Základní prvky marketingové komunikace a reklamy

Marketingová komunikace – proces realizovaný řadou příslušníků různých profesí a specializovaných, převážně placených aktivit. Směřuje ke globálnímu cíli – k prodeji zboží a služeb (komerční reklama), ale také k prodeji idejí a ideologií (náboženská reklama), politiků a politických stran (politická reklama), k prodeji charitativních projektů i k prezentaci upozornění, varování před riskantní jízdou, drogami, alkoholem či kouřením (sociální reklama).

Cíle a strategie: a) Poskytnout informace, informovat trh o dostupnosti určitého výrobku nebo služby. b) Vytvořit, stimulovat poptávku. c) Diferenciace produktu, firmy, tj. odlišení se od konkurence. d) Důraz na užitek a hodnotu výrobku – ukázat výhodu, kterou přináší vlastnictví produktu nebo příjem služeb. e) Stabilizace obratu – vyrovnat se s výkyvy při změnách prodejů či nepravidelnosti poptávky a stabilizovat nákla-dy.

Aby byly postiženy veškeré aktivity vedoucí k prodeji zboží jakékoli povahy, používá se pro ně terminologické sou-sloví marketingový komunikační mix, který tvoří: a) Reklama. b) Podpora prodeje – vlastní pořádání výstavek a účasti na mezinárodních výstavách a veletrzích, předvádění vý-robků další nepravidelné prodejní činnosti. c) Vztahy s veřejností – komunikace a vytváření vztahů dovnitř i navenek firmy. Veřejnost zahrnuje zákazníky, do-davatele, akcionáře, vlastní zaměstnance, vládní a správní orgány, obecnou veřejnost a celou společnost, ve které firma operuje. Publicitu lze definovat jako neosobní stimulaci poptávky po výrobku, službě, osobě, přípa-du nebo organizaci tím, že se ve sdělovacích prostředcích umístní významná zpráva nebo se jim dostane přízni-vé prezentace v rozhlase, televizi a podobně. Tato sdělení nefinancuje subjekt. d) Osobní prodej – prezentace výrobku nebo služby při osobní komunikaci s potenciálním kupujícím. e) Přímý prodej (např. zasílané katalogy či dopisy, podomní prodej).

Reklama – placená, neosobní komunikace prostřednictvím různých médií, zadávaná či realizovaná podnikatelskými subjekty, neziskovými organizacemi či osobami, které jsou identifikovatelné v reklamním sdělení a jejichž cílem je přesvědčit členy zvláštní skupiny příjemců sdělení, cílovou skupinu. Reklamními nosiči jsou prostředky jako tiskoviny, prodejní literatura, výroční zprávy, inzeráty v novinách, spoty v televizi, rozhlasu, časopisech či billboardy.

Má tři hlavní cíle: a) informovat spotřebitele o nových výrobcích, jejich použití, o dostupných službách nebo dalších skutečnostech b) přesvědčit publikum ke koupi výrobku, ke změně preferencí ohledně značek či k odlišnému vnímání produktu c) připomenout spotřebitelům potřebu produktu nebo upozornit na místa, kde jej lze zakoupit

Rozeznáváme vnější propagační prostředky (televize, rozhlas, billboardy, plakáty, tabule, letáky, rozhlas, nálepky, inzeráty, světelná reklama.....) a vnitřní propagační prostředky (jídel-ní lístek, tácky, inventář, vizitky, výstavy, ochutnávky....). Nejčastější členění: 1. podle důležitosti  základní (plakáty, prospekty, inzerát, …)  doplňující (potisk. předměty, … a finančně náročné – TV, módní přehlídky,…) 2. podle okruhu působnosti  místní (leták, tácky)  regionální (tisk, televize)  celostátní  celosvětová 3. podle místa působení  v dopravních prostředcích (transparent – leták nalepený v MHD)  na ulici  ostatní (doma, ve veřejných místnostech, v prodejně) 4. podle působení na smysly člověka  čich  hmat  sluch  zrak  chuť

Reklama

Různé typy

- Billboard - Výměnná podlahová grafika - Řezaná grafika