Reflexologie a reaktologie

Obsah

Reflexologie a reaktologie byly směry rozšířené zejména v Rusku a v SSSR. Zakládaly se na principech přírodovědeckého materialismu.
Reflexologie: veškeré chování, jednání i řeč a myšlení jsou reflexní děje, které probíhají na základě daných zákonitostí tím složitějších, čím vyšší je funkce. Nazývá ji objektivní psychologií.
Reaktologie: Zkoumání lidských reakcí na podněty a požadavky okolí. Důraz na subjektivní faktory lidského chování. Reflex je čistě fyziologický, kdežto reakce má i myšlenkový obsah. Biologické je důležité, ale více působí sociální^[1].

Zakladatelem reflexní teorie psychické aktivity.
Reflexní činnost podle něj zahrnuje jak fyziologické, tak psychické reakce, asociace je reflexním mechanismem, psychika vzniká z asociace a je zprostředkována CNS.
Zjistil, že nervová centra jsou schopna sumarizovat senzorické stimulace, a to i podprahové^[2]
Zavedl termín reflexní oblouk pro pohyb, který začíná smyslovým podrážděním, pokračuje mozkovou aktivitou a končí svalovým pohybem^[3].

Byl ruský fyziolog, nositel Nobelovy ceny za objevy ve fyziologii trávení a objevitel podmíněného reflexu.
Na základě experimentů se psy popsal Pavlov jednu z elementárních forem učení - klasické podmiňování.
Výsledkem tohoto učení je spojení nepodmíněné reakce (např. slinění) s podmíněným podnětem (např. zvonění). * * Základními nervovými procesy jsou podráždění (excitace) a útlum (inhibice).
Na základě těchto procesů rozlišil Pavlov typy temperamentu, které v podstatě odpovídají temperamentům Hippokratovým, např. pro cholerika je typická silná excitace a slabý útlum, zatímco pro flegmatika silný útlum a slabá excitace.
Typy vyšší nervové činnosti jsou dány také vztahem dvou signálních soustav. První signální soustava, kterou má člověk společnou se zvířaty, bezprostředně zaznamenává skutečnost v podobě dojmů, pocitů a představ. Druhá signální soustava je spojena se slovem a lidským myšlením^[4].

Roku 1885 otevřel první experimentálně psychologickou laboratoř v Rusku.
Jeho psychologie je přísně objektivní, založená na pojmu reflex.
Psychické procesy je možno brát jako komplexy podmíněných reflexů. Reflexní pohyby mohou být vyvolány nejen podmíněným podnětem, ale i podněty asociovanými s původním podnětem.
Bechtěrev rozpracoval metodiku podmíněného reflexu. Ta umožňovala objasnit stav korových center, spojení mezi centry, dostředivých a pohybových drah^[5].

Nejznámější reaktolog, pracoval nejprve v oblasti psychologie dítěte.
Zatímco Bechtěrev požaduje nahrazení psychologie reflexologií, Kornilov hájí psychologii, ale vystupuje proti psychologii idealistické.
Snaží se vybudovat psychologii na základě dialektického materialismu a označuje ji jako reaktologii^[6].

Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.