Nerovnosti ve zdraví

• jeden z hlavních problémů současné doby v EU
• dokument Health 21 (Health for all for the 21st century)
• autorem je WHO
• témata k této problematice:
• solidarita ve zdraví v Evropském regionu - velice problematické
• spravedlnost ve zdraví - každý má právo na zdravotní pomoc ve stejné míře,
• a to v takové, která je pro něj nezbytná
• nerovnosti existují - ve zdravotním stavu, ve způsobu poskytování pomoci
• počet diagnóz - způsob práce s nimi (kvantitativní x kvalitativní ukazatele)

EU Public Health Action Programme

• snaha pomoci zranitelným skupinám obyvatel (vulnerable groups)
• vychází z hodnot life expectancy a hodnot morbidity - patří sem i kvalita života (subjektivní data)

• nerovnosti ve zdraví - existuje prvek objektivně fungující nespravedlnosti
• není přímo znevýhodňující, ale ovlivňující a zároveň lidmi neovlivnitelné (vzdělání, socioekonomický status)
• nepatří sem ale problémy volby - kouření, nezdravý životní styl (věci vlastními silami ovlivnitelné)
• důležitý je subjektivní pocit nespravedlnosti
• je nepřijatelné, aby v Evropě nadále existovaly skupiny, které tuto nespravedlnost vnímají

socioekonomický status

• uvedeno Maxem Weberem
• proměnná založená na vzdělání, příjmu a vykonávané profesi
• v demokracii by mezi nimi měla existovat korelace, v minulém režimu ale byla neutrální nebo dokonce záporná

• nelze předpokládat naprosté odstranění nerovností
• celková rovnost lidí je nedosažitelným ideálem, který pouze ukazuje možnosti
• směřování
• od 12-13. století (počátek zakládání nemocnic) existuje pocit dostupnosti a bezplatnosti zdravotnictví
• zdravotní péče je ale dražší

program EuroHealthNet - Brusel

• zkoumá nerovnosti

Trackling Health Inequalities in Europe

• projekt hledající problematiku sociální exkluze
• koordinuje ho Skotsko (Edinburgh)
• zjišťování zda je v Evropě této problematice věnována dostatečná pozornost

• v Čechách existují podobné programy a projekty - Zdravé rodičovství - mladé páry, nechtěné těhotenství
• výživové zvyklosti Romské populace (bilingvní kuchařka zdravé výživy hlavně pro těhotné ženy romského etnika)
• chutný život - základy zdravé výživy pro seniory
• liší se průměrná délka života v různých zemích

gini index

• míra nerovnosti ve výši příjmů v dané zemi
• když je jeho hodnota = 0, všichni dostávají stejně
• index je vysoký např. v USA, UK
• u nás má 10% nejbohatších 5x vyšší příjem, než 10% nejchudších

� 21

Obrázek 1 - Gini index

World_Map_Gini_coefficient World_Map_Gini_coefficient_Legend Life_expectancy_world_map Obrázek 2 - Průměrná délka života v různých zemích

2.6.1 Spravedlnost

. Dělení o 1. způsob . založeno na pojmu equity = stejnost, politická korektnost . spravedlnost ve smyslu rovnosti = equality . každý má stejný podíl, přerozdělování (v komunismu)

. ve smyslu potřebnosti - needfulness . distribuce by měla být zajištěna podle potřeb

o 2. způsob . vertikální spravedlnost . zajištění dostupnosti péče těm, kteří mají velké problémy

. horizontální spravedlnost . zajištění dostupnosti stejné péče lidem se stejnými problémy

. kritéria spravedlnosti se mění v závislosti na společensko-historických podmínkách o kritérium potřeby - v rodinném systému o kritérium rovnosti - v přátelských vztazích o vítěz bere vše - v konkurenčních vztazích

� 22

2.6.2 Hlavní výzkumné linie

. Chadwickova studie (1842) - první publikovaná studie ukazující na nerovnosti . Dreve, Whiteheadová (70. léta) - Health inequalities . Sir M. Marmot - Whitehall study o ženy a různé choroby (studie na státních zaměstnancích) o to, co tito lidé nemohou ovlivnit, ovlivňuje jejich zdraví a jejich přístup k péči

. D. Black - Black study . hypotézy o individuální hypotéza . vyšší příjem je zárukou vyššího přístupu k péči bez ohledu na jiné ukazatele . zdraví bohatších tedy bude vždy větší, než u chudých

o kontextová (ekologická) hypotéza

2.7 Kontextová hypotéza

. vychází z Wilkinsona . záleží na srovnání s ostatními, distribuci příjmů ve společnosti . nejdejde jen o to jak moc člověk má, ale jak moc má v kontextu ostatních (jak prestižní je které zaměstnání) . kontextová hypotéza byla velice silná na začátku . na zdraví nemá vliv přímo HDP ani nezaměstnanost apod., ale na distribuci a redistribuci těchto peněz . zaměřeno na soudržnosti - důležitost sociální koheze a redistribuce prostředků . na zdraví mají přímo vliv nerovnosti ve společnosti o z toho by mělo vyplývat, že je v zájmu bohatých přestat bohatnout a začít naopak chudnout, aby jim bylo lépe, ale tato teorie se samozřejmě neujala

. psychosociální výklad o sir M. Marmot o vysoká koheze občanské společnosti je významný protektivní faktor

. materiální výklad o jak se klade důkaz na životní prostředí, bydlení atd.

. Makenbach chce opustit kontextovou linii, protože se její výstupy nepotvrzují

2.7.1 Důsledky kontextové hypotézy

. společnost sebou nese zátěž nejchudších . pokud má společnost velmi chudé, ovlivňují zdraví i těch bohatých . je tedy v zájmu bohatých, aby redukovali nerovnosti - měli by se vzdát svého majetku, aby byli zravější

2.7.2 Mechanismy kontextové hypotézy

. Thoistová - nerovnosti ve zdraví jsou založeny na nerovnosti vystavení se stresu o lidé z vyšších skupin jsou stresu vystaveni méně

. Marmot - důležitost sociální participace, důstojnost, sociální integrita, kompetence a svobody . K. Judge - ověřuje Wilkinsonovy studie a dochází k tomu, že neplatí zcela přesně . Linch - podle jeho studie vztah prokázán nebyl

� 23

. Mackenbach - ukazuje, že Wilkinsonova teorie neplatí vůbec o Wilkinson reaguje další studií - Mind the gap: Hierarchies, health and human revolution

. Leon, Walt - ukazují, proč studie vychází právě takto o problém USA - funguje trochu jinak, takže je problém s porovnáváním

2.8 Hypotézy vysvětlující sociální gradient

. týkají se všech, bez ohledu na věk, pohlaví a diagnózu . týká se všech chorob podle jejich přenosu, prognózy i toho, zda jsou duševní, nebo fyzické . ukazuje, že zdravotní stav každé třídy je lepší, než si myslí její příslušníci, a vyšší, než u třídy nad ní . platí u nemocí, kde není známo rizikové chování . Wilkinson - bohatší lidé jsou vzdělanější a mají větší tendenci dbát na kvalitu o lidé s vyšším vzděláním jsou bohatší, tudíž mají méně rizikového chování -> jsou zdravější, mají lepší postoje a hodnoty, lepší postoj ke sportu a návykovým látkám

. úplní abstinenti vykazují nižší životní spokojenost, než příležitostní pijáci (dle měření WHO) o u pití alkoholu je důležité znát správnou míru, ale úplná abstinence není dobré řešení

2.8.1 Rizikové materiální podmínky

. špatné bydlení . vysoké množství lidí . psychiatrické diagnózy v rodině . nízký socioekonomický status . kulturní zvyky - mohou upravovat velikost zapojení lidí do rizikových aktivit . Výběrová hypotéza o nízký sociální status není příčinou, ale následkem špatného zdraví o nemocní lidé mají tendenci se propadat na sociálním žebříčku o u nás platí, že bohatší okresy mají nižší nezaměstnanost a nemocnost o socioekonomické faktory silně ovlivňují nemocnost, zvlášt pak to, jaké peníze člověk dostane jako nemocenskou o dnes lidé stonají méně často, ale déle o čím nižší je průměrný příjem, tím vyšší je nezaměstnanost o čím nižší je průměrný příjem, tím vyšší je nemocnost o čím vyšší nezaměstnanost, tím vyšší úmrtnost - mnohem silnější u mužů o vnímaný zdravotní stav . jako špatný ho vnímají nejvíce lidé se základním vzděláním . jako spíše dobrý vnímají zdravotní stav od ukončení maturity - tzn. lidé s maturitou a vyšším vzděláním vnímají svůj zdravotní stav lépe