Pojednejte o funkci souborů autorit v identifikačním popisu

Autorita

Pojem autorita v knihovnické terminologii označuje ověřený a unifikovaný selekční údaj (heslo), který popisuje dokumenty a slouží k jejich vyhledávání v knihovních katalozích.Autoritní kontrola je základní proces bbg. kontroly – proces kontroly selekčních údajů.

Dělení

Autority se dělí na jmenné (jména osob, rodin a rodů, názvy akcí a korporací apod.) a věcné (věcná témata, geografické termíny, formy a žánry, chronologické termíny apod.). Autority, resp. autoritní záznamy jsou soustředěny v databázích, tzv. souborech autorit, většinou jako součást knihovního katalogu. Hlavním a nejdůležitějším prvkem autoritního záznamu je záhlaví, tj. ta podoba slovního vyjádření pro daný pojem, která byla zvolena jako preferovaná. Autoritní záznamy dále mohou obsahovat odkazy na jiné formy záhlaví (např. pseudonymy osob, synonyma apod.) a poznámky (např. stručné biografické údaje o osobě apod.).

Typologie přehled

Jmenné (jména osob, rodin a rodů, názvy akci a korporací apod.)	Věcné (věcná témata, geografické termíny, formy a žánry, chronologické termíny apod.)
Personální Korporativní Názvové	Předmětové Geografické

Historie

„Problematika autoritních souborů vychází ze zásad Mezinárodní konference o katalogizačních principech, která se konala v Paříži v roce 1961 a byla svým významem největší událostí v oblasti katalogizace ve druhé polovině 20. století a na její závěry navázalo mnoho projektů, včetně projektů budování národních autoritních souborů.“

Rezoluce IV obsahuje dnešní terminologii, návrh na tvorbu slovníků selekčního jazyka (souborů autorit) pro záhlaví jmenného záznamu: přehled jmen osob v jednotlivých zemích a způsob formalizace v záhlaví ve jmenných záznamech.

• 1961 – Mezinárodní konference o katalogizačních principech v Paříži
• 1984 – Směrnice pro autoritní a odkazový záznam (vydala pracovní skupina IFLA pro mezinárodní autoritní systém)
• 1996 - dokument Povinné datové prvky pro mezinárodní sdílení zdrojů autoritních záznamů (IFLA)
• 2001 – revize doporučení Směrnice pro autoritní záznamy a odkazy (Guidelines for authority records and references /GARR/) . Směrnice pro autoritní záznamy a odkazy (GARR) byla vynucene rychlým pokrokem v oblasti komunikačních technologií a výpočetní techniky.
• 2002 – zpřístupnění záznamů z oblasti věcného popisu v autoritní bázi NK ČR

Typy záznamů a záhlaví souborů autorit

Rozlišujeme 3 typy:

1. Záznam autority - Hlavním prvkem je tzv. „unifikované záhlaví“; část UZ bez kvalifikátorů se nazývá „základní záhlaví“.
2. Záznam všeobecné vysvětlivky - Hlavním prvkem je všeobecně vysvětlující záhlaví, které odkazuje uživatele k všeobecné třídě nebo definované kategorii záhlaví; např. Konference – VIZ názvy jednotlivých konferenci.
3. Záznam odkazu - Hlavním prvkem je variantní název (odkaz typu VIZ).

Ve vztahu k jiným záhlavím se záhlaví rozdělují na:

• Unifikované záhlaví – pole 200
• Souběžné záhlaví (v jiném jazyce)
• Související záhlaví (příbuzné) – pole 500
• Variantní záhlaví (nepreferovaný tvar) – pole 400, může jich být hodně
• Záhlaví v alternativním písmu – korejské, japonské, čínské

Autoritní báze NKP v ČR

• Jmenné autority zahrnují soubor personálních a korporativních autorit (názvy instituci a akci), autorit rodů, rodin a autorit typu autor/název pro využití ve jmenném i věcném zpracování dokumentů.
• Věcné autority obsahují soubory tematických, geografických a formálních autorit, zpřístupnění souboru chronologických autoritních termínů se připravuje. V rámci této báze je zveřejněn i soubor skupin Konspektu (česká i anglická verze) a soubor autorit pro místa vydání starých tisků.
• V r. 2006 byl zahájen zkušební provoz tvorby a využívání názvových autorit pro českou knižní produkci a hudební díla (hudebniny a zvukové záznamy). Pod názvové autority řadíme autority pro unifikované názvy a metodikou i autority typu autor/název. Názvové autority se využívají ve jmenném i věcném zpracování.