Základní prvky marketingové komunikace a reklamy

Marketingová komunikace je proces realizovaný řadou příslušníků různých profesí a specializovaných, převážně placených aktivit. Směřuje ke globálnímu cíli – k prodeji zboží a služeb (komerční reklama), ale také k prodeji ideí a ideologií (náboženská reklama), politiků a politických stran (politická reklama), k prodeji charitativních projektů i k prezentaci upozornění, varování před riskantní jízdou, drogami, alkoholem či kouřením (sociální reklama).

Cíle a strategie

• Poskytnout informace, informovat trh o dostupnosti určitého výrobku nebo služby.
• Vytvořit, stimulovat poptávku.
• Diferenciace produktu, firmy, tj. odlišení se od konkurence.
• Důraz na užitek a hodnotu výrobku – ukázat výhodu, kterou přináší vlastnictví produktu nebo příjem služeb.
• Stabilizace obratu – vyrovnat se s výkyvy při změnách prodejů či nepravidelnosti poptávky a stabilizovat náklady.

Aby byly postiženy veškeré aktivity vedoucí k prodeji zboží jakékoli povahy, používá se pro ně terminologické sousloví marketingový komunikační mix, který tvoří:

• Reklama
• Podpora prodeje – vlastní pořádání výstavek a účasti na mezinárodních výstavách a veletrzích, předvádění vý-robků další nepravidelné prodejní činnosti.
• Vztahy s veřejností – komunikace a vytváření vztahů dovnitř i navenek firmy. Veřejnost zahrnuje zákazníky, dodavatele, akcionáře, vlastní zaměstnance, vládní a správní orgány, obecnou veřejnost a celou společnost, ve které firma operuje. Publicitu lze definovat jako neosobní stimulaci poptávky po výrobku, službě, osobě, přípa-du nebo organizaci tím, že se ve sdělovacích prostředcích umístní významná zpráva nebo se jim dostane přízni-vé prezentace v rozhlase, televizi a podobně. Tato sdělení nefinancuje subjekt.
• Osobní prodej – prezentace výrobku nebo služby při osobní komunikaci s potenciálním kupujícím.
• Přímý prodej (např. zasílané katalogy či dopisy, podomní prodej).

Reklama – placená, neosobní komunikace prostřednictvím různých médií, zadávaná či realizovaná podnikatelskými subjekty, neziskovými organizacemi či osobami, které jsou identifikovatelné v reklamním sdělení a jejichž cílem je přesvědčit členy zvláštní skupiny příjemců sdělení, cílovou skupinu. Reklamními nosiči jsou prostředky jako tiskoviny, prodejní literatura, výroční zprávy, inzeráty v novinách, spoty v televizi, rozhlasu, časopisech či billboardy.

Má tři hlavní cíle:

• informovat spotřebitele o nových výrobcích, jejich použití, o dostupných službách nebo dalších skutečnostech
• přesvědčit publikum ke koupi výrobku, ke změně preferencí ohledně značek či k odlišnému vnímání produktu
• připomenout spotřebitelům potřebu produktu nebo upozornit na místa, kde jej lze zakoupit

Rozeznáváme vnější propagační prostředky (televize, rozhlas, billboardy, plakáty, tabule, letáky, rozhlas, nálepky, inzeráty, světelná reklama.....) a vnitřní propagační prostředky (jídelní lístek, tácky, inventář, vizitky, výstavy, ochutnávky....).

Nejčastější členění:
1. Podle důležitosti

• základní (plakáty, prospekty, inzerát, …)
• doplňující (potiskové předměty, … a finančně náročné – TV, módní přehlídky,…)

2. Podle okruhu působnosti

• místní (leták, tácky)
• regionální (tisk, televize)
• celostátní
• celosvětová

3. Podle místa působení

• v dopravních prostředcích (transparent – leták nalepený v MHD)
• na ulici
• ostatní (doma, ve veřejných místnostech, v prodejně)

4. Podle působení na smysly člověka

• čich
• hmat
• sluch
• zrak
• chuť

Reklama

Různé typy

• Billboard
• Výměnná podlahová grafika
• Řezaná grafika

Zdroje

Související články

Marketing

Klíčová slova

marketingový mix, reklama, reklamní nástroje, propagace