Pracovní motivace

  • skupiny teorií motivace:
  1. teorie vysvětlující, co člověka motivuje k práci
  2. teorie zaměřené na průběh motivačního procesu

Teorie vysvětlující, co člověka motivuje k práci

Maslowova teorie hierarchie potřeb

  1. fyziologické potřeby
  2. potřeby bezpečí
  3. sociální potřeby
  4. potřeba uznání
  5. potřeba seberealizace – nejvýše
  • postupné uspokojování potřeb – jako první musí být uspokojeny potřeby na nižších stupních
  • potřeba seberealizace nemusí být naplněna nikdy

Alderferova teorie tří kategorií potřeb - teorie ERG

  • modifikace hierarchie potřeb Maslowa
  • tři úrovně potřeb:
  1. E = existence - základní lidské potřeby
  2. R = relations - mezilidské vztahy a spolupráce
  3. G = growth - další osobní, profesní rozvoj
  • podobně jako Maslow uvádí, že nejdříve musí být uspokojeny základní potřeby, netrvá ale na hierarchii ostatních potřeb

Herzbergova dvoufaktorová teorie potřeb

  • vychází ze zkoumání příčin spokojenosti a nespokojenosti
  • dospěl k závěru, že pracovní spokojenost ovlivňují dvě zásadně odlišné skupiny faktorů:
  1. hygienické faktory (dissatisfaktory)
  2. motivátory (satisfaktory)

Hygienické faktory

  • vztahují se k vnějšímu (pracovnímu) prostředí
  • politika organizace a vedení, kontrola, plat, mezilidské vztahy, pracovní podmínky
  • nepřítomnost či nízká kvalita hygienických faktorů je zdrojem nespokojenosti, zatímco jejich přítomnost nemá přímý vliv na spokojenost, vede ke stavu definovanému jako ne-nespokojenost

Motivátory

  • vnitřní motivační faktory, které určují vztah člověka k práci
  • úspěch, uznání, práci samotnou, odpovědnost, možnost postupu
  • pokud jsou tyto faktory v žádoucí kvalitě, jsou zdrojem pracovní spokojenosti a motivace
  • jejich nepřítomnost či nedostatečná kvalita vedou k tomu, že pracovník není

Teorie D. McClellanda

  • rozlišuje tři druhy potřeb:
  1. potřebu výkonu (úspěchu)
  2. potřebu spojenectví
  3. potřebu moci

Teorie zaměřené na průběh motivačního procesu

Vroomova teorie očekávání

  • vyjadřuje motivaci jako vztah tří proměnných:
  1. valence
  2. očekávání
  3. instrumentality
  • valence = subjektivně vnímaná hodnota cíle
  • očekávání = subjektivní pravděpodobnost dosažení cíle
  • instrumentalita zahrnuje proces vynaložené činnosti
  • čím víc je pro nás cíl subjektivně přitažlivější a zároveň čím víc věříme, že se nám podaří cíle dosáhnout, tím usilovněji budeme svoji činnost vykonávat