Neuroanatomie

pojem reflex zavedl český lékař Jiří Procházka
reflexní teorii rozpracoval sovětský fyziolog Ivan Petrovič Pavlov

Centrální nervová soustava

CNS tvoří:

šedá hmota - těla a krátké výběžky - analýza a syntéza vzruchů, kůra nebo jádra
bílá hmota - dlouhé výběžky - nervové dráhy, vedení vzruchu

Obaly

mozek uložen v dutině lební, mícha v kanálu páteřním
tvrdá plena - dura mater - vnější obal, vystýlá dutinu lební, přirůstá ke spodině, kolem míchy tvoří tuhý vak, mezi kostí a tvrdou plenou jsou cévy, vazivo a tuk
pavučnice - arachnoidea - vnější obal, nesleduje záhyby mozku, mezi ní a omozečnicí vznikají dutinky, vyplněné mozkomíšním mokem
omozečnice - pia mater - vnitřní bal , blanitá plena, cévnatá, vniká do brázd

Mozkomíšní mok

liquor cerebrospinalis
čirá tekutina, bez buněk
rozpuštěná glukóza a bílkoviny (nepatrné množství)
složení se mění při zánětlivých onemocněních - proto vyšetření mozkomíšního moku

Mozkové komory

IV. komora ventriculus quartus - rozšíření centrálního míšního kanálku
odtud vystupuje Sylviův kanálek - aqueductus cerebri, prochází středním mozkem a ústí do III. mozkové komory
III. komora - ventriculus tertius - v mezimozku, jsou s ní spojeny postranní komory
I. a II. komora - postranní komory ventriculi laterales - v každé hemisféře jedna
pneumoencefalografie studuje pomocí rentgenu velikost komor
blána na stěnách komor produkuje mozkomíšní mok, ten pak otvorem ve stropu IV. komory odtéká mezi pavučnici a omozečnici

Mícha hřbetní

medulla spinalis
šedá hmota - je uprostřed, má tvar motýlka, odstupují z ní přední rohy míšní - odstředivá vlákna motorická
zadní rohy míšní - dostředivá vlákna senzorická (vzruchy z extero i interoreceptorů)
bílá hmota obklopuje šedou, je jí na každé straně rozdělena na tři pole
vzestupné dráhy - ascendentní - vedou vzruchy do mozku
michohrbolová dráha - spinotalamická - vede vzruchy kožní citlivosti
míchomozečková dráha - spinocerebelární - regulace svalového napětí a koordinace
sestupné dráhy (descendentní) - přijímá vzruchy z mozku (převádí je do šedé hmoty a tudy k orgánům)
nejvýznamnější je pyramidová dráha - dráha kortikospinální
mimopyramidové dráhy

Mozek

vzniká z ektodermu, ze kterého se zakládá hlavový konec nervové trubice

Prodloužená mícha

medulla oblongata
v týlní kosti
uvnitř je IV. mozková komora
z přední strany odstupuje posledních 7 párů mozkových nervů
přebírá dráhy míchy hřbetní a přidává k nim dráhy z polohových, pohybových a sluchových receptorů vnitřního ucha
jsou v ní centra životních funkční, obranných nepodmíněných reflexů

Retikulární formace

reticulum = síťka
sahá z prodloužené míchy do ostatních částí mozkového kmene a až do mezimozku
obsahuje ústředí řídící dýchání a krevní oběh
při „zlomení vazu“ tedy horních krčních obratlů dochází k jejímu poškození
vysílá vzruchy udržující mozkovou kůru v aktivitě, bdění (poškození může vyvolat chorobný spánek)
uvádí mozkovou kůru nespecifickým senzitivním systémem do takového stupně podráždění, že je schopna přijímat a zpracovávat podněty ze specifických drah (zároveň však zajišťuje výběrovost vnímání - aktivuje jen pro ty podněty které jsou důležité)
svými sestupnými vlákny do míchy zajišťuje koordinaci svalů, napětí a tak vzpřímený postoj

Most Varolův

pons Varoli
před prodlouženou míchou, po stranách přechází plynule do mozečku
vychází z něj trojklanný nerv
v jeho bílé hmotě jsou vlákna zprostředkovávající spojení kůry s mozečkem
je tedy důležitý spojovací útvar mezi kůrou a nižšími částmi CNS

Mozeček

cerebellum
zadní jáma lební, nad prodlouženou míchou a mostem
dvě polokoule spojené červem mozečkovým - vermix cerebelli, raménky mozečkovými spojený s prodlouženou míchou, mostem a středním mozkem
má významnou funkci při regulaci svalového napětí a udržování rovnováhy, koordinaci úmyslných pohybů
sbírá vzruchy z receptorů a motorické oblasti mozkové kůry a koordinuje je
při poškození se objevuje nekoordinovanost pohybů, přehnané a neodměřené pohyby, problémy s mluvením atd. (podobné projevům intoxikace alkoholem -
ochromuje mozeček)

Střední mozek

mesencephalon
nejmenší oddíl mozku člověka, skryt mezi mostem varolovým a mezimozkem
má mnoho různých funkcí, prochází jím Sylviův kanálek, jeho součástí je retikulární formace
na horní straně jsou dva páry výběžků - čtverhrbolí - kde končí některé zrakové a sluchové dráhy což umožňuje zprostředkování pohybových reakcí očí, hlavy a celého těla
nachází se zde i centrum zornicového reflexu (zužování a rozšiřování zornice)

Mezimozek

diencephalon
zcela skryt koncovým mozkem
boční stěny tvoří prav a levý hrbol mezimozkový, spodní stěna podhrbolí
v přední části je stopkou připojen podvěsek mozkový
uvnitř je III. mozková komora, k jejímuž blanitému stropu je připojena šišinka

Hrbol mezimozkový

thalamus
pravý a levý, útvary vejčitého tvaru, zasahuje sem výběžek retikulární formace
četnými vlákny oboustranně spojen s kůrou mozkovou - převádí do ní vzruchy z nižších oddílů CNS, jeho činnost je ale řízena mozkovou kůrou
je přepojovací stanicí aferentních vláken jdoucích od receptoru ke kůře, přijímá a předává počitky kůře mozkové
podněty zde získávají citový přízvuk, při afektech vyvolává thalamus somatickou odezvu
zpracovává a reaguje na bolestivé impulzy

Podhrbolí

hypothalamus
tvoří spodinu III. mozkové komory, pod ním je hypofýza (podvěsek mozkový) - před ní se kříží zrakové nervy
je nejdůležitějším nadřazeným koordinačním centrem vegetativních funkcí -
je zde sympatická a parasympatická regulační oblast
ve střední oblasti jsou centra sytosti a hladu, řídí metabolismus tuků a cukrů
je zde i termoregulační ústředí a ústředí pro udržování osmotického tlaku, příjmu vody řízení afektivního a sexuálního jednání

Koncový mozek

telencephalon
tvořen dvěma hemisférami, mezi nimiž je štěrbina ve které je kalózní těleso - corpus calosum
na povrchu polokoulí je plášť - pallium z šedé hmoty, jinak jsou polokoule vyplněny bílou hmotou, ve spodní části jsou jádra šedé hmoty zvané spodinové uzliny
na povrchu hemisfér jsou brázdy (sulci), z nichž největší je ústřední -
centrální - brázda Rolandova, po stranách je brázda zvaná postranní jáma fossa cerebri lateralis
brázdy rozdělují mozek na laloky:

čelní lalok - lobus frontalis
temenní lalok - lobus particalis
spánkový lalok - lobus temporalis
týlní lalok - lobus occipitalis

Limbický systém

útvary které vytvářejí při vývoji plodu límec (limbus) mozkové tkáně kolem mozkového kmene, nejstarší část korové tkáně
skládá se z korového lemu a hlubokých útvarů (amygdala, hippocampus)
účastní se řízení koordinace vegetativních a somatických funkcí při emotivním chování, emoční projevy jsou tlumeny mozkovou kůrou, ale přesto je nelze vědom zahájit ani zastavit
řízení sexuálního chování, vytváření dočasných spojů, ovlivňuje paměť
prosazuje se zvláště přes hypotalamus

Spodinové uzliny

bazální ganglia
jádra šedé hmoty ve spodině hemisfér koncového mozku
tato jádra regulují volní i mimovolní pohyby, ale jejich činnost sama o sobě k pohybu nevede, pouze řídí vztahy mezi podrážděním a útlumem úmyslných pohybů
jeho poškození způsobuje hyperkinetické nebo hypokinetické stavy

Bílá hmota

velké množství nervových drah vyplňujících vnitřek hemisfér
jsou zde 3 základní druhy drah:

asociační - spojují závity kůry v téže polokouli, analyticko - syntetická činnost kůry
komisurální - spojují stejná místa kůry obou polokoulí, prochází vazníkem
projekční - spojují kůru s nižšími oddíly CNS

Kůra mozková

neocortex
vývojově nejmladší a nejdokonalejší část mozku, silná asi 2-5 mm, 6 vrstev nervových buněk
řídí veškerou činnost organismu a je sídlem vyšší nervové činnosti
zachycuje, rozlišuje a seskupuje vzruchy které do ní přicházejí
jsou zde menší okrsky se stejnou mikroskopickou stavbou a tedy stejnou funkcí (korová projekční centra) ta tvoří menší část, větší tvoří asociační oblasti

Korová projekční centra

motorické korové centrum

čelní lalok, před centrální brázdou
každá oblast svalstva má svou oblast v mozku, její velikost je určena významností svalové skupiny
vycházejí odsud sestupná vlákna pyramidové dráhy - řídí úmyslné pohyby
spojeno s mozečkem

motorické korové centrum řeči

Brockovo, umístěno před motorickým centrem ovládajícím pohyby ruky
poškození vyvolá neschopnost vyjádřit myšlenky mluvenou řečí

korové centrum kožní citlivosti

temenní lalok, za ústřední brázdou

korové centrum zrakové

kůře vnitřní strany týlního laloku
v dominantní hemisféře je vizuální centrum řeči

korové centrum sluchové ve spánkovém laloku, vedou sem vlákna přes thalamus Wernickeho sluchové centrum řeči korové centrum chuťové

nad postranní jámou, za zadním centrálním závitem

korové centrum čichové

neleží v neokortexu ale ve starší oblasti kůry - spodině čelních laloků
vlákna čichového nervu nejdou přes thalamus ale přímo