5. Deskripce, explanace a predikce

Verze z 21. 1. 2017, 16:52, kterou vytvořil Klara.Vozechova (diskuse | příspěvky) (→‎Predikce)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Hlavní cíle vědeckého poznávání

Deskripce (popis)


Deskripcí se myslí celkově popis a utřídění (deskripce a klasifikace). První, co člověk začne dělat, dostane-li se do nové situace, je, že se v ní snaží zorientovat, a to znamená klást si otázky typu Co je to? Jaké to je? A abychom mohli porozumět, musíme zjistit, které elementy situaci tvoří a čím jsou charakteristické. Nesrozumitelnou spleť tak rozkládáme na části a tyto části popisujeme, poté se snažíme o jejich utřídění (kategorizování).[1]

Typem výzkumného projektu, který odpovídá tomuto cíli, je mapovací výzkum.[1]

Predikce


Jednou z úloh vědy je dokázat předvídat. Predikcí rozumíme odhad opírající se o vědeckou hypotézu nebo teorii. Predikce vychází z popisu jevů, ale svou pozornost zaměřuje na vztahy mezi těmito jevy; ptáme se, jak dva nebo více jevů spolu souvisí (např. vztah mezi prospěchem na střední a na vysoké škole, predikce úspěchu ve studiu). Umožňuje nám plánovat, očekávat a měnit.[1]

Typem výzkumného projektu odpovídajícím tomuto cíli jsou korelační výzkumy, diferenciační přehledy a vývojové studie.[1]

Explanace (vysvětlení)


Explanací rozumíme hledání vysvětlení příčinných souvislostí . Dává nám odpověď na otázku Proč?. Tento věděcký cíl umožňuje zjistit souvislosti mezi změnami v jednom jevu a změnami ve druhém jevu. Explanace obohacuje naše možnosti efektivně se přizpůsobovat prostředí i přizpůsobovat prostředí sobě.[1]

Výzkumný projekt, který sleduje cíl explanace, je experiment a kvaziexperiment.[1]

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši (Vyd. 1.). Praha: Portál.