Sémantika

Úvod

Slovo je odvozeno z řeckého σημαντικός sémantikos, od sémainó, označuji a séma, znak, znamení. Sám pojem sémantika je však v moderním kontextu poměrně nový. Obecně se má za to, že termín sémantika poprvé použil francouzský lingvista Michel Bréal v díle Essai de sémantique z roku 1904. Právě jemu je tedy připisována zásluha za zavedení pojmu sémantika.(1.0) Zatímco etymologický původ tohoto termínu a jeho první použití v moderní vědě je zřejmý, samotný význam pojmu sémantika je podstatně problematičtější. Obecně lze řici, že sémantika je nauka o významech. Německý logik Rudolf Carna uvádí, že sémantika je nauka o vztazích mezi výrazy a tím, co označují. Klade tak sémantiku do protikladu k pragmatice, která pojednává o vztazích mezi výrazy a těmi, kdo je užívají, a k syntaxi, která má za předmět vztahy mezi výrazy. (2.0) Sémantika však není věda statická, neboť jak uvádí Peregrin „svět sémantiky“ se mění a vyvíjí. Vycházejí nové a nové knihy s novými myšlenkami. O složitosti definování tohoto pojmu svědčí například i rozsah publikace Handbook of Logic and Language, kterou vydali J.van Benthem a A. ter Meulenová mající vice než tisíc stran.To, že je sémantika naukou o významu, již bylo uvedeno.