Současný vývoj a výzkum/old

Výzkumné aktivity v rámci informační politiky, relevantní zdroje, velké výzkumné projekty a agentury. Výzkum o dopadech informační politiky na různé oblasti. Statistické sledování a monitoring – jejich principy, problémy a specifika. Stav výzkumu a vývoje v oblasti ICT v EU, srovnání zemí EU, trendy a výzvy. Patentová politika v oblasti ICT. Současné strategie výzkumu a vývoje v oblasti ICT a jejich kritické zhodnocení. Zhodnocení stavu v ČR.

Přehled

Evropská unie se nesnaží koordinovat veškerý výzkum svou vědeckotechnickou politikou, určuje však jeho priority, podporuje kooperaci výzkumných pracovišť a dalších subjektů z členských zemí a podílí se na výzkumu finančně. Snahou Evropské komise a členských států Evropské unie je také propojit vysoce kvalitní výzkum a vývoj se vzděláváním a průmyslem a docílit tak trvale udržitelného růstu v zemích EU. Výzkum a inovace přímo přispívají k lepší životní úrovni jednotlivců i k blahobytu společnosti jako celku. Hlavním cílem politiky v oblasti výzkumu a technologického rozvoje je vytvořit z Evropské unie jednu z předních světových ekonomik založených na vědomostech. Proto je v rámci vytváření jednotného výzkumného prostoru nutné, aby co nejlépe fungovala spolupráce na všech úrovních, aby existovala lepší koordinace mezi evropskými a vnitrostátními politikami, aby docházelo k rozvoji strukturálních kapacit a aby výzkumné sítě vytvářelo více týmů. Tím by se měl také povzbudit volný pohyb osob a předávání myšlenek. Unie se nesnaží koordinovat veškerý výzkum svou vědeckotechnickou politikou, určuje však jeho priority, podporuje kooperaci výzkumných pracovišť a dalších subjektů z členských zemí a podílí se na výzkumu finančně.

Obsah

HLAVNÍ SOUDOBÉ PROGRAMY PRO VÝZKUM A VÝVOJ (dle doc. Rudolfa Vlasáka, text: Informační politika: minulost a současnost v Čechách a ve vyspělých demokraciích)

CIP – rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace 2007 – 2013. Zaměření: malé a středné podniky (SME). Hlavní věcné zaměření: uplatnění ICT, využívání obnovitelných zdrojů energie Dělí se na 3 operační programy: 1) program pro podnikání a inovace 2) program na podporu ICT 3) program „Inteligentní energie pro Evropu“ (IEE)

Framework 7 – 7. Rámcový program EU 2007 – 2013. Hlavní heslo: „Spolupráce, myšlenky, lidé a kapacity“ – sleduje, jako jeden z „rámcových“ programů EU, obecné cíle Lisabonské strategie

Program eTen Vyhlášen Evropskou komisí v rámci eEurope2005 a ukončen k 1.1.2007. Financovány projekty: 1. MICHAEL (spuštěn 2004) orientován na ukládání a on-line vyhledávání popisů informačních zdrojů ve francouzských, britských a italských institucích, uchovávajících kulturní dědictví 2. MICHAEL plus (2006 – 2008), pokračování předchozího projektu MICHAEL, rozšířen na 14 států EU. Hlavní cíl: jednoduchý, rychlý a bezplatný přístup k digitalizovanému kulturnímu dědictví ve formě národních portálů, on-line katalogů, resp. přímo digitálních galerií, muzeí, archívů a knihoven po celé Evropě

Projekt TEL Zahájen 1.2.2001, ukončen k 1.1.2005. Cíl: Vyvinout technologii pro založení celoevropské digitální knihovny, založené na distribuovaných digitálních sbírkách. Hlavní výstup: k 17.3.2005 vytvořen portál Evropské knihovny „Europeana“  Projekt TELPlus Zahájen 1.10.2007, plánované ukončení k1.1.2010. Financován z programu e-ContentPlus. Koordinátor: Národní knihovna Estonska. Hlavní cíle: - optickým rozpoznáváním znaků digitalizovat přes 20 milionů stran důležitých multilingválních dokumentů, uchovávaných zatím formou faximile - transformovat data z proprietárních databází s přístupem pouze Z39.50 do formátu OAI, resp. s ním slučitelného - připojit i národní knihovny Bulharska a Rumunska za plné členy Evropské knihovny

Projekt TEL-ME-MOR Zahájen 2.2.2005, ukončen 31.1.2007 Integroval přístup k digitálním knihovnám mezi starými a novými členskými státy EU Koordinátor: Německá národní knihovna Hlavní výstup: v 10 nových členských zemích EU založeny předpoklady pro on-line přístup do Europeany

Projekt Digital Libraries Definován pojem „digitální knihovna“ jako „organizovaná sbírka digitálního obsahu, která je veřejně přístupná“. Přijat „referenční model“ OAIS (Open Access Information System) definovaný normou ISO 14721/2003 a zaveden termín „důvěryhodné digitální úložiště“ Vytvořena integrující webová adresa www.theeuropeanlibrary.org

Program eContent Hlavní cíl: integrovat obsah všech on-line služeb od webových portálů přes služby mobilních operátorů po digitální TV a širokopásmová videa. 3 hlavní linie programu: 1. Zlepšení přístupu k obsahu veřejných informačních systémů a rozšíření jejich využívání - experimentální ověřování produktů „s přidanou hodnotou“ - zřizování „evropských sbírek digitálních dat“ 1. Podpora vytváření obsahu ve vícejazyčných a multikulturních platformách - podpora nových partnerství a přijímání nových strategií pro podporu vícejazyčných a multikulturních digitálních obsahů - posilování „jazykové infrastruktury“ 2. Zajištění dynamiky tru s digitálním obsahem - obchodování s autorskými právy mezi účastníky trhů s digitálním obsahem - vývoj a sdílení společné vize vývoje trhu s digitálním obsahem

Projekt Grid Název „Grid“ převzat z označení organizační varianty elektrických rozvodných sítí ze začátku 20. století, kde každý dům a podnik mohl mít vlastní elektrárnu a síť je sdílela. V prostředí počítačových sítí jsou gridy chápány jako hardwarová síťová infrasruktura, která poskytuje spolehlivý, standardizovaný, všude přítomný a levný přístup ke špičkovým výpočetním službám. Hlavní výstupy: EGEE I-III (Enable Grids for E-SciencE), členěny podle roků 2006-8 Řešitelskou organizací je CERN (v ČR CESNET) Cíl: celoevropská gridová infrastruktura vědecké komunity Účastny i země mimo EU (celkem 32 zemí, 90 vědeckých institucí). Původně pro oblasti fyziky vysokých energií a biomedicíny, později i např. pro archeologii nebo informatiku.

Hodnocení vývoje EU v oblasti eGovernmentu Od přijetí tzv. Lisabonských cílů Evropskou radou v březnu 2000 byla podpora eGovernmentu v popředí snah vedoucích k ekonomickému růstu v Evropě. Nejvýznamnější studie: Tzv. Kokova zpráva o stavu Lisabonské strategie zdůraznila důležitost dosažení cílů v oblasti eGovernmentu vytyčených v evropském akčním plánu a navrhla prioritní oblasti soustředění úsilí.