Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven

Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.

RFID

RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická identifikace založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách.

Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, hardware pro přenos informací z čipu a software pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. Data na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je ruční čtečka, díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.

Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy.

Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu.

Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.