Myšlenková a klinická východiska těžící z vlivů raných dětských zážitků a emocí, Freudova teorie psychosexuálního vývoje, Eriksonova teorie psychosociální vývoje, další významné osobnosti a jejich přínos v této oblasti

FREUDOVA TEORIE PSYCHOSEXUÁLNÍHO VÝVOJE

  • autorem Sigmund Freud
    • starší a přísný otec, láskyplná matka, trpěl nočními děsy, enurézou a halucinacemi
    • Příbor na Moravě, žil ve Vídni, studoval v Paříži a ke sklonku života do Londýna

Hlavní body Freudovy teorie:

  • Fyziologický determinismus
  • duševní energie sexuální povahu: tato energie má název LIBIDO
  • nevědomí - osobnost k ledovci

Struktura osobnosti

  • ID
    • princip slasti, iracionální
    • temná a nepřístupná část naší osobnosti, chaos a kotel plný kypících vznětů
    • domáhá okamžitého a úplného uspokojení svých tužeb, ve svém usilování se nijak nestará o potřeby druhých lidí
    • uspokojení prostř. primárního procesu = snům podobné směšování reality a fantazie, u dospělých noční snění
  • EGO
    • princip reality, racionální
    • na vědomé úrovni, zvažuje činy a jejich následky, do předvědomí události a osobní zážitky, které pak vybavit
    • sekundární proces = na realitě, směřuje k dosažení opravdového uspokojení potřeby - pomocí testování reality
  • SUPEREGO
    • princip dokonalosti
    • jedincem zvnitřněná omezení a zákazy ukládané dítěti rodiči a dalšími pro něj významnými dospělými
    • vědomá i nevědomá část
    • moralizující síla v osobnosti, netouží dosáhnout slasti
    • kolem 3 roku, u některých lidí ne plně (necítí vinu i po mravních přestupcích, i antisociálně či zločinně založení)
    • silné superego = perfekcionismus

STÁDIA VÝVOJE

(podle toho, co nám přináší slast):

ORÁLNÍ STADIUM (1 ROK)

  • hlavním zdrojem libosti a uspokojení (pudové) stimulace orální oblasti
  • dvě fáze
    • fáze orální závislosti - sání z prsu, cucání palce, hraček
    • fáze orálně agresivní – prořezáváním zubů a kousáním (souvisí s Thanatos)
  • frustrace - odstavení dítěte od prsu = míra uspokojení pak následně vliv na vlastnosti osobnosti:
    • při dobrém uspokojení: optimismus, lehkověrnost, manipulativnost
    • při nedostatečném uspokojení: podezíravost, pesimismus nebo závistivost
  • fixace na toto stádium = ústa jako primární erotogenní zóna – v sexu, v orientaci na jídlo, kouření, nové poznatky („hltáme je“), být přehnaně zahrnováni péčí, pozorností, přijímání, srdečný vztah k dětem, mateřství, přírodě

ANÁLNÍ STADIUM (2-3 ROK)

  • zdroj uspokojení na anus - zadržování a vypuzování exkrementů
  • frustrace = odmítnutí exkrementů rodiči (exkrement jako dárek pro rodiče), výchova k udržování tělesné čistoty
  • fixace: nadměrné důrazy na čistotu -> pořádkumilovnost, šetrnost, tvrdohlavost, spořivost, hromadění majetku a peněz, lakota, sklony ke sběratelství, perfekcionismu X shovívavost -> nepořádnost, plýtvání, uvolněnost
  • rozhodování, zda se dítě pokaká (nečekaně) či vykaká (kontrolovaně) = první zdroj rozhodování dítěte

3. FALICKÉ STADIUM (3-6 ROK)

  • místo uspokojení na oblast genitálu (chlapci penis jako majetek, dívky závist)
  • Oidipovský komplex = láska chlapce k matce – přání tělesného kontaktu, zvědavost na nahé tělo, nevědomé incestní přání, otec rival, strach z potrestání (i kastrační úzkost) k potlačení sexuálních přání a k identifikaci s otcem (agresor) -> uvědomění, když bude stejný jako otec, tak matku zaujme
  • klíčový počátek vývoje superega, rozvoj a ukotvování ega, rozvoj svědomí
  • důležití oba rodiče -> rozdíly mezi M a Ž; vlastní prostor (prohlížet se), masturbace (k omezení samo, nesmí rodiči)
  • fixace - preference a zvýšená závislost syna na matce nebo dcery na otci

LATENTNÍ STADIUM (6-12 LET)

  • pozornost dítěte a pudovost potlačeno školními povinnostmi
  • rádo pečuje o mladší děti (i kluci), období stability, emoční a sexuální přání ustupují do pozadí

OBDOBÍ GENITÁLNÍ (12-16 LET)

  • extrafamiliární (mimorodinné) opakování falického stadia (platonická láska k učitelce, trenérovi,…)
  • fixace = biologicky a psychosociálně zralá osobnost, která: plně vyřešila svůj oidipovský komplex; propracovala pregenitální ambivalenci; a na rozdíl od falického charakteru přikládá objektu a jeho uspokojení stejnou váhu jako uspokojení vlastnímu

FREUDOVÁ ANNA

  • navázala na otce – uplatnila psychoanalytickou terapii u dětí
  • budovala vztah s dítětem – svou pozornost zaměřila na matku (oproti Freuda, ten považoval za hlavního otce)
  • mateřská figura klíčová – odloučení dítěte od matky v nemocnici může dítě vnímat jako trest, během nepřítomnosti rodiče si o něm vytvoří představu a pak je zklamané, když rodič dorazí (že ho nevysvobodí z nemocnice)
  • kvalitní vztah s matkou důležitý pro osamostatnění se od ní

Eriksonova teorie osmi věků člověka

  • liší se od Freuda
    • velký akcent klade na vliv společnosti
    • člověk se vyvíjí a mění v celém průběhu života (nikoli jen do 15 let)
  • 8 stadií (před svou smrtí koncipoval deváté), kde kritériem není pud a to, odkud bere uspokojení, ale je to vyřešení psychosociálního konfliktu – jestliže se to povede, vyvíjí se dál a postupuje o úroveň výše, jestliže se to nepovede, taky postoupí výš, ale s nějakou zátěží, poruchou, změněnými vztahy a v dalším období třeba už nepostoupí a stagnuje

1. základní důvěra X základní nedůvěra (narození – 1. Rok)

  • základní důvěra (může a umí se spolehnout, odolné vůči frustraci) – nechá matku se vzdálit = jistota vazby
    • výchova: dobrá hygiena, kojení, fyzický i sociální kontakt -> jde o empatii, adekvátnost, citlivost, kvalitu mateřského vztahu
    • důvěra ve svět = snižuje úzkost, čitelné okolí, rozvoj OK vlastností, chování, otevřenost vůči světu a nové zkušenosti, soc. vstřícnost, soc. adaptibilita
  • základní nedůvěra - slabost důvěry (či spoléhání se) - navyklý únik do schizoidního nebo depresívního stavu
  • ctnost = naděje - vlastnost, která napomáhá životu
    • nedostatek k pocitu, že nemůže věřit v uspokojení svých potřeb a bude od okolí očekávat primárně ohrožení

2. autonomie X stud a pochyby (1-3 rok)

  • vztah, v němž řešení jádrového konfliktu probíhá s rodiči nebo se zastupujícími osobami
  • samostatná volba potvrzována rodiči jako dobrá -> cit samostatnosti a nezávislosti, schopnost sebevlády a vynakládání volního úsilí X pocity zahanbení a pochybnosti vůči sobě ve vztahu k okolí
  • výchova: zvýšená potřeba citlivého přístupu ze strany rodičů (pocit autonomie), pocit bezpečí
  • v souladu s Freudem (anální fáze) význam uvědomělého a již částečně ovládaného zadržování a vypuzování
  • ctností = vůle, volní úsilí

3. iniciativa X vina (3-5 rok)

  • osvojit si základní postoj zodpovědnosti za své činy
  • iniciativa (aktivity, objevování svého těla, experimenty, plánování) jako dobrá a podporovaná
  • vyrovnání s konfliktem podporuje vývoj ve směru zaměřenosti a cílevědomosti vlastního úsilí X neúspěch postoje rezignace a sebeobviňování za činy uskutečněné nebo zamýšlené
  • ctností = účelnost

4. snaživost X méněcennost (6-12 rok)

  • souvislost s docházkou do základní školy – příjem neosobních principů, ne ve světě představ a hry, ale - už by mělo mít cit pro účelnost - věnuje se více úkolům a rozvíjení dovedností
  • ohroženo pocitem nedostatečnosti a méněcennosti, zoufá si někdy nad svou kapacitou, pokládá se za odsouzené k prostřednosti
  • zvládnutí – pocit kompetence, sebedůvěry a sebeprosazení v praktické činnosti ("umím to, jsem šikovný") X neúspěch pocity vlastní nedostačivosti a méněcennosti ve srovnání s ostatními
  • ctností = kompetence (mohoucnost)

5. identita X zmatení (konfuze) rolí (12-20 rok)

  • vývoj vlastní identity bouřlivý - fyzický, psychický a sociální -> nároky na psychické zpracovávání
  • sjednocení předchozí představy o sobě samém - sumarizuje předchozí a hledí do budoucnosti, plány s cíli
  • nesoudržná, rozporná zkušenosti s tím, jak se jeví sobě a ostatním = nejednotná zmatená struktura sebevymezení - tzv. difuzní identita; silné krize identity - různé rozlady, deprese, obavy, konfuze (zmatek, chaos) rolí
  • velká úloha potřeba identifikace se vzory, modely, příklady a jejich nápodoba
  • ctností = věrnost své životní filozofii, svým cílům, zájmům a hodnotám

6. intimita X osamělost (20-30 rok)

  • spojení vytvořené identity s identitou druhého - beze strachu, že se ve spojení vlastní identita rozpustí
  • intimita, intimní vztahy navazuje a rozvíjí v období hledání identity, přes identifikaci s druhými k vlastní identitě
  • opakem sklon k distancování se, tendence k izolaci - často ve chvíli, kdy se neplní všechny nároky
  • ctností = láska

7. generativita X stagnace (30-60 rok)

  • generativita = zájem o plození a vedení příští generace, potřeba něco vytvářet, být produktivní, pečovat, předávat
  • kdo nepřínosný ve smyslu generativity -> zabývá se sám sebou nebo stagnuje
  • ctností = pečování, něčím konstruktivně a reálně přispět, být prospěšný a pečovat o někoho

7. integrita „já“ X zoufalství (60 – smrt)

  • integrita já - vyrovnávání se s bilancí vlastního života i s faktem smrti
  • pochopení řádu věcí, o jakousi moudrost, shrnutí všech předchozích stadií - zvládnutí i hodnocení
  • strach ze smrti a úzkost menší, když cítí kontinuitu vlastního života, smysluplnost, účelné a i duchovně a společensky užitečné prožití života
  • desitengrace já - chorobný strach ze smrti k zoufalství
  • ctností = spiritualita a moudrost