Spánek

Obsah

na EEG se objevuje α aktivita (8-12 Hz) nebo i β vlny
vlny jsou rychlé, velké, nekoherentní
ještě odpovídá jakoby bdění
pohyby očí (ale odlišné od těch, které jsou při REM)
okulogram – měří pohyby očí: REM – vyrovnaná křivka, stadium O – necharakteristická, nevyrovnaná křivka
zvýšené svalové napětí (myogram zaznamenává tonickou aktivitu)

frekvence se začíná zvyšovat, aktivita je stále pomalá
ale objevují se K-komplexy = je pomalá aktivita a najednou rozkol – krátké úseky s vysokou amplitudou, označují nabíhání klidového stavu
45 – 50% spánku

klidové stádium, aktivita pomalá, frekvence vysoká a kolísavá (vysoká amplituda, jakoby přibylo K-komplexů)
δ vlny (vysoké)
je mezi nimi neostrá hranice (rozpoznají to jen neurologové podle EEG)
20% spánku
hluboký klidový stav, těžko se z něj probouzí, probouzecí reakce je pomalá, trvá déle než naběhne do aktivity, může být chvíli dezorientován
dochází k uvolnění svalového napětí, oči se nehýbají, zpomalí se dech a tep, monosynaptické refexy jsou nezměněny → organismus je v klidu

aktivní spánek
biologicky: rhombocefalický spánek
EEG podobné aktivitě bdělého stavu nebo stádiu O u nonREM
aktivita organismu: zvýšený tlak a srdeční frekvence, zvýšený průtok krve mozkem → čištění paměťových stop v mozku (třídí a ukládá paměťové informace)
rychlé oční pohyby (odraz prožitků – jakoby oči sledovaly tu práci mozku a s tím souvisí i zdání snů)
oční zorničky jdou do mydriázy (rozšíření)
klesá svalové napětí a kožní reflexy klesají až o 70%
25% z celkového spánku
když se v této fázi probudíme, jsme okamžitě čilí, aktivní, probouzecí reakce je na minimu

dochází k cyklickému opakování REM a nonREM → obě tyto fáze dohromady (1 cyklus) trvají 60-90 minut
za noc se zopakují 3-4 cykly
na počátku prvního cyklu je REM delší na úkor nonREM, ale v průběhu spánku se REM zkracuje a nonREM prodlužuje → na konci spánku (4. cyklus) už REM téměř vymizí
sny se nám zdají vždy, ale většinou si je nepamatujeme, protože se většinou probouzíme z nonREM (pokud se probudíme v REM, pamatujeme si to, ale jinak se to jakoby překryje něčím jiným)
toto je noc normálního dospělého člověka, u dětí je to trochu jinak: mají dlouhou REM fázi a s postupným zkracováním spánku se zkracuje i REM
když vyvíjíme velkou psychickou aktivitu, tak se v závislosti na tom prodlužuje REMová část (potřebujeme si toho více utřídit)
při narušení REM fáze je výrazně narušena kvalita paměťových stop

Vigilita – bdělost

podílí se na ní především retikulární formace, dále melatonin hypokampu, nejvyšším kontrolním orgánem spánku/bdění je mozková kůra → dodává tu poslední informaci o tom, jak spánek bude vypadat, jaká bude jeho kvalita
mozková kůra se o tom rozhodne podle emočních podnětů (z limbického systému) → při emočních problémech špatný spánek

dochází k nočním děsům - pavor nocturnus - prožitek něčeho nepříjemného s příslušnou fyzickou aktivitou, typické pro děti
noční můry - nepříjemný fyzický prožitek, pamatujeme si je když se probudíme, typické pro dospělé
narkolepsie – více méně genetická porucha, stav, kdy dochází ke krátkodobým obdobím spánku během dne, přichází najednou, nečekaně, jsou to záchvaty spánku (trvají několik minut, např.: 7 min), z plné bdělosti upadne do REM, pro zlepšení se podávají léky na podporu mozkové aktivity

somnambulismus (náměsíčnost) – aktivita odpovídá bdění, ale mozek je ve spánkovém stavu
enuresis nocturna – dětské noční pomočování, spánek je tak hluboký, že organismus nezaznamená potřebu močení
insomnie (nespavost) – v důsledku psychogenních vlivů, normální dospělý člověk spí 6-8 hodin denně, s rostoucím věkem se potřeba spánku zmenšuje
stařecká nespavost – neplést s insomnií, je to způsobeno věkem a odlišným životním stylem (relaxují přes den), nejasná insomnie – „krátkodobí spáči“, jsou biologicky nastaveni na 4 hodiny spánku
hyposomnie – pokles spánku
hypersomnie – zvýšená potřeba spánku
syndrom neklidných nohou – záškuby nohou během spánku, člověka to nenechá pořádně vyspat