The information revolution

Prezentace knihy na Slideshare: http://www.slideshare.net/stunome/the-information-revolution-11561623

Text knihy ke stažení ve dvou souborech PDF: https://docs.google.com/open?id=0B-sIzXbxfUB3MGVkYWMyZDItNGQzOC00MzgwLTkxMWMtNWQ2MjFlZDFmMmZk https://docs.google.com/open?id=0B-sIzXbxfUB3NzVjMDA3ZjYtOTUxZS00NWNlLWFhNGEtN2EyOGM1MWMyMmI5

Shrnuti knihy

Sbírka textů, kterou sestavil Donald Altschiller, se zaobírá filozofickými, kulturními, sociálními, politickými a ekonomickými důsledky informační revoluce. Jedná se tak o velmi komplexní náhled na problematiku informační revoluce. Editor zkompiloval různé druhy textů – články ze specializovaných časopisů, novin nebo úryvky ze zákonů či vyhlášek. První část knihy se týká historie a budoucnosti informační dálnice, popisuje původ a zavedení tohoto pojmu. Druhá část knihy popisuje ekonomické dopady informační revoluce v USA a částečně i ve světě. Nové technologie vyvolaly debaty ohledně práva a zákonu; těm se věnují texty ve třetí a čtvrté části knihy. Poslední část se zabývá sociálními a kulturními dopady nových komunikačních technologií. (Kniha byla publikována v roce 1995, některé texty jsou ještě straší – toj třeba zohlednit při čtení textu).

1. část: Přehled informační revoluce

1. článek: úryvky z plánu komise založené Al Gorem; představení programu National Information Infrastructure: Agenda for Action

• představení cílů a principů fungování National Information Infrastructure (NII)
• představení hlavních tezí (např. administrativa by měla spolupracovat se soukromým sektorem)
• představení přínosů NII – ekonomické přínosy, podpora demokracie, tvorba nových pracovních míst, podpora zdraví apod.

2. článek: text z časopisu Computerworld, jehož součástí je rozhovor s vynálezci Arpanetu, předchůdce internetu

• možnosti rozvoje internetu v budoucnu (zajímavé je, že sami vynálezci mu v budoucnu nepředpovídali tak masivní rozšíření a vliv na naše každodenní životy, jak tomu dnes je; internet považují pouze za součást informační dálnice)
• objevuje se stále aktuální téma bezpečnosti a ochrany soukromí
• využití internetu v podnikání a byznysu (pokud nebudeme internet regulovat, bude to podhoubí pro kreativitu a nové produkty)

3. článek: v posledním textu první části knihy najdeme text s názvem “Magna Carta for the Knowledge Age” z časopisu New Perspective Quarterly

• jedná se o socialní kritiku informační revoluce
• definuje pojem cyberspace, který srovnává s pojmem informační superdálnice (ve výsledku je cyberspace volný, nekontrolovaný prostor pro sdílení neomezeného množství znalostí; oproti tomu je informační superdálnice tok informací kontrolovaný vládou, organizovaný a centralizovaný)
• celkově text nabízí filozofickou a historickou analýzu informační revoluce a jejích dopadů

2. část: Ekonomické a obchodní aspekty informační revoluce

Druhá část knihy se týká ekonomických a obchodních aspektů informační revoluce; je složena ze čtyř textů. Přibližně 38 % amerického ekonomického růstu od roku 1990 může byt přičteno obchodním a zákaznickým výdajům na moderní technologie.

1. článek: “Digital Juggernaut” z roku 1994 byl původně publikován v časopisu Business Week, analyzuje rozrůstající se americký informační ekonomický sektor – ačkoli se někteří skeptici nedívali na informační technologie s obchodním potenciálem, realita se ukázala být jiná

• článek udává konkrétní příklady firem a jejích ročních vzrůstajících obratů

2. článek “Will the Information SuperHighway be a death of retailing?” si pokládá otázku, zda online technologie způsobí zánik nakupování v kamenných obchodech a konec maloobchodů

• v úvodu článku je představena zajímavá vize budoucnosti Billa Gatese, který si představoval nakupování tak, že budeme koukat na televizi, bude se nám líbit to, co má herec na sobě, klikneme na to, objeví se nabídka, zda si chceme oblečení koupit, potvrdíme, že ano, objeví se nabídka našich kreditních karet a možnosti doručení a objednávku odešleme – způsob nakupování nám dobře známý z e-shopů, jen přes rozhraní interaktivní a dotykové televize
• v textu odpověď nenajdeme, ale dnes si můžeme odpovědět sami – je na každém obchodníkovi, zda e-shop zařadí do svého podnikání, jak moc bude kreativní a vyjde zákazníkům a jejich potřebám vstříc, zda zcela opustí kamenný obchod; dalo by se říci, že dnes e-shopy a kamenné obchody žijí v symbióze
• predikce, že díky online nakupování a placení kartou (ne tedy fyzickými penězi) lidé utratí více peněz, se potvrdila (nakupování online vyžaduje menší vynaložení energie a člověk nemá takový prožitek utracených peněz)
• v závěru je však konstatováno, že záleží na obchodníkovi, který musí nabídnout zákazníkovi to, co chce, ať je to online nákup nebo možnost zkoušení oblečení v kabince

3. článek: “If this is the information Superhigway, Where are the rest stops?”(v překladu Pokud je tohle informační dálnice, kde jsou odpočívadla?) se zaměřuje na následky telekomunikace na amerického spotřebitele 4. článek: poslední článek “Informační dálnice” se zabývá dopady nových technologií na média, noviny a zpravodajské agentury

• média musela rozšířit své pole působnosti, aby stačila trhu – text, audio a video se stalo součástí jednoho balíčku
• poptávka po profesionálních novinářích prý poroste
• i konzument informace se zapojí do výroby zpráv

3. část: Právní a zákonodárné otázky související s informační revolucí

Třetí část knihy se zabývá tématem, jak spravovat a regulovat informační dálnici (toto téma se prolíná celou knihou). 1. článek: “Legislative Agenda for Telecommunications” tedy Zakonodárny plán pro Telekomunikace z časopisu Issues in Science and Technology

• autor navrhuje možné zákony a formy regulace telekomunikace

2. článek: Polocing Cyberspace (Kontrola kyberprostoru) je z U.S. News a World Report

• o svobodě projevu se hovořilo vždy, ale kyberprostor a nové technologie tuto debatu zintenzivnili, protože vyvstaly nové otázky
• konkrétně se text týká Prvního dodatku k Listině Práv a Svobod

3. článek: “Wire Pirates” (Internetoví piráti) se zabývá zásahem do soukromí internetovými piráty a obecněji bezpečnostím internetu 4. článek: “Who owns the Law” (Kdo vlastní zákon) z časopisu Wired zkoumá, kdo je vlastníkem právní informace; dnes se v době egovernment nejedená o aktuální problém

4. část: Politické aspekty informační revoluce

Dopady nových technologií na politický svět. 1. článek: “The National Information Infrastructure: Policy-Making and Policy Makers” se zabývá rolí vlády v tvorbě zákonů (policy-making) 2. článek: „The underpinnings of Privacy Protection” (Základy ochrany soukromí) ze zabývá problémem ochrany soukromí při používání moderních technologií 3. článek: “Winning the Votes on Information Super-Highway” (Vyhrávání hlasů na Informacni dálnici) popisuje kreativní metody, jak politici používají informační technologie 4. článek: „Democracy Online“ popisuje v budoucnu možné online setkaní městské rady

5. část: Kulturní a sociální aspekty informační revoluce

1. článek: “Cultural influences of the information superhighway” 2. článek: “Breaking the Box” autor (Gilder) porovnává inteligenci počítačů s banalitou televize. Vychvaluje informační technologie, protože stojí za revitalizací kapitalismu 3. článek: “ Sex and the SuperHighway “ se zabývá problematikou genderu v technologickém sektoru – autor vybízí k většímu zapojení žen v technických a manažerských pozicích 4. článek: „The Naked City“ se zaměřuje na vzrůstající problémy s výchovou mládeže kvůli přístupnější pornografii

National Information Infrastructure - základy

Informační politika má nesmírný vliv na ekonomiku USA (informace jako klíčový komponent ekonomiky. Informační služby a produkty jsou druhým největším sektorem ekonomiky USA pokrývající 10-12% HDP. 80 léta - investice 1 trilionu dolarů do IT (info politka začala pronikat do finančních trhů). Globální finanční systém = informační síť (banky v důsledku investují do IT). Potřeba překonat bariéru času a vzdálenosti. Gore a Clinton se 1992 závázali k nasazení „národní informační sítě“ - příšlo od Gora (Komunikační akt z 1991).

NII - vize

NII = tisíce propojených interoperabilních telekomunikačních sítí, počítačových systémů, televizí, faxů, telefonů a jiných informačních zařízení, software, informačních systémů a databází a i lidí. Cílem je do roku 2015 prolinkovat každou domácnost, firmu, laboratoř, třídu a knihovnu (strategie od roku 1993). Zlepšení přístupu k veřejným informacím.

Agenda for Action – identifikovala 9 principů a cílů NII: (1) podporovat investice soukromého sektoru; (2) rozšíření univerzální služby - zajistit, aby informace byly k dispozici za dostupnou cenu; (3) technologické inovace a nové aplikace; (4) podpora interaktivity a uživatelsky řízený provoz; (5) zajištění informační bezpečnosti a spolehlivosti sítě; (6) zlepšení správy spektra; (7) ochrana práv k duševnímu vlastnictví; (8) koordinace s ostatními úrovněmi veřejné správy a dalších národů a (9) poskytování přístupu k vládním informacím a zefektivnění zadávání veřejných zakázek.

Realizace NII

Komplexní vize vyžaduje komplexní plán realizace: Federální komunikační komise (FCC) – regulační a kontrolní orgán odpovídající za veškerou komunikaci, jejíž smyslem je naplňování zákona o komunikaci a výkon státní správy v oblasti telekomunikace. “Telecommunications Act of 1996” - podepsán Billem Clintonem, jde o rozsáhlý zákon o telekomunikacích. Jeho součástí je Communications Decency Act - explicitně říká, že mladistvým do 18 let nesmí být předkládáno cokoli, co podle současných mravních kritérií zjevně nepřístojným způsobem popisuje či zobrazuje “sexuální či vyměšovací aktivity nebo orgány” - kritika ve spojitosti se svobodou vyjadřování.

Státní dohled: Potřeba dohledu antimonopolního úřadu (politika hospodářské soutěže) – případ AT&T, která byla po téměř 60 letech uznána za monopol (nutnost oddělení regionálních společností od mateřské matice) stát a lokální vlády regulují služby telekomunikační providerů Info politika v USA je tvořena více než 100 výkonných a nezávislých agentur (executive branches), dva tucty kongresových výborů, podvýborů a odborných poradních orgánů, federálních soudů, 51 státních veřejných zakázek a doslava tisíce lokálních regulačních orgánů

NII jako výzva

Smyslem je identifikovat a sledovat racionální,konzistentní a efektivní informační politiku, což se skutečně začalo dít za Clintonovi vlády. Univerzální služba jako vize (historicky POTS – Plaind Old Telephone Service – propojení každé domácnosti s telefonní sítí) – ale univerzální služba je vždy spjatá s představou monopolu a státní regulace. Mohl by vůbec vzniknout internet, kdyby lidé od začátku předpokládali, že k němu je nutný univerzální přístup? Je hrozně zjednodušující mluvit o těchto věcech jako o absolutních a nemluvit o cenách a časových plánech nutných pro uskutečnění těchto věcí. Agenda for Action dává důraz na ochranu duševního vlastnictví, což se ale v realitě neděje – ohrožení cílů NII – částečně z důvodu, že kopírování a krádež duševního vlastnictví je v digitálním světě technicky velmi snadná. Info politiku ovlivňuje diverzita, počet problému a počet zainteresovaných stran.

Ochrana soukromí

Před 100 lety Louis Brandeis a Samuel Warren otevřeli otázku práva na soukromí - případ Olmstead vs. USA (1928 – odposlouchávání – nebylo porušeno právo na soukromí). Čtvrtý dodatek ústavy zaručuje právo na ochranu soukromí - Ústava USA jako kompromis mezi dvěma zly – anarchií a tyraníí. Katz vs. United States: příčina změny dodatku – je třeba právo na soukromí rozšířit i do veřejných prostor (telefonní budka) – Katz vyhrál. S nástupem technologií se otázka soukromí přesouvá do dvou oblastí: dohled, dozor ze strany autority (státu) a ochrana osobních dat.

Kontrola ze strany autority: Dnes je běžné kontrolovat ze strany zaměstnavatele zaměstnance (maily, hovory). Za posledních 20 let vzniklo mnoho strategiíí ochrany. USA 1973: Kodex legálních praktik v oblasti automatizovaných systému osobních dat. 1986: Soukromí v elektronické komunikaci (zásah pouze na základě soudního příkazu).

Strategie: strategie USA: přijímat legislativní opatření na základě průběžných problémů. Proti této strategii stojí strategie přijímaní širokých a plošných řešení potencionálních problémů (UK, Švédsko) nebo ukládání paušálních zákazů užití veřejných a soukromých dat bez souhlasu uživatele subjektu. Je ale těžké zapracovávat změny v náležitém tempu. Otázka je, zda spolknou technologické změny právo na soukromí? Totální soukromí totiž není možné. Nemělo by dojít k úniku soukromých informací na veřejnost, ale zároveň by nemělo být vyžadováno právo na soukromí v případě nesoukromých elektronických dokumentů.

On-line demokracie

Filozofickým základem je otázka, jak moc je demokracie závislá na médiích? (pokud by knihy, časopisy, noviny, rádio a tv zmizeli, bylo by pravděpodobně nemožné demokracii udržet). Aristoteles tvrdil, že demokracii není možné udržet ve větším prostoru než v Athénách (důvod: všichni lidé se musí vejít na náměstí, aby slyšeli řečníka). Je tedy demokracie ve státě s 250 mil obyv. možná? Velikost a komplexnost vlády roste úměrně s počtem obyvatel. Podle výzkumu Američané v současnosti nevěří, že žijí v demokracii, jsou frustrovaní, nevěří, že jedinci mají na něco vliv Čím větší vláda je, tím těžší je udržet ji odpovědnou - tomu dosti pomohli noviny a tv – zmírnili problémy. Nejsou ale samospásné (tedy technologie), je důležitá správná výchova a vzdělávání k občanskému životu.

Přínosy online demokracie: schopnost rozšířit přímou účast občana na politickém procesu technologie, hlasování z domovů, meetingy online zlepšení přístupu k jednáním (přenosy ze sněmovny) zmedializovaná demokracie – lidé chtějí důvěryhodné informační zdroje = funkce médií, ale stále není ideální pasivní masová média by měla být nahrazena interaktivními multimédii, jakýmisi informančími agenty (lokální noviny x prodej info od reportérů přes telefon) potřeba nové veřejné politiky

Kulturní a sociální aspekty

Technofobove říkají, že dopady technologie jsou nepředvídatelné a často negativní. Existuje zde strach – technologie je silný nástroj a v rukách vlády (nebo marketérů) může být velmi nebezpečná. Časoprostorové kontinuum bylo vyzváno – brzy budou veškeré informace ve vesmíru přístupné kdykoliv a kdekoliv na světě = vize info superdálnice Nová technologie je vždy viděna z přítomného bodu pohledu. Když říkáme, že společnost není připravena, myslíme tím, že je stále vázána zvyky a uvažuje pouze ve stávajících termínech NII – v sázce je mnoho – mohly by být manipulovány naše info potřeby či chování, lidé o kterých nechceme, aby o nás věděli by mohli vědět všechno – všechno by totiž mohlo být monitorováno. Zkušenost s internetem pomalu ukazuje, jak je potřeba se chránit. Další výzvou pak je, zda je možné se vymanit z všudypřítomnosti technologie.

Závěr

V některých pasážích se mluví o tom, co technologie dokáží nebo čeho budou v budoucnu schopné. Z jejich pohledu to často zní jako science fiction, ale my jsme často v současné době mnohem dál. Pojem informační dálnice se již vůbec nepoužívá a v knize je tento pojem v každé druhé větě. Některá témata jsou stále aktuální (bezpečnost, svoboda, pornografie), jiná se neukázala být problematická (nakupování online) a některá nám dnes přijdou jako absurdní (otázka kdo vlastní právo).