Sexuální dysfunkce
Verze z 20. 3. 2014, 11:57, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky)
Obsah
- 1 Psychologické aspekty erektilní/erektivní dysfunkce
- 2 Psychogenní příčiny erektilní dysfunkce
- 2.1 První pohlavní styk
- 2.2 Reakce partnerky
- 2.3 Anticipační úzkost
- 2.4 Zaměření na výkon
- 2.5 Mýtus perfektní souhry
- 2.6 Sebepozorování
- 2.7 Negativní pocity související se sexualitou
- 2.8 Monotonie
- 2.9 Narušená interpersonální komunikace
- 2.10 Psychická sexuální traumata
- 2.11 Homoerotická orientace nebo parafilie
- 2.12 Patologické psychické stavy
Psychologické aspekty erektilní/erektivní dysfunkce
- tj. poruchy ztopoření penisu (tuhosti)
- penis může být:
- erigovaný
- v semierekci (ne úplně v erekci)
- nebo flacidní (bez erekce)
- průměrná délka penisu je asi 12,55 cm celosvětově (odhad u českých studentů Ψ je 16 cm)
- erekce: krev přiteče do kavenozních těles a Ebnerovy polštářky ty tělesa uzavřou a krev tam zůstane; po souloži polštářky splasknou a krev odteče
Erektilní dysfunkce
- organické - uvádí se 70 - 80%, ale není v tom shoda, nejčastěji cévní příčiny
- psychogenní- Segarwes: záleží na tom, kde pacient vyhledá pomoc (doktor to označí za organické, psychiatr za psychogenní)
Diferenciální diagnóza - Zvěřina
- organická erektilní dysfunkce: plíživý začátek, věk nad 30 let, přítomnost psychopatologie, partnerské konflikty, bez spontánní erekce
- psychogenní erektilní dysfunkce: náhlý začátek, přítomna psychopatologie, partnerské konflikty, spontánní erekce
- jedna organická příčina začíná náhle, a to porušení míchy, zároveň po tomto úrazu velice rychle klesá kvalita semene → je dobré hned odebrat semeno a uložit (po půl roce od úrazu už tyto spermie nemohou oplodňovat) → u nás se tím zabývá Táňa Šrámková
- spontánní erekce: ranní nebo noční tumescence, masturbační erekce (když onanovat může a s manželkou mu to nejde, tak je jasné, že je to psychogenní)
Psychogenní příčiny erektilní dysfunkce
První pohlavní styk
- rozpor mezi vrcholnou sexuální kapacitou a nezkušeností v sexuálních projevech mladých mužů
- Giese a Schmidt (1968): erektilní selhání u prvního pokusu o soulož mělo 41% VŠ studentů v SRN
Reakce partnerky
- hlavně jednostranné zdůrazňování falické komponenty v párové sexuální interakce, ztotožňování sexu s penisem v pochvě, chování „všechno nebo nic“, odmítání nekoitálních aktivit, které by mohly ED překonat
- jsou to často muži, kteří mají erekci, ale přejde je to jen, když má dojít ke koitálnímu styku
- sexuální styk není jen to koitální, ale i to nekoitální
Anticipační úzkost
- anticipace neúspěchu spouští bludný kruh strachu ze selhání a selhání tento strach prohlubuje
Zaměření na výkon
- uvědomění si povinnosti řádně vykonat soulož, snaha vyvolat erekci vůlí současně s obavou, že se to nemusí podařit (hlavně u extramatrimoniálních styků, tj. mimomanželských)
- čím je vyšší motivace, tím je větší možnost selhání
Mýtus perfektní souhry
- křečovité usilování o oboustranné sexuální uspokojení, sexuální styk jako zkouška, muži se obávají, že s nimi žena nebude spokojená, ženy se bojí, že zůstanou neuspokojeny
Sebepozorování
- tendence některých mužů vnímat se při pohlavním aktu v roli diváka - sebepozorování a přílišná sebekontrola ruší spontánní prožívání sexuálního vzrušení
Negativní pocity související se sexualitou
- většinou souvisí s antisexuální výchovou, tabuizování sexu ve výchově vede k přesvědčení, že sex je něco nepřístojného, špinavého, špatného či nebezpečného
Monotonie
- opakování sexuálního styku stejným způsobem a se stejnou partnerkou, habituace podněty, které dříve působily silně, ztrácejí na účinnosti
Narušená interpersonální komunikace
- neschopnost partnerů sdělit si navzájem své sexuální potřeby, svá očekávání
Psychická sexuální traumata
- sexuální zneužití v dětství, následná nejistota v oblasti sexuální orientace a sexuální identity
Homoerotická orientace nebo parafilie
- věkově přiměřená žena nebo vzájemné souhlasné něžné milování není preferovanou formou sexuálního kontaktu
Patologické psychické stavy
- nejčastěji ty, které způsobují celkovou pasivitu a sníženou reaktivitu organizmu - hlavně deprese, únava při počínajícím somatickém onemocnění, při přepracovanosti