Charakterizujte principy sdílené katalogizace

Definice pojmu sdílená katalogizace

Sdílená katalogizace je způsob katalogizace, při které spolupracuje skupina knihoven. Každá knihovna z této skupiny nezpracovává svůj fond pouze prostřednictvím originální katalogizace, ale v maximální míře využívá jiných zdrojů, tj. souborných katalogů nebo jiných bází. [1] Podstatou sdílené katalogizace je sdílet a přebírat bibliografické záznamy, a tím předejít nebo omezit multiplicitní katalogizaci dokumentů. [2] Sdílená katalogizace by také měla šetřit čas katalogizátorů.

Základní postup katalogizátora při sdílené katalogizaci

  1. kontrola na duplicitu: Katalogizátor nejprve nahlédne do báze jiné knihovny/společné báze zúčastněných knihoven (centrální báze) a zkontroluje, jestli byl pro daný dokument záznam již vytvořen.
  2. převzetí/stažení záznamu:V případě že katalogizátor záznam nalezne, stáhne jej z báze do bibliografické databáze vlastní knihovny a edituje dle své potřeby (například změní věcné zpracování nebo přidá svou signaturu).
  3. vytvoření nového záznamu: V případě, že záznam daného dokumentu ještě vytvořen nebyl, katalogizátor jej vytvoří. Tento záznam je pak dostupný ostatním knihovnám pro převzetí.[3]

Způsoby sdílené katalogizace

Dle článku G. Krčmařové Sdílená katalogizace a CASLIN lze v rámci souborných katalogů rozlišit 4 způsoby katalogizace:

  1. katalogizace probíhá primárně v lokální databázi a záznamy jsou následně dodávány do souborného katalogu - pravděpodobně nejčastější model souborného katalogu (CASLIN)
  2. katalogizace probíhá primárně v souborném katalogu a po té jsou záznamy kopírovány do lokální databáze - model umožňující kvalitnější sdílenou katalogizaci
  3. katalogizace probíhá simultánně v lokální i v centrální databázi (v souborném katalogu) - model náročný na moderní technologii správy souborného katalogu a katalogizačního modulu knihovny; neprovádí se sekundární přenos záznamů do ani ze souborného katalogu do lokálních databází.
  4. plně centralizovaná databáze - souborný katalog v tomto případě funguje také jako katalogizační modul pro spolupracující knihovny; knihovny nebudují lokální katalogy (na tomto principu funguje BIBSYS).[1]

V jiných zdrojích se uvádí rozdělení sdílené katalogizace na služby přebírání záznamů a sdílená katalogizace do společné bibliografické báze.

  1. Přebírání záznamů je vysvětleno na příkladu dvou knihoven, které mají vlastní automatizované knihovní systémy (AKS) s vlastními bibliografickými databázemi. AKS knihovny umožňuje pomocí komunikačního protokolu jednoduché vyhledání a stažení záznamů. Katalogizátor před zahájením katalogizace prohledá bibliografickou databázi druhé knihovny. Pokud záznam nalezne, převezme ho do své databáze a upraví ho dle svých potřeb. Pokud záznam v databázi druhé knihovny není, zpracuje ho katalogizátor sám.
  2. Sdílenou katalogizaci do společné bibliografické báze můžeme rozdělit na dva typy. První typ je katalogizace, při které zúčastněné knihovny pracují jen v centrální bázi (nemají žádnou vlastní bibliografickou bázi). Druhý typ zahrnuje kromě centrální báze i samostatné lokální báze jednotlivých knihoven.[4]

Problémy sdílené katalogizace

Všechny způsoby sdílené katalogizace provázejí různé druhy úskalí. Mezi technické problémy patří například heterogenní prostředí automatizovaných knihovních systémů, použití odlišných komunikačních protokolů nebo rozdílná implementace standardů. Dále jsou tu organizační problémy, které zahrnují různé pohledy na úroveň a kvalitu jmenného a věcného popisu či různé systémy klasifikace. [4]

Podmínky pro sdílenou katalogizaci

Pro funkční a efektivní sdílenou katalogizaci je nutné splnit jisté technické a organizační podmínky.

  1. Technické podmínky: Jednou z těchto podmínek je, aby spolupracující knihovny používaly shodný komunikační protokol. Hlavním komunikačním kanálem pro sdílenou katalogizaci v České republice je protokol Z39.50. [3] Další podmínkou je použití shodných znakových sad. "V ČR se běžně používá více znakových sad, převážně CP 1250 (WIN 1250), ISO 8859-2 (ISO Latin 2), méně pak CP859 (PC Latin 2) a další Značné množství AKS již používá znakovou sadu UTF-8, která problém řeší spolehlivě. Na tuzemském trhu je však přesto ještě mnoho knihovních systémů, které UTF-8 nepodporují (nicméně jejich producenti podporu UTF-8 plánují – např. firma Lanius)"[4] Důležitým předpokladem k úspěšné sdílené katalogizaci je také shodný formát záznamů. V ČR jsou používány dva formáty - UNIMARC a MARC21.

Sdílená katalogizace od firmy Lanius

  • Základní charakteristika - využívá se pro katalogizaci pouze nových přírůstků - nákup nového fondu.
  • Přispívající knihovny (s veřejným WWW katalogem) by měly používat katalogizační pravidla AACR2.
  • Rozsahem záznamu splňuje minimální záznam pro souborný katalog NK ČR
  • Záznamy jsou transportovány v mezinárodním formátu UNIMARC nebo MARC 21 (tagový výstup)
  • Vyžadováno trvalé nebo občasné připojení internetové LAN sítě.
  • Nezbytné softwarové nároky dnes splňuje už každý počítač. Program funguje jen ve Windows.
  • Nejdéle za 2 hodiny se nově zkatalogizovaný titul knihy přenese do centra sdílené katalogizace. Odtud nejdéle za další 2 hodiny na všechny ostatní knihovny připojené pevnou linkou, po nejbližším spojení i na knihovny připojující se modemem. V lednu 2013 bylo zapojeno přes 1400 knihoven, používajících knihovní systém Lanius nebo Clavius. Sdíleno je přes 2.400.000 titulů všech druhů dokumentů.
  • Nově zpracovaný titul je nejdéle do 4 hodin v ostatních knihovnách k dispozici ke kopii.

Základní principy spolupráce

  • Knihovna poskytuje bezúplatně všechny záznamy nových přírůstků knih, map a hudebnin.
  • Centrum poskytuje bezúplatně všechny shromážděné tituly všech zúčastněných knihoven (knihovny používající Clavius mění záznamy všech dokumentů, např. AV včetně skladeb!).
  • Poskytnuté záznamy ztrácí v centru informaci o svém původu - jsou zcela anonymní.
  • Centrum nezveřejňuje záznamy o počtu poskytnutých záznamů z jednotlivých knihoven.
  • Počet využitých zkopírovaných záznamů z jednotlivých knihoven se rovněž neeviduje.

Zdroje

Reference

  1. 1,0 1,1 KRČMÁŘOVÁ, Gabriela. Sdílená katalogizace a CASLIN. Ikaros [online]. 2000, 4.(8.) [cit. 2017-01-14]. Dostupné z: http://ikaros.cz/sdilena-katalogizace-a-caslin
  2. Sdílená katalogizace veřejných knihoven. Lanius.cz [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/ishare.htm
  3. 3,0 3,1 Sdílená katalogizace. WikiKnihovna [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Sd%C3%ADlen%C3%A1_katalogizace
  4. 4,0 4,1 4,2 LEDÍNSKÝ, Martin. Sdílená katalogizace a služby přebírání záznamů v České republice. Praha, 2007. Univerzita Karlova, Filosofická fakulta.

Související články

Klíčová slova