Rorschachův test

Rorschachův test (zkráceně ROR) je nejrozšířenějším individuálním projektivním testem osobnosti bez ohledu na světadíly. Má výjimečné postavení mezi ostatními diagnostickými metodami díky jeho potenciální schopnosti zachytit a zobrazit osobnost vyšetřovaného v celé její šíři a komplexnosti. Poprvé byl představen roku 1921 v publikaci "Psychodiagnostik" švýcarským psychiatrem Hermannem Rorschachem.

Rorschachův test předpokládá úzký vztah mezi osobností a vizuální percepcí. Test vyvolává pareidolie, které vyšetřovaná osoba následně verbalizuje. Rorschachův test je nevhodný pro skupinovou administraci, je specifický pro individuální vyšetření. Současně musí závěry z testu dělat vždy experimentátor, který test administroval.

Použití Rorschachova testu v praxi nemá žádná omezení. Je vhodný nejen pro psychopatologii a klinickou psychologii, ale i pro dětskou, forenzní, sportovní psychologii, psychologii práce atd. Je možné jej aplikovat již od tří let života neomezeně. Je uváděna vysoká klinická validita testu a podobně vysoká reliabilita. V současnosti existuje díky popularitě této metody několik velkých rorschachovských škol. Začíná ovšem převládat příklon k empiricky podloženým verzím interpretačních systémů (Exnerův systémTučný text, nejnověji Rorschach Performance Assessment System, R-PAS).

Popis testu

Rorschachův test představuje sada deseti srandardních tabulí, z nichž každá obsahuje více či méně symetrickou skvrnu. Některé tabule jsou nepestré (obsahující achromatické barvy; I, IV, V, VI, VII), některé pestré (obsahující i chromatické barvy; II a III pro červenou barvu, VIII, IX a X s více chromatickými barvami).

V současnosti jsou pro administraci a vyhodnocování Rorschachova testu používány dva systémy, Bohmův a Exnerův.

Administrace

Je nutné používat originální standardní tabule, administrace musí probíhat v nerušeném a klidném prostředí, bez přítomnosti třetí osoby a v příjemné atmosféře. Před započetím testu je potřeba zjistit, zda není vyšetřovaný barvoslepý. Ideální posazení administrátora je vedle testované osoby, ale obvyklejší se sedět naproti ní.

Administrátor začíná rozhovorem, které má mít uklidňující, až anxiolytický účinek. Vyhneme se jakékoliv konkrétní odpovědi na téma obsahu testu či jeho interpretace.

Samotná administrace tabulí je doprovázena základní Rorschachovou formulí: "Co by to mohlo být?", případně parafrázemi této věty. Je nutné se vyhnout všemu, co by mohlo navést testovaného k jakýmkoli konkrétním asociacím. Instrukce musí být krátká a stručná, podáváme jen ty nejnutnější informace. Důležité je neomezovat čas potřebný pro odpovědi. Zaznamenáváme vše, polohu tabule, lokalizaci odpovědi, doslovné znění odpovědi, nonverbální projevy klienta a dobu latence od předložení tabule do první odpovědi. Pro měření času dodržujeme, že nenápadnost má přednost před přesností.

Po odevzdání poslední tabule se provádí dotazování (inquiry), které slouží k objasnění daných odpovědí. Nové odpovědi již nezaznamenáváme.

Vyhodnocování a interpretace

Signování každé odpovědi ze čtyř hledisek:

• Způsob pojetí (typ apercepce) - zda se odpověď týká celku, části, atd.
• Determinanty jsou nejdůležitější částí signovací formule, protože vypovídají o způsobu prožívání vyšetřované osoby. Naznačují, čím je odpověď určována, zda tvarem skvrny, její barvou, vlivem kinestetických počitků, atd.
• Obsah je zaměřený na obsahovou stereotypii a variabilitu obsahu
• Originalita (frekvence výskytu)

Exnerův systém

Poprvé publikován v roce 1974, vytvořený na základě srovnávání mnoha různých interpretačních systémů ROR, s důrazem na empirické ověřování proměnných. V roce 2007 byly uveřejněny výsledky mezinárodního výzkumu, který ukázal, že ve výsledcích ROR nejsou napříč kulturami prakticky rozdíly. Exnerův systém se vyznačuje strukturovaným postupem pro signování a interpretaci výsledků, formulováním a ověřováním hypotéz a důrazem na empiricky zakotvené proměnné. Jde o velice složitý systém, jehož naučení zahrnuje desítky hodin teorie, praktikování a supervize.

Vylepšením Exnerova systému vznikl nedávno Rorschach Performance Assessment System (R-PAS), založený na nejnovějších výsledcích výzkumu. Vývoj směřuje k rozvíjení počítačových asistenčních programů pro administraci ROR, a prohlubování empirické základny pro tento projektivní test.

Výhody a nevýhody

Výhody

• Prověřený nástroj, čím dál více podporovaný empirickým zkoumáním
• Nabízí komplexní přístup k osobnosti
• Jsou české normy
• Využívá mezinárodní systém administrace a interpretace (+možnost vytvoření mezinárodních kompozitních norem)

Nevýhody

• Velmi náročný na experimentátora
• Interpretace vyžaduje značné zkušenosti s testem
• Nevhodný pro skupinovou administraci

Odkazy

Použitá literatura

• Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.