Klasifikace psychických funkcí, psychických procesů a psychických stavů.

Psychické procesy

obecně nepřetržité deje, pochody, operace, které jsou spíše krátkodobé, protože se rychle střídají v závislosti na měnících se podmínkach vztahu člověka a prostředía jejichž výsledkem mohou být stavy poznání, emoční i motivační stavy. Dosažené stavy jsou nejen pozadím pro fungování psychiky, ale spouštejí nové procesy (motivační stav může aktivovat volní procesy, nechceme se vzdát příjemných emočních stavů atd.)

Psychické stavy

vyznačujú se delším trváním určitých charakteristik psychiky jako celku, určují celkové ladení psychiky, tvoří pozadí psychických procesů, určují zaměření a průbeh psychických procesů. Některé stavy zejména emoční a motivační mohou trvat po dlouhou dobu naproti stavy pozornosti se střídaj rychleji. Jsou úzko vázané na neurofyziologické stavy a procesy organismu.

Psychické vlastnosti

relativně stále charakteristiky jedince, vyjadřující zvláštnosti jeho psychiky. Nekteré jsou dány dedične, jiné zkušeností a učením. Můžeme charakterizovat napr. způsob myšlení či vnímání, pohybové dovednosti, stejně tak hloubku a trvání emocí, strukturu motivů či typické znaky vůle jedince. Relativní stálost znamená, že nekteré vlastnosti zůstavají zachováni váceméne po celý život, jiné se mohou měnit vlivem zkušenosti. Psychické procesy (funkce) a jejich základní charakteristiky

Poznávací funkce-mentálni reprezentace

Poznávací procesy probíhají nepretržitě na různých ůrovních, protože jsou základní podmínkou účelné regulace chování organismu. To se týka nejen vyrovnávání se se změnami ve vnějším prostředí či vlastním organismu, ale také záměrného zasahování do vnějšího prostředí s cílem dosáhnout vyšších materiálnich i nemateriálnich hodnot. Přesnost ovrazu vnějšího světa i sebe sama je jednou z nejdůležitejších podmínek zachování existence jedinca i jeho dalšího rozvoje. Úroven poznání je ovlyvnena nejen vrozenými předpoklay a zkušeností ale i aktuálnimi psychickými stavy.

Regulační funkce

motivačné emočné a volné procesy Lidská psychika se vyznačuje nejen k tendencí k zachování optimálniho psychického stavu( a fyziologického) ale má také tendenci k dosažení požadovaného stavu, který člověku přináší více uspokojení a to i za cenu dočasného strádaní narušením "přirozené tendence k nejistote.

Motivační procesy Spouštejí aktualizaci motivačních dispozic právě tehdy, když se jedinec snaží o odstranení pro nej nepříjemného stavu, nebo usiluje o dosažení stavu nového. Tyto procesy neprobíhají zcela vedomě. V situaci kdy si člověk vědomě klade cíle a zavžuje způsoby jejich dosažení, mohou sehrát podstatnou roli volní procesy.

Emoční procesy a stavy

Připravenost jedince ustanovit, udržet nebo změnit vztah mezi jedincem a prostředím při výskytu událostí, která je pro něj důležitá (cíle, hodnoty, soc. potřeby). V současné dobe jednoznačne převažuje výklad emocí vycházejíci z teorie ohodnocení, která emoce chápe jako důsledek vyhodnocení poskytnuvšího se podnetu. Ohodnocení obsahuje úsudek, zda podnět či událost je dobrá nebo špatná s ohledem na zájmy a cíle jedince. Emoce pohou potlačit roli poznávacích procesů (afekt), skreslit (nálady) ale na druhé straně emoční zabarvení určují poznávací procesy. Emoční procesy jsou navíc vždy spojeny s aktivací, jejiž podstatou je mobilizovat energii a navodit stav připravenosti organismu- regulují prožívaní a chování.