Exekutivní funkce

Vývojové zrání mozku v časovém zobrazení od 5 do 20 let

vytvořeno z MRI snímků zdravých dětí
červená znázorňuje více a modrá méně šedé hmoty
šedé hmoty ubývá vývojem odzadu dopředu jak mozek zraje a nervová spojení jsou omezována (pruning)
oblasti obsluhující základní funkce dozrávají dříve
oblasti „vyšších“ funkcí (emoce, sebekontrola) později
prefrontální kůra, zajišťující exekutivní funkci, se vyvíjí a dozrává nejpozději
změny v mozku schizofrenním mají jiný průběh
opačný průběh změn lze zaznamenat u Alzheimerovy choroby

Alexander, DeLong, Strick (1986) uvedli pojetí paralelních, ale oddělených pěti frontálně- podkorových obvodů
tři z nich jsou důležité pro neurobehaviorální syndromy začínají v kůře:

dva názory:

první spojuje exekutivní funkce se specifickými kognitivními funkcemi jako vhled, vůle, abstrakce, úsudek
implikuje, že exekutivní funkce - tak jako paměť a jazyk - jsou získanými dovednostmi a mohou být přímo měřeny
jejich narušení ústí do ztráty těchto schopností
druhý zdůrazňuje kybernetická (lodivod) hlediska exekutivních faktorů, tj. že exekutivní faktory řídí výkon složitých činností interagují s ne-exekutivními procesy
jejich narušení je možné vidět jen skrze dezorganizaci operací ne-exekutivních oblastí
toto pojetí přináší zvýraznění dynamických interakcí mezi frontálními kontrolními systémy a jimi řízenými procesy

definice exekutivních funkcí

exekutivní kognitivní schopnosti jsou řadou složitých oddělených kognitivních dovedností, zahrnujících plánování, organizaci, reagování na nové skutečnosti a pracovní paměť
nejzákladnější exekutivní funkcí je schopnost použít záměr (úmysl) k regulaci (usměrňování) provádění cílem řízeného chování