Verbální komunikace

VERBÁLNÍ KOMUNIKACE

Verbální komunikací je míněno vyjadřování pomocí slov, prostřednictvím jazyka. Verbální komunikace může být přímá nebo zprostředkovaná, mluvená nebo psaná, živá nebo reprodukovaná.

Jedná se o mezioborový pojem, jímž se zabývají jednotlivé vědní oblasti, a to zejména: a) lingvistika - jazykověda - věda zabývající se zkoumáním jazyka, jeho užíváním, vývojovými zákonitostmi a jeho vztahem k mimojazykové realitě. b) filologie - věda zkoumající jazyk, literaturu a ústní lidovou slovesnost určitého národa na základě literárních a historicko-kulturních děl a památek. c) filozofie - věda o bytí světa a existenci člověka, o jeho poznávání pravdy a mravním jednání, o základním a nejobecnějším pojetí vývojových zákonitostí v určité oblasti lidského poznání nebo lidské činnosti. Z hlediska komunikace jsou významné subdisciplíny jako: sémiotika, sémantika, logika.

Výhodou ústní verbální komunikace je možnost okamžité zpětné vazby, pružnost komunikace a identifikace neverbálních i emočních signálů a prvků. Nevýhodou ústní komunikace je náročnost na čas, vliv komunikačních šumů a bariér. Významným faktorem verbální komunikace jsou slova, která používáme. Volba vhodných slov výrazně ovlivňuje naše myšlení, jednání, pochopení partnerem, ovlivňuje myšlení partnera a celkovou komunikační atmosféru včetně aktivních výsledků komunikace. Ve verbální komunikaci se obvykle rozeznávají dvě úrovně komunikační roviny (racionální a emocionální), dva druhy komunikace (formální a neformální), řada komunikačních stylů (koncepční, koverzační, operativní, vyjednávací, vylákávácí a ostatní).

Rozdíly mezi komunikačními rovinami, druhy a styly jsou dány účelem komunikace, společenským postavením a emocemi

tyto rozdíly jsou rozděleny do několika skupin: a) racionální komnikace - je základem komentování, z celého průběhu komunikace se oddělují jakékoliv emoce. b) emocionální komunikace - pocit z partnera, způsob a forma sdělení, emoční extrémy (křik, pláč, hysterie). c) formální komunikace - je plánovaná, má stanoveny specifické cíle, jejímy příklady mohou být přijímací pohovory s uchazeči o zaměstnání nebo poskytování poradenských služeb. d) neformální komunikace - velmi nenáročná na přípravu, vyskytuje se mnohem častěji než formální komunikace