Precommitment

Precommitment (česky jako předběžný závazek) je pojem označující situaci, kdy člověk jedná nějakým způsobem, aby zaručil, že v budoucnu bude moct jednat tak, jak by nejednal bez tohoto předchozího aktu^[1]. Známým příkladem této metody je jednání dobyvatele Hernána Cortése, který při jedné z výprav nechal pro motivaci svých vojáků k boji a jejich případnou dezerci spálit lodě^[1], nebo Odysseovo odolávání Sirénám ^[2]

Obsah

1 Rozvoj teorie
2 Aplikace teorie v praxi
- 2.1 Aplikace teorie v osobním životě
3 Odkazy

Rozvoj teorie

Pojem precommitment poprvé formuloval ekonom a laureát Nobelovy ceny Thomas Schelling v roce 1978 ^[3]. Schelling vychází ve své práci z teoretického předpokladu, že člověk je při rozhodování často osobnostně rozdělen mezi dvě já: přitomné, které touží po určité věci, a minulé, které se rozhodlo k něčemu jinému. Předběžný závazek je tak akt, který má budoucímu neposlušnému já zabránit v porušení předsevzetí. Ve své práci uvádí následující příklady, které lidé dělají přirozeně zcela bez znalosti tohoto pojmu:

Člověk někdy dá něco pryč z dohledu pro případ budoucího pokušení.
Někdy si lidé sami sobě slíbí za určitou činnost malé odměny.
Někdy se člověk vydá přítelově autoritě, aby ho hlídal kvůli přejídání nebo cigaretám.
Někdo si dává budík mimo postel, aby vstal; nebo ti, co chodí pravidelně pozdě, si přeřizují dopředu hodinky.

Aplikace teorie v praxi

V současné době se lze s touto metodou setkat např. v kasinech v USA, kdy mají zavislí hráči možnost se dopředu zapsat na listinu, která jim bude buďto do kasina zakazovat vstup úplně, nebo se zavazují k tomu, že jejich případná výhra jim nebude nikdy vyplacena^[2]. Taktéž se tento přístup užívá v bankovnictví, např. si lze založit bezúročné účty, tzv. Christmas clubs, na které si lidé odkládají pravidelně peníze, jež si mohou vybrat pouze před Vánoci^[4]. V některých zemích fungují také odvykací kliniky, které člověk po podepsání smlouvy nemůže do vyléčení závislosti opustit^[1].

Aplikace teorie v osobním životě

Předběžný závazek lze chápat jako jednoduchý pomocný sebevýchovný nástroj, který slouží k vytvoření zvyku (e.g.: šetření peněz), nebo naopak jeho eliminaci (e.g.: kouření, alkohol). Je vhodné ho podpořit veřejným sdělením o našem záměru, např. statusem na on-line sociálních sítích^[2]. Člověk je pak navíc motivován udržet předsevzetí zachováním své společenské reputace.

Odkazy

Text se svolením autora převzat a upraven z bakalářské práce:

Petr Kačena. (2014). Volní vlastnosti a sebevýchova u studentů. Praha. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/123713/

Použitá literatura

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 Elster, J. (2002). Don't burn your bridge before you come to it: Some ambiguities and complexities of precommitment. Tex. L. Rev., 81, 1751.
↑ ^2,0 ^2,1 ^2,2 Baumeister, R. F., & Tierney, J. (2011). [Willpower: Rediscovering the greatest human strength.[ Penguin.
↑ Egonomics. (2014). Precommitment[online]. [cit. 21.4.2015]. Dostupné z: http://www.egonomicslab.com/egonomics/precommitment/
↑ Knoll, M. A. (2010). Role of Behavioral Economics and Behavioral Decision Making in Americans' Retirement Savings Decisions, The. Soc. Sec. Bull., 70, 1.

Související články

Klíčová slova

psychologie, precommitment, Schelling

[elster-1] 1,0 ^1,1 ^1,2 Elster, J. (2002). Don't burn your bridge before you come to it: Some ambiguities and complexities of precommitment. Tex. L. Rev., 81, 1751.

[bau-2] 2,0 ^2,1 ^2,2 Baumeister, R. F., & Tierney, J. (2011). [Willpower: Rediscovering the greatest human strength.[ Penguin.

[3] Egonomics. (2014). Precommitment[online]. [cit. 21.4.2015]. Dostupné z: http://www.egonomicslab.com/egonomics/precommitment/

[4] Knoll, M. A. (2010). Role of Behavioral Economics and Behavioral Decision Making in Americans' Retirement Savings Decisions, The. Soc. Sec. Bull., 70, 1.

[1]

[2]

[3]

[4]