Nerovnosti ve zdraví

Verze z 15. 4. 2014, 15:30, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: * jeden z hlavních problémů současné doby v EU * dokument '''Health 21''' (Health for all for the 21st century) * autorem je WHO * témata k této problematice: …)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
  • jeden z hlavních problémů současné doby v EU
  • dokument Health 21 (Health for all for the 21st century)
  • autorem je WHO
  • témata k této problematice:
  • solidarita ve zdraví v Evropském regionu - velice problematické
  • spravedlnost ve zdraví - každý má právo na zdravotní pomoc ve stejné míře,
  • a to v takové, která je pro něj nezbytná
  • nerovnosti existují - ve zdravotním stavu, ve způsobu poskytování pomoci
  • počet diagnóz - způsob práce s nimi (kvantitativní x kvalitativní ukazatele)

EU Public Health Action Programme

  • snaha pomoci zranitelným skupinám obyvatel (vulnerable groups)
  • vychází z hodnot life expectancy a hodnot morbidity - patří sem i kvalita života (subjektivní data)
  • nerovnosti ve zdraví - existuje prvek objektivně fungující nespravedlnosti
  • není přímo znevýhodňující, ale ovlivňující a zároveň lidmi neovlivnitelné (vzdělání, socioekonomický status)
  • nepatří sem ale problémy volby - kouření, nezdravý životní styl (věci vlastními silami ovlivnitelné)
  • důležitý je subjektivní pocit nespravedlnosti
  • je nepřijatelné, aby v Evropě nadále existovaly skupiny, které tuto nespravedlnost vnímají

socioekonomický status

  • uvedeno Maxem Weberem
  • proměnná založená na vzdělání, příjmu a vykonávané profesi
  • v demokracii by mezi nimi měla existovat korelace, v minulém režimu ale byla neutrální nebo dokonce záporná
  • nelze předpokládat naprosté odstranění nerovností
  • celková rovnost lidí je nedosažitelným ideálem, který pouze ukazuje možnosti
  • směřování
  • od 12-13. století (počátek zakládání nemocnic) existuje pocit dostupnosti a bezplatnosti zdravotnictví
  • zdravotní péče je ale dražší

program EuroHealthNet - Brusel

  • zkoumá nerovnosti

Trackling Health Inequalities in Europe

  • projekt hledající problematiku sociální exkluze
  • koordinuje ho Skotsko (Edinburgh)
  • zjišťování zda je v Evropě této problematice věnována dostatečná pozornost
  • v Čechách existují podobné programy a projekty - Zdravé rodičovství - mladé páry, nechtěné těhotenství
  • výživové zvyklosti Romské populace (bilingvní kuchařka zdravé výživy hlavně pro těhotné ženy romského etnika)
  • chutný život - základy zdravé výživy pro seniory
  • liší se průměrná délka života v různých zemích

gini index

  • míra nerovnosti ve výši příjmů v dané zemi
  • když je jeho hodnota = 0, všichni dostávají stejně
  • index je vysoký např. v USA, UK
  • u nás má 10% nejbohatších 5x vyšší příjem, než 10% nejchudších




� 21

Obrázek 1 - Gini index

World_Map_Gini_coefficient World_Map_Gini_coefficient_Legend Life_expectancy_world_map Obrázek 2 - Průměrná délka života v různých zemích


2.6.1 Spravedlnost

. Dělení o 1. způsob . založeno na pojmu equity = stejnost, politická korektnost . spravedlnost ve smyslu rovnosti = equality . každý má stejný podíl, přerozdělování (v komunismu)


. ve smyslu potřebnosti - needfulness . distribuce by měla být zajištěna podle potřeb



o 2. způsob . vertikální spravedlnost . zajištění dostupnosti péče těm, kteří mají velké problémy


. horizontální spravedlnost . zajištění dostupnosti stejné péče lidem se stejnými problémy




. kritéria spravedlnosti se mění v závislosti na společensko-historických podmínkách o kritérium potřeby - v rodinném systému o kritérium rovnosti - v přátelských vztazích o vítěz bere vše - v konkurenčních vztazích



� 22

2.6.2 Hlavní výzkumné linie

. Chadwickova studie (1842) - první publikovaná studie ukazující na nerovnosti . Dreve, Whiteheadová (70. léta) - Health inequalities . Sir M. Marmot - Whitehall study o ženy a různé choroby (studie na státních zaměstnancích) o to, co tito lidé nemohou ovlivnit, ovlivňuje jejich zdraví a jejich přístup k péči


. D. Black - Black study . hypotézy o individuální hypotéza . vyšší příjem je zárukou vyššího přístupu k péči bez ohledu na jiné ukazatele . zdraví bohatších tedy bude vždy větší, než u chudých


o kontextová (ekologická) hypotéza




2.7 Kontextová hypotéza

. vychází z Wilkinsona . záleží na srovnání s ostatními, distribuci příjmů ve společnosti . nejdejde jen o to jak moc člověk má, ale jak moc má v kontextu ostatních (jak prestižní je které zaměstnání) . kontextová hypotéza byla velice silná na začátku . na zdraví nemá vliv přímo HDP ani nezaměstnanost apod., ale na distribuci a redistribuci těchto peněz . zaměřeno na soudržnosti - důležitost sociální koheze a redistribuce prostředků . na zdraví mají přímo vliv nerovnosti ve společnosti o z toho by mělo vyplývat, že je v zájmu bohatých přestat bohatnout a začít naopak chudnout, aby jim bylo lépe, ale tato teorie se samozřejmě neujala


. psychosociální výklad o sir M. Marmot o vysoká koheze občanské společnosti je významný protektivní faktor


. materiální výklad o jak se klade důkaz na životní prostředí, bydlení atd.


. Makenbach chce opustit kontextovou linii, protože se její výstupy nepotvrzují



2.7.1 Důsledky kontextové hypotézy

. společnost sebou nese zátěž nejchudších . pokud má společnost velmi chudé, ovlivňují zdraví i těch bohatých . je tedy v zájmu bohatých, aby redukovali nerovnosti - měli by se vzdát svého majetku, aby byli zravější



2.7.2 Mechanismy kontextové hypotézy

. Thoistová - nerovnosti ve zdraví jsou založeny na nerovnosti vystavení se stresu o lidé z vyšších skupin jsou stresu vystaveni méně


. Marmot - důležitost sociální participace, důstojnost, sociální integrita, kompetence a svobody . K. Judge - ověřuje Wilkinsonovy studie a dochází k tomu, že neplatí zcela přesně . Linch - podle jeho studie vztah prokázán nebyl


� 23

. Mackenbach - ukazuje, že Wilkinsonova teorie neplatí vůbec o Wilkinson reaguje další studií - Mind the gap: Hierarchies, health and human revolution


. Leon, Walt - ukazují, proč studie vychází právě takto o problém USA - funguje trochu jinak, takže je problém s porovnáváním




2.8 Hypotézy vysvětlující sociální gradient

. týkají se všech, bez ohledu na věk, pohlaví a diagnózu . týká se všech chorob podle jejich přenosu, prognózy i toho, zda jsou duševní, nebo fyzické . ukazuje, že zdravotní stav každé třídy je lepší, než si myslí její příslušníci, a vyšší, než u třídy nad ní . platí u nemocí, kde není známo rizikové chování . Wilkinson - bohatší lidé jsou vzdělanější a mají větší tendenci dbát na kvalitu o lidé s vyšším vzděláním jsou bohatší, tudíž mají méně rizikového chování -> jsou zdravější, mají lepší postoje a hodnoty, lepší postoj ke sportu a návykovým látkám


. úplní abstinenti vykazují nižší životní spokojenost, než příležitostní pijáci (dle měření WHO) o u pití alkoholu je důležité znát správnou míru, ale úplná abstinence není dobré řešení




2.8.1 Rizikové materiální podmínky

. špatné bydlení . vysoké množství lidí . psychiatrické diagnózy v rodině . nízký socioekonomický status . kulturní zvyky - mohou upravovat velikost zapojení lidí do rizikových aktivit . Výběrová hypotéza o nízký sociální status není příčinou, ale následkem špatného zdraví o nemocní lidé mají tendenci se propadat na sociálním žebříčku o u nás platí, že bohatší okresy mají nižší nezaměstnanost a nemocnost o socioekonomické faktory silně ovlivňují nemocnost, zvlášt pak to, jaké peníze člověk dostane jako nemocenskou o dnes lidé stonají méně často, ale déle o čím nižší je průměrný příjem, tím vyšší je nezaměstnanost o čím nižší je průměrný příjem, tím vyšší je nemocnost o čím vyšší nezaměstnanost, tím vyšší úmrtnost - mnohem silnější u mužů o vnímaný zdravotní stav . jako špatný ho vnímají nejvíce lidé se základním vzděláním . jako spíše dobrý vnímají zdravotní stav od ukončení maturity - tzn. lidé s maturitou a vyšším vzděláním vnímají svůj zdravotní stav lépe