Architektura knihoven - stavby knihoven v ČR

Architektura knihoven

Vývoj knihoven začíná před třemi tisíci lety. Architektura knihoven se zabývá navrhováním, stavbou a rekonstrukcí budov knihoven v souladu s funkcemi knihoven a potřebami uživatelů knihovny. Principy architektury knihoven se uplatňují při budování knihoven nových či při rekonstrukci stávajících knihoven, jejichž prostory již nevyhovují moderním požadavkům. Vývoj architektury knihoven souvisí s potřebami společnosti a se třemi informačními explozemi.

1. Informační exploze

První informační exploze souvisí se vznikem a vývojem písma. Na celém světě se používali různé způsoby sdělování, ale tím nejsrozumitelnějším se stalo písmo. Písmo vzniklo díky společenské objednávce na uchovávání různých údajů (daně,stavby, zákony atd.) Zachycování písma měla za důsledek vznik knihoven. Za první systematicky vytvořenou knihovnu je považována Ašurbanipalova knihovna v Ninive.

2. Informační exploze

Druhá informační exploze je spojená s objevem a rozvojem knihtisku. Literatura se nutně potřebovala rozšířit. Ruční přepisování nebo mluvené slovo nestačilo. Bylo potřeba najít nový způsob šíření. Díky Johanesu Gutenbergovi vznikl knihtisk.

3. Informační exploze

Třetí a zatím poslední informační exploze souvisí s vynálezy informačních technologií. Tato exploze má na společnost obrovský dopad a opět souvisí se společenskou potřebou. Různé společenské a technické vědy potřebovali pro svoje výzkumy velké množství dat. Knihovny a jejich katalogy museli neustále přijímat nové a nové záznamy až se katalogy staly nepřehledné. Informační technologie přinesli knihovnám možnost ukládat veliké množství dat na malém prostoru a velmi snadno s nimi manipulovat. Díky nim se nabývají knihovny technického rázu. Rozvíjí se i stavební technologie a vývoj stavebních materiálů. Až 85% informací putuje k člověku skrze tyto technologie.

Budova knihovny

Knihovna je informační a kulturní instituce. Má být místem setkávání, zdrojem informací, veřejných služeb a místem studia. Budova, ve které sídlí by měla reprezentovat. Velké množství českých knihoven sídlí ve starých budovách. Nové knihovny si zaslouží moderní a výrazné architektonické řešení. Architektura a technika umožňuje budovat různé typy staveb. Například věžovité, oválné, čtvercové či kruhové budovy, skládající se z různě tvarovaných platforem i komplexy budov. Všechny tyto stavby provázeli pokusy o vyjádření myšlenky : Já jsem knihovna.

Pro stálé i budoucí návštěvníky knihoven je důležitá lokalita. Měla by být umístěná v klidné části a v dobré dostupnosti. Nejjednodušší to mají vysokoškolské knihovny, které se nacházejí blízko škol (univerzitní kampus). Za typický příklad je považována Národní technická knihovna umístěná mezi budovami ČVUT a VŠCHT. V dnešní době jsou prakticky všechny dobré lokace pro budoucí knihovny obsazeny a hledat místo je tak obtížný úkol. Příhodnější a dostupnější je usilovat o začlenění knihovny do již zavedeného zařízení. Ovšem všichni známe vítěze architektonické soutěže o projekt na novou Národní knihovnu České republiky. Místo, kde měla být postavena bylo zrovna dobře vybráno a dobře dostupné.

Nicméně, úkolem architekta je vytvořit z místa, kde bude knihovna realizována, příjemný prostor, který budou lidé vyhledávat. Originálně je v České republice vyřešená knihovna v Soběslavi, která je lokalizovaná do zřícen gotického hradu. Požadavek dobré přístupnosti lokality s knihovnou je deklarován čas 15 minut od bydliště pěšky nebo dopravou. K dispozici by měl být i určený počet parkovacích míst a míst pro odkládání kol. V naší zemi si nemusíme moc dělat starosti s dopravním prostředkem jménem loď a dělat u knihoven přístavy jako to má např. švédská knihovna v Lomme. Důležitý společenský požadavek je bezbariérovost, i když splnit tento požadavek je v mnoha případech značně komplikované.

Prof. Ing.arch. Miroslav Masák definoval devět základních prvků (požadavků) na dobrou knihovnu pro spokojenost uživatelů. Je nutné také respektovat pohled samotných knihovníků. Výstavba nových knihoven na našem území v druhé polovině 20. století neexistovala. Tato práce se objevila až po roce 2000 a do dneška vznikají moderní budovy, které se řídí těmito zásadami. Požadavky na dobrou knihovnu:

1) Městotvorné, urbanistické
2) Sociologické
3) Ekonomické
4) Psychologické
5) Fyziologické
6) Estetické
7) Provozní
8) Technické
9) Ekonomické

Architektura knihoven v ČR

Novostavba nebo rekonstrukce knihovny může trvat nejméně dva roky, ale klidně také 10 let. Mají-li být finanční prostředky na stavbu knihovny vynaloženy co nejlépe, musí stavbě předcházet dlouhá promyšlená příprava ze strany knihovníků, architektů a projektantů. Společné úsilí dá dohromady projekt. Tato činnost má podle rozsahu akce několik fází:

• zadání
• stavební program
• projektovou studii
• územní rozhodnutí
• projekt pro stavební povolení
• realizační (prováděcí) projekt

Je pravda, že tyto fáze přípravy stavby mohou trvat jen několik měsíců, bývá to však na úkor kvality provozu.

Rekonstrukce nebo novostavba?

Jednou ze základních otázek je rekonstrukce nebo novostavba? Tato otázka má pár aspektů. Tím prvním aspektem je analýza, zda budova, kde je knihovna, umožní úpravy, které předpokládá zadání. Důležité je přitom stanovisko statika, který prověří nosnost podlah jednotlivých prostor.Dále je třeba vyhodnotit, zda jsou v budově ještě prostory, o které je možné v souladu se zadáním knihovnu rozšířit. Nejčastěji je to půda, kde je možné provést půdní vestavbu. A také dvůr (atrium), který je možný zastřešit, anebo i zahrada, kam je možné přistavět výtah.

Zdařilý příklad využití atria nabízí brněnská Knihovna Jiřího Mahena, kde se podařilo zastřešením atria Schratenbachova paláce, který je památkově chráněn, získat atraktivní vstupní prostor s výpůjčním pultem a vestavbou výtahu. V ústředí Městské knihovny v Praze, které je také památkově chráněno, byly využity při přestavbě dva nevzhledné dvorky dokonce dvakrát: při prvním zastřešení byly získány prostory pro skladiště s kompaktními regály, druhé zastřešení bylo jen částečné - zastřešené plochy vytvořily prostor pro spojovací koridory a nezastřešené plochy vytvořily atria od jara do podzimu hojně navštěvovaná uživateli. Tam, kde analýza zjistí, že budova nesplní požadavky zadání pro vznik nové moderní knihovny, nastoupí cesta vedoucí k novostavbě.

Stavby knihoven v ČR

Z historického hlediska na našem českém území byla vůbec první účelovou knihovnou knihovna Petra Voka z Ružomberka v Třeboni. Tato budova v současnosti pořád stojí. Doba po první světové válce byla pro naše knihovnictví úspěšná, neboť byl přijat zákon o veřejných knihovnách, díky kterému oživil zájem o knihovny. V této době vznikla například knihovna v Jičíně a proběhla rekonstrukce Klementina. Za komunistického režimu bylo postaveno pouze pět samostatných knihoven: knihovny v Hodoníně, Mostě, Žďáře nad Sázavou, pobočka pražské městské knihovny ve Vršovicích a univerzitní knihovna veterinární školy v Brně.Po roce 1989 začíná pro české knihovnictví nová etapa. Pro knihovny se vytvářejí lepší podmínky k rozvoji činnosti, zlepšují se služby, vzniká větší pohodlí v knihovnách, automatizace a nárůst fondů. Vznikají univerzitní novostavby. V roce 2008/2009 zahájila provoz knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a v témže roce se otevřela nová Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové a získala titul Stavba roku 2009. Vyvrcholení stavební činnosti knihoven nastalo 9.9 2009, kdy byla v pražských Dejvicích otevřena Národní technická knihovna jako největší česká budova účelově postavená jako knihovna.

Odkazy

Doporučená literatura

• Kurka, Ladislav. Architektura knihoven. 1. vyd. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2011, 86, 7 s. ISBN 978-80-85851-20-5.

Klíčová slova

architektura, stavby knihoven, informační exploze