Vysvětlete, co je to věcné pořádání informací a znalostí a co je jeho účelem. Pojmenujte základní problémy věcného pořádání

Verze z 25. 6. 2016, 13:22, kterou vytvořil Michal.Bily (diskuse | příspěvky) (Založení stránky, vložení textu pro další editaci)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Pro označení organizace informaci a znalosti se tradičně v oblasti knihovnictví a informačních služeb používají výrazy pořádání či organizace dokumentů (informací); ve sféře podnikové praxe a informačního a znalostního managemen-tu se zpravidla mluví o organizace znalosti (knowledge organization).

Organizace znalosti lze definovat ze dvou pohledů. 1. Praktická činnost – jakákoli záměrná činnost, spočívající v zavadění struktury do zaznamenaných znalostí s cílem umožnit jejich uložení a usnadnit k nim přistup (representace, sdílení, zaznamenání, publikování, uložení) 2. Vědní obor – zkoumá proces organizace znalosti a jeho kontext, tj. zdroje, jež v procesu organizace trans-formovaný, a produkty, jež jsou tímto procesem vytvářený, včetně zúčastněných aktérů – osob, instituce, technologie

Věcné pořádání informací je druh pořádání informací. Pořádáním informací rozumíme proces vstupního zpracování informací v informačním systému, je závislé na výsledcích informační analýzy dokumentu. Ta probíhá nejen při vstupním zpracování do informačního systému, ale také při jeho výstupu. Při vstupním zpracování je cílem vytvořit soubor slov přirozeného jazyka, který bude daný dokument charakterizovat, tedy jakýsi obraz či profil dokumentu. V tomto obrazu dokumentu lze od sebe odlišit identifikační údaje a obsahové. Identifikační analýza zpracovává dokument z formální stránky (jmenná katalogizace). Obsahová analýza zpracovává dokument z obsahové stránky. Právě z obsahové analýzy vychází věcné pořádání informací. „Pořádacími znaky přiro-zeného, formalizovaného nebo umělého selekčního jazyka věcného pořádání informací mohou být v nejjednodušší podobě slova převzatá z názvu nebo podnázvu dokumentu, ale také slova převzatá z jiného místa dokumentu, z re-dukce textu dokumentu v referátu nebo anotaci nebo formulovaná informační pracovníkem, a to zcela volně, anebo na podkladě nějakého řízeného slovníku“. Pro pojem VPIZ se v odborné literatuře užívají tyto výrazy: o Věcné pořádání o Věcná katalogizace o Věcný popis o Klasifikace o Indexování - Přiřazení nějakého znaku k dokumentu

• Má blízko k anotování a referování • V referátu a anotaci se uvádí soubor smysluplných syntakticky svázaných vět, kt. vypovídají o obsahu dokumen-tu. Věcné pořádání informací lze dále dělit na systematické a předmětové. Systematické pořádání informací je druh věcného pořádání informací, při kterém jsou informace pořádány tak, že jsou vřazovány do systému vědních oborů a oborů praxe, do předem vytvořené klasifikace lidského poznání. Slovní formulace obsahu dokumentu bývá přitom nahrazena znaky umělého jazyka (např. MDT – kódy – 025.4, …). Je histo-ricky starší druh pořádání informací, užívané již ve starověku.

Výhoda: mezinárodní srozumitelnost Nevýhoda: předpokládá poučeného a vzdělaného uživatele Terminologické ekvivalenty: - Třídění - Klasifikace - Hierarchické třídění - Hierarchická klasifikace - Hierarchické pořádací systémy

Předmětové pořádání informací je také druh věcného pořádání informací. Obsah dokumentu, který byl vyjádřen výrazem přirozeného jazyka (více či méně formalizovaného) do podoby hesla, je seřazen podle abecedy, čímž se k sobě dostanou stejně znějící hesla. Je historicky mladší (poč. v 17. stol., běžně se užívá od 2. pol. 19. stol.). Výhoda: srozumitelnost pro uživatele v dané jazykové oblasti Nevýhoda: omezení na jazykovou oblast Terminologické ekvivalenty: - Heslování - Indexování - Předmětové pořádání - Předmětová katalogizace - Předmětové pořádací systémy

Cíl organizace informací spočívá v usnadnění přístupu k nim a vytvoření pořádku (organizaci, uspořádání, struktury) místo dosavadního chaosu = snížení entropii. Účel pořádku přitom není v něm samém, ale v umožnění efektivního vyhledávání. Je možné říci, že neorganizovaná informace není použitelná. Problémy spojené s organizací informací a znalostí • Obtížné určování efektivnosti (relevance) • Subjektivnost v chápání obsahu/potřeby informace • Proměnlivost obsahu/potřeby informace v čase (historický kontext atd.) • Závislost na (přirozeném) jazyce (synonymie, homonymie) • Závislost na kulturním kontextu (např. Japonsko vs. Europa) • Pragmatický aspekt organizace versus teoretické principy – nutnost změnit paradigma jako reakce na součas-nost: 1. Znalostní ekonomika 2. Přechod od „papírových“ dokumentů k elektronickým 3. Informační zahlcení 4. Důvěryhodnost