Odpovědnost poskytovatele informačních služeb
Pod pojmem „poskytovatel informačních služeb“ neboli ISP (Information service provider) najdeme subjekty, které za úplatu poskytují přístup do informační sítě. V evropském prostoru (EU) se této oblasti věnuje směrnice č. 98/34/ES. Ta definuje poskytování informačních služeb jako služby, které jsou objednány uživatelem a jsou poskytovány elektronicky a na dálku. Definice samotného pojmu „poskytovatel informačních služeb“ je právně upravena až ve směrnici 2000/31/ES.[1]
Obsah
Charakteristika ISP
Článek 2 směrnice č. 2000/31/ES:
- „služba informační společnosti“ služby ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 98/34/ES ve znění směrnice 98/48/ES;
- „poskytovatelem“ každá fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje určitou službu informační společnost;
- „usazeným poskytovatelem“ poskytovatel, který účinně vykonává prostřednictvím stálého zařízení po neurčitou dobu hospodářskou činnost; existence a používání technických prostředků a technologií nezbytných k poskytování služby nevytváří samy o sobě usazení poskytovatele;
- „příjemcem služby“ každá fyzická nebo právnická osoba, která k profesním či jiným účelům využívá služeb informační společnosti, zejména pro vyhledávání či zpřístupňování informací;
- „spotřebitelem“ každá fyzická osoba, která jedná za účelem nespadajícím do její profesní či obchodní činnosti;[2]
Definice služeb informační společnosti byla do právního systému ČR implementována prostřednictvím zákona č. 480/2004 sb., o některých službách informační společnosti a de facto kopíruje právní formulaci evropských směrnic a nařízení.
§2 Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a)službou informační společnosti jakákoliv služba poskytovaná elektronickými prostředky na individuální žádost uživatele podanou elektronickými prostředky. Poskytována zpravidla za úplatu; služba je poskytnuta elektronickými prostředky, pokud je odeslána prostřednictvím sítě elektronických komunikací a vyzvednuta uživatelem z elektronického zařízení pro ukládání dat.
d) poskytovatelem služby je každá fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje některou ze služeb informační společnosti.[3]
Za poskytovatele informačních služeb můžeme označit:
- Provozovatele síťové komunikační infrastruktury
- Provozovatele síťové asistenční infrastruktury
- Provozovatele hostingových služeb, služeb pro bloggery apod.
- Provozovatele e-mailových služeb
- Vyhledávače a portály
- Diskuzní servery, diskuzní služby
- Zpravodajské servery
- Doménové autority
Oficiální klasifikace dle platné české legislativy (zákon 480/2004 sb.) rozděluje poskytovatele informačních služeb do tří skupin.
- Poskytovatele služeb spočívajících v přenosu informací poskytnutých uživatelem (access provider)
- Poskytovatele služeb spočívajících v automatickém meziukládání informací poskytnutých uživatelem (caching)
- Poskytovatele služeb spočívajících v ukládání informací poskytnutých uživatelem (storage nebo hosting)
Pro všechny tři skupiny poskytovatelů informačních služeb (ISP) platí zásada, která říká, že: „je-li informace svou kvalitou protiprávní a ISP neměl povědomí a o a jejím vytvoření a případné komunikaci, je ISP ze zákona odpovědnosti zbaven“.[1]
Poskytovatelé služeb spočívajících v přenosu informací poskytnutých uživatelem
- provozovatelé síťové komunikační infrastruktury (fyzické, logické)
- provozovatelé síťové asistenční infrastruktury
- operátoři služeb elektronických komunikací
§3 Odpovědnost poskytovatele služby za obsah přenášených informací
(1) Poskytovatel služby, jež spočívá v přenosu informací poskytnutých uživatelem prostřednictvím sítě elektronických komunikací nebo ve zprostředkování přístupu k sítím elektronických komunikací za účelem přenosu informací, odpovídá obsah přenášených informací, jen pokud, a) přenos sám iniciuje b) zvolí uživatele přenášené informace nebo c) zvolí nebo změní obsah přenášené informace.[3]
Poskytovatelé služeb spočívajících v automatickém meziukládání informací poskytnutých uživatelem
§4 Odpovědnost poskytovatele služby za obsah automaticky dočasně meziukládaných informací
Poskytovatel služby, jež spočívá v přenosu informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací automaticky dočasně meziukládaných, jen pokud:
a) změní obsah informace, b) nevyhoví podmínkám přístupu k informaci, c) nedodržuje pravidla o aktualizaci informace, která jsou obecně uznávána a používána v příslušném odvětví d) překročí povolené používání technologie obecně uznávané a používané v příslušném odvětví s cílem získat údaje o užívání informace, nebo e) ihned nepřijme opatření vedoucí k odstranění jím uložené informace nebo ke znemožnění přístupu k ní, jakmile zjistí, že informace byla na výchozím místě přenosu ze sítě odstraněna nebo k ní byl znemožněn přístup nebo soud nařídil stažení či znemožnění přístupu k této informaci.[3]
Poskytovatele služeb spočívajících v ukládání informací poskytnutých uživatelem
- Provozovatelé hostingových služeb
- Provozovatelé webmailu
- Diskuzní servery, diskuzní služby
§ 5 Odpovědnost poskytovatele služby za ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem
(1) Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele, jen:
a) mohli-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo b) dozvěděl1li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací. (2) Poskytovatel služby uvedený v odstavci 1 odpovídá vždy za obsah uložených informací v případě, že vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na činnost uživatele.[3]
§ 6Poskytovatelé služeb uvedení v § 3 až 5 nejsou povinni
a) dohlížet na obsah jimi přenášených nebo ukládaných informací,
b) aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní obsah informace.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 POLČÁK, Radim. Právo na internetu: spam a odpovědnost ISP. Brno: Computer Press, 2007. Právo a IT. ISBN 978-80-251-1777-4.
- ↑ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000, o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu ("směrnice o elektronickém obchodu"), čl. 2, Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2000/31/oj, [2016-05-05]
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 Zákon č. 480/2004 sb. Zákon o některých službách informační společnosti, §2, [2016-05-05]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/files/480.pdf Chybná citace: Neplatná značka
<ref>
; název „480/2004“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>
; název „480/2004“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>
; název „480/2004“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>
; název „480/2004“ použit vícekrát s různým obsahem
Použitá literatura
- POLČÁK, Radim. Právo na internetu: spam a odpovědnost ISP. Brno: Computer Press, 2007. Právo a IT. ISBN 978-80-251-1777-4.
- Zákon č. 480/2004 sb. Zákon o některých službách informační společnosti,[2016-05-05]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/files/480.pdf
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000, o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu ("směrnice o elektronickém obchodu"), čl. 2, Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2000/31/oj, [2016-05-05]
Související články
Klíčová slova
právo, internet, ISP, informační služby, služby informační společnosti, odpovědnost poskytovatele informačních služeb