Teorie ohledně vývoje řeči
Verze z 25. 3. 2017, 21:19, kterou vytvořil Petr.Kosik (diskuse | příspěvky) (Petr.Kosik přesunul stránku Vývoj řeči - batolecí období na Teorie ohledně vývoje řeči)
Obsah
Noam Chomsky
- generativistická teorie = řečový vývoj je nám nějak geneticky vložen, existují k tomu mozková centra, která se starají o plynulý vývoj → proto se my nemusíme starat o vývoj, přijde to samo
- všude na světe dochází ke stejnému vývoji řeči (nástup různých fází řeči ve stejném věku, a nahrává mu k téhle teorii univerzálnost fonému)
- mluvil o univerzální gramatice a univerzálnosti mluvy, pro které jsou samostatné centra v mozku
- proti této teorii: teorie FLS (Function language systém; Paul Lidermann) – veškeré současné výzkumy neurovědy popírají, že existují tyto samostatná řečové centra, i při traumatu může člověk mluvit, protože to mozek nějak kompenzuje
Jean Piaget
- klíčový představitel zaměřený na řečový vývoj
- rozdělil dětské promluvy na egocentrickou a socializovanou řeč
- egocentrická řeč- neslouží ke sdělování ani neplní komunikační funkci, slouží jen dítěti, jde o monolog, nezajímá ho, jestli je slyšeno, je to komentář toho, co dělá → verbalizované myšlení, do 7 let → řeč odráží myšlení
- socializovaná řeč- dítě sděluje své myšlenky ostatním
vývoj řeči:
- mimojazykové autistické myšlení (předřečové projevy, broukání, přivolání pomoci – křik)
- projevy egocentrické řeči (1-2 roky)
- egocentrické myšlení (předškolní věk, nedokáže si představit pocity jiných, myšlení je vázáno na sebe sama)
- socializovaná řeč
- logické myšlení
Lev Vygotskij
- domnívá se, že egocentrická řeč, bez ohledu na posluchače, slouží dítěti , aby vyjadřovalo své pocity, reguluje se a řídí své chování (říká si, co smí a co ne) a může sloužit jako projev myšlení
srovnání Piaget × Vygotskij:
- Piaget: k socializované řeči se vyvine přes egocentrickou
- Vygotskij: nejdřív socializovaná řeč (kontakt s ostatními), pak egocentrická řeč, pak vnitřní řeč (a následně myšlení → sociální prostředí se zvnitřní přes řeč)
Alexandr Romanovič Lurija
- dítě ještě není sto použít své řeči k regulaci jednání - 1,6 — 3 roky
- dítě je s to uplatnit instrukce tak, že je převezme do své řeči a reguluje tak své chování, ale pouze tehdy, jestliže tyto samoinstrukce foneticky a sémanticky souhlasí - 3 — 4 roky
- i při odlišném znění a obsahu instrukce může být účinně zapojena do jednání - 4 — 5 let
- dítě už nevyjadřuje hlasitě své záměry nýbrž jedná mlčky podle vnitřních regulací - 5 — 6 let
Carl Buhler
popsal tři funkce řečového znaku:
- expresivní (vyjadřuje např.: radost)
- apelativní (někoho tím přivolává)
- označovací (vazba k naming explosion – pojmenovávání věcí)
Frederic Skinner
- zvýrazňoval behaviorální principy řeči a vliv operantního podmiňování (když dítě něco řekne správně, odměnou je, že je mu porozuměno a třeba něco dostane nebo se na něj usmívají) → vývoj je podněcován
- nárůst slovní zásoby kolem 1 roku – rozumí 700 slov, dítě chápe, že věci mají označení, a tak je používá, byt' foneticky zjednodušená (čokoláda - áda), zdvojování začátků (ššša - šššek), různá pravidla ve všech situacích (anglické -ed)
- schopnost percepce všech fonémů, ale redukce jen na ty užívané v lokální kultuře
- teorie : operantní podmiňování; nápodoba; vrozené faktory (všude na světě v 1 roce okolo 700 slov, percepce všech fonémů…) rozvíjení aktivně užívaných slov (8-12 v 1.roce) do základního repertoáru 200 slov v 2.roce, kvalitativní i kvantitativní nárůst –900 slov ve 3 letech
- výzkumy : Benediktová – rozlišení chápaných a produkovaných slov, čím více dítě rozumí, tím více i produkuje
- výzkumy, kterak dítě slyší chybu a opakuje ji (období negativismu)
- předěl předpojmového a symbolického období, začlenění sebe do světa – JÁ (já jdu, ne Pepa jde), začátky gramatiky (po 3 roce skloňování, stupňování, časy
- období, kdy dítě neustále vyžaduje od rodičů popisy, názvy a označení (ideální jeden stálý pečovatel)
- převedení předpojmu do symbolu : matka spojuje (500x/měsíc) předpojem se znakem
- jazyk + řeč : rozšíření akčního radiu, rozvíjení fantazie…
- následuje symbolické období : řeč, kresba, divadlo, hry, fantasie, fiktivnost…