Erik Erikson

(15. 6. 1902 - 12. 5. 1994)

Narozen dánským rodičům v Německu
Od dětství prožíval krizi identity - stala se nejtypičtějším znakem jeho teorie
Až ve stáří přiznal že byl nemanželským dítětem
Jeho matka se později vdala za jeho ošetřujícího lékaře, který byl žid - opět krize víry, matka křesťanka, otec žid, nepřijímali ho jedni ani druzí
Vzdal se univerzitních studií a cestoval po Evropě
Po roce cestování se rozhodl vrátit a stát se umělcem
Později odjel učit do Vídně děti, jejichž rodiče podstupovali psychoanalýzu - sám psychoanalýzu podstoupil u Anny Freudové
Na začátku druhé světové války se i se svou ženou odstěhoval zpět do Ameriky
Věnoval se psychoanalýze, psaní o dětech i pracemi o indiánských kmenech

Teorie osobnosti

Modifikace psychoanalýzy

- Postfreudián
- Modifikované psychoanalytické pojetí aplikoval na život v moderní společnosti
- Omezil význam pudových motivů

Epigenetická stadia lidského růstu

- Chápal vývoj osobnosti jako proces probíhající epigenetickými stadii od narození do stáří
- Epi = na, geneze = vznik
- Epigeneze = jeden prvek vzniká na podkladě jiného v čase a prostoru

Identita a ego

- Ústředním tématem vývojového procesu je utváření osobní identity související s vývojem Ega
- Než se objeví zralé ego, musí člověk získat pocit identity
- Rituály dospívání mají potvrdit získání identity a integraci Ega
- Ego se neuplatňuje pouze uvnitř mysli, ale i ve vztahu k sociálnímu prostředí

Vývoj osobnosti

Každé stadium je popsáno v podobě psychologické krize, která obsahuje dva konfliktní póly
Každé stadium obsahuje možnosti růstu i prvky ohrožení
Novou sílu, kterou přináší vyřešení konfliktu, nazývá ctnost
Ohrožení spočívá v uhýbání člověka před patřičným řešením konfliktu
Pokud nebyl konflikt vyřešen, odchází dítě s pocitem méněcennosti - To oslabuje ego, problém by měl být napraven, jinak duševní vývoj stagnuje
Řešením je návrat k bodu, kdy došlo k negativnímu řešení → Rozřešení konfliktu a získání ctnosti

Osm stádií

1. důvěra versus základní nedůvěra

Ctnost: naděje - chápána jako podmínka, aby člověk zůstal naživu
0. - 1. rok
Osoba, která pečuje o kojence mu přináší zážitek důvěry pouze tehdy, když je její chování předvídatelné
Následně se učí kojenec důvěřovat i sobě
Vytváří si účinné způsoby chování k různým nepříjemným událostem

2. autonomie versus zahanbení a pochybnost

Ctnost: vůle
1. - 3. rok
Dítě se pouští do nových činností
Nebezpečí je v nedostatku nebo nadbytku zábran

3. iniciativa versus vina

Ctnost: účelnost - Dítě může prostřednictvím hry naznačovat své budoucí aspirace
3. - 6. rok
Dítě může prostřednictvím hry naznačovat své budoucí aspirace
Přílišná snaha o úspěch vyvolává pocity viny, hlavně když jsou přitom přehlíženy potřeby jiných lidí

4. snaživost versus méněcennost

Ctnost: kompetence
6. - 12. rok
Dítě přechází od hry k produktivnějším činnostem, které vyžadují dovednosti
Úspěch vyvolává radost, neúspěch pocity méněcennosti

5. Identita versus zmatení rolí

Ctnost: věrnost - zvolenému povolání či životní filozofii
12. - 18. rok
Sjednocuje představy mladého člověka o sobě samém
Vědomí identity ego dává dospívajícímu důvěru, že jeho sebepojetí odpovídá tomu, jak ho vnímají druzí

6. Intimita versus izolace

Ctnost: láska
18. - 25. rok
Intimita je zdravé spojení vlastní identity s identitou druhého
Měla by obsahovat závazek a může být vyjádřena sexuálně
Může člověku pomoci vyjasnit si svou vlastní identitu prostřednictvím identifikace s druhým člověkem

7. Generativita versus stagnace

Ctnost pečování - ochota konstruktivně přispět společnosti
25. - 50. rok
Lidé se zapojují do společnosti, aby vytvářeli něco hodnotného - potomstvo, hmotné statky, umělecká díla či tvůrčí myšlenky

8. Integrita ega versus zoufalství

Ctnost: moudrost
Nad 50. rok
Člověk by měl být schopen ohlédnout se na celý svůj život s pocitem dobře vykonaného díla a osobního naplnění
„zdravé děti se nebudou bát života, pokud jejich rodiče budou mít dostatek integrity, aby se nebáli smrti“