1. Praha: Academia, 1993, 264 s. ISBN 8020005021.
  • HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm
  • KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=ktd


Související články

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Systémy_pořádání_informací_a_znalostí&oldid=20891“