Velká Británie

< Zpět na National information infrastructure initiatives: vision and policy design

Veřejná politika a informační superdálnice: Případ Velké Británie

Andrew Graham

Úvod

Kapitola popisuje politiku Velké Británie vzhledem k vývoji IS. První část popisuje telekomunikační a mediální trh Velké Británie s důrazem na změny ve způsobu přenosu a konzumace. Druhá část popisuje telekomunikace a vysílání. Třetí část se věnuje vývoji politiky směrem k IS samotné. Čtvrtá část popisuje problémy, které ve Velké Británii vyvstaly.

Telekomunikace a mediální trhy ve Velké Británii

Pojednání o proměnách způsobů přenosu telekomunikací a ostatních médií mezi lety 1981 a 1994. Došlo k nárůstu domácností s telefonní linkou, videorekordéry, CD přehrávači PC. Proces nárůstu počtu domácnostní s telefonem byl přibližně stejný jako růst počtu domácností s centrálním vytápěním. Studie chování obyvatel ale ukázaly, že i přes vysoké náklady a investice do nových technologií jsou lidé vůči nim rezistentní. To vše i přes to, že počítače začaly být spolehlivější, fyzicky dosažitelnější a více „user friendly“.

Politické pozadí: Telekomunikace a vysílání

Milníky ve vývoji britských telekomunikací:

1982 Mercury získává licenci na provozování veřejného telefonního operátora

1984 Telekomuikační Akt (vytvořen OFTEL – Office of Telecomunication – regulační orgán, kontroluje řízení a ceny společností a ovlivňuje tzv. asistovanou soutěž)

1984 Privatizace British Telecom

1989 Vláda vybírá tři společnosti, aby zajistily digitální mobilní telefonní sítě nebo privátní komunikační sítě: Mercury PCN, Microtel Communications a Unitel

1991 Bílá kniha Soutěž a volba: Telekomunikační politika pro 90. léta ukončuje duopol British Telecom a Mercury a umožňuje kabelovým společnostem zajišťovat vlastní telefonní služby

1995 Oftel vydává několik regulačních dokumentů vztahujících se k efektivní soutěži, cenám telekomunikačních služeb a

Milníky ve vývoji britského vysílání:

1988 Bílá kniha Vysílání v 90. letech: Konkurence, volba a kvalita

1989 Sky Television začala vysílat přes satelit

1990 Vysílací akt – umožňuje společnostem mimo EU řídit kabelové frančízy a zavádí licence pro místní přenosové služby namísto dosavadního systému frenčíz

1993 Asociace kabelových televizí argumentuje, že video on demand vyžaduje licenci místních přenosových služeb vzhledem k Vysílacímu aktu z roku 1990

1995 Bílá kniha Vlastnictví médií: Požadavky vlády diskutuje konvergenci technologií a potřebu definovat “total media market“

1995 Bílá kniha Digitální pozemní vysílání: Požadavky vlády

IS: Hlavní politické vývoje

1979 Založen Joint Network Team, aby odstartoval networking program pro britskou akademickou obec

1982 Doporučen rozvoj britské kabelové sítě pro přenos informačních a zábavních sluřeb provozovaných soukromým sektorem

1983 JANET (the Joint Academic NETwork) spojuje 200 akademických obcí (ofic. start 1984)

1985 British Telecom spouští Integrated Services Data Network (ISDN)

1993 SuperJANET (6 vybraných univerzit) ožívá, když British Telecom umožní 140Mbps

1994 CCTA reprt Informační superdálnice: Šance pro soukromý sektor

1994 JANET spolu s dalšími soukromými provozovateli internetových služeb oznámili společné propojení

Hlavní politické problémy

1. Jsou pochybnosti o upřesňujících prohlášeních ve všech vládních výrocích k tématům podstaty liberalizace, tržních sil, spotřebitelské suverenity a konkurence. Tato prohlášení přerostla telekomunikační politiku a stala se hlavním tématem britské politiky vzhledem k IS. Otázkami je, zda jsou tato upřesnění oprávněná a zda je tato výhradní závislost na trhu dostatečná.

2. Relativně malá debata o účelech a dlouhodobých cílech IS. Sice probíhaly konzultace, ale žádné debaty tak, jako v USA. Bere se za samozřejmé, že trh by měl být základním určujícím prvkem a spotřebitelé svou volbou by rozhodli o výstupech. Je to možné, nebo vlád musí mít dlouhodobější náhled?

3. Vláda zdůraznila svou víru, že správný regulační režim je na místě. Ale v praxi zůstává několik velkých nezodpovězených problémů. Co by se mělo udělat s cross-media vlastnictvím? Jaké a zda vůbec nějaké regulace by se měly vztahovat na content v IS.

Závěry

Britská politika vzhledem k IS byla vedena zejména dvěma cíly.

1. liberalizace telekomunikační infrastruktury

Vláda konservativců učinila velký pokrok zejména v dodávkách vybavení a v soutěži o long-distance volání. Ale moc British Telecome byla tak velká, že vláda byla nucena zachovat a rozšířit moc regulačních orgánů a představit tak „asistovnou konkurenci“. Vláda generovala podmínky takové, které byly alespoň v 90. letech přijatelné pro ostatní kabelové společnosti.

2. nárůst spotřebitelské suverenity v telekomunikacích i vysílání

Zejména ve vysílání nebyl vývoj tak rapidní, jak vláda doufala. Navíc vláda přesně nevyslovila jasnou vizi pro IS.