Poškozené vědomí - schizofrenie a deprese

Vědomí Definovat pojem vědomí není vůbec jednoduché. V různé literatuře můžeme nalézt odlišné definice tohoto pojmu. Mnoho autorů se dokonce domnívá, že vědomí definovat nelze. Uvádím zde některé z definicí: "Vědomí není možno definovat, protože označuje nesdělitelný subjektivní aspekt psychické aktivity, v němž mohou být s výjimkou sobě samému poznány pouze vnější projevy chování." (Piéron, 1951) "Entita vědomí neexistuje, jsme si pouze okamžik od okamžiku různě vědomi." (Jackson, 1932) "Vědomí je systém kódů, jemuž lze vděčit za to, že podněty ze smyslových orgánů jsou proměněny ve znaky, které mají pro jednotlivce určitý význam. Mozkové kůře jsou prezentovány matrice elektrických signálů, které vznikají ve smyslových orgánech jako obraz vnější skutečnosti. Individuum je díky svému vědomí schopno toto poselství dešifrovat a zhodnotit. Vědomí dešifruje tedy obsah signálu pro jedince. Signály sice mohou bez vědomí dosáhnout mozkové kůry, zůstávají však v tomto případě bez významu." (Monnier, 1961) "Vědomí je stav bdělosti (wakefulnes), to je stav nebo stupeň vědomí, který se odlišuje od spánku, anestezie nebo komatu. Vědomí v tomto slova smyslu je stupňovité: můžeme být napůl bdělí, napůl ospalí. Nebo být v povrchní anestézii." (Koukolík, 2013)

Jáství a poruchy vědomí

Zdroje: Piéron, H. (1951). Vocabulaire de la Psychologie. Paris Jackson, J. H. (1932). Selected writings of J. H. J. London: Taylor. Monnier, M. (1961). Die Regulierung der Bewusstseinsstörungen. Bewusstseinsstörungen. H. Staub und H. Thölen. Kulišťák, P. (2003). Neuropsychologie. Praha: Portál.