Fotometrie
Fotometrie je nauka o měření světla.
Obsah
Dělení
Fotometrii lze rozlišovat dle měřící metody:
- vizuální (subjektivní) - přijímačem záření je lidské oko,
- fyzikální - přijímačem záření je nějaké umělé čidlo (např. fotonka),
- fotografická - využívá fotografickou emulzi.
Dle druhů srovnávaných světel:
- izochromatická - srovnává světla téže (nepatrně odlišné) barvy,
- heterochromatická - porovnává a hodnotí světla různých barev.[1]
Základní fotometrické veličiny
Základními fotometrickými veličinami jsou světelný tok, svítivost zdroje a osvětlení.
Světelný tok
Veličina, jež vyjadřuje schopnost zářivého toku vyvolat zrakový vjem. Tok světla vyslaný z bodového zdroje do prostorového úhlu je výsledkem součinu střední svítivosti zdroje a velikostí úhlu
- Jednotka: Lumen.
- Značka: Φ
Svítivost zdroje
Vyjadřuje schopnost přibližně bodového zdroje vyvolat v daném směru zrakový vjem.
- Jednotka: Kandela (cd)
- Značka: I
Intenzita osvětlení
Jedná se o měrnou veličinou světelného toku na osvětlovanou plochu. Je určena podílem světelného toku a obsahu plošky, na kterou tento tok dopadá.
- Jednotka: Lux (lx)
- Značka: E
Další důležité pojmy
Krom základních veličin fotometrie také využívá další odborné termíny. Prvním důležitým je prostorový úhel, ten má značku Ω a označuje souvislou oblast prostoru vyplněnou polopřímkami, které vycházejí ze společného bodu V - vrchol úhlu.
Reference
- ↑ Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]